Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR je jedním z pěti kandidátů, kteří se přihlásili do volby na předsedu Akademie věd České republiky. Všem pěti kandidátům jsme položili stejné otázky týkající se podpory excelence, zahraničních vědců, financování, možného slučování ústavů a popularizace. Jak odpověděl Pavel Baran, si přečtěte v tomto rozhovoru.
V čem plánujete navázat na dosavadní předsedkyní Evu Zažímalovou a kde naopak plánujete změny?
Společným jmenovatelem mých programových tezí je změna, a to v agendách, v nichž se o nutnosti změn koneckonců již dlouho ví a také jedná. Změny však mají být dobře vyjednány a v akademické komunitě konsenzuálně přijaty.
Nelehkým úkolem, který stojí před každým, kdo vede Akademii, je zajistit institucionální stabilitu a také náležitou pozici Akademie v systému vědy a výzkumu. Oceňuji, že se paní předsedkyni toto podařilo s elegancí jí vlastní. A to navíc v turbulentních časech pandemie, války na Ukrajině a s nimi souvisejících ekonomických dopadů. Za to paní předsedkyní patří náležité uznání.
Na tuto pozici a styl je možné nejen navazovat, ale také nakročit k nutným změnám v řadě konkrétních agend.
Jaký máte plán na zvýšení a podporu excelence v tuzemské vědě?
Excelence, ač jde o pojem běžně užívaný a rozumím tomu, je mnohdy pojmem bez konkrétnějšího obsahu. Determinantou kvality ve vědě nemá být nic jiného než úroveň evropské/světové vědy. Nezapomínám ale na obory, v nichž bude vždy úroveň poměřována národními standardy reflektujícími jejich povahu.
Na otázku, co konkrétně udělat, abychom této úrovně dosahovali, je obtížné jednoduše odpovědět. Důležitým faktorem jsou pochopitelně peníze. Ale nejen ty, vždy jde také o konkrétní osobnosti a naše oborové předpoklady s potenciálem dosahovat patřičné úrovně. Významnou roli hraje i již vybudované infrastrukturní zázemí, o něž je třeba se opírat.
Jak jsem již uvedl, bez finanční podpory to skutečně nepůjde. Ne náhodou v programovém prohlášení hned v prvním bodě směřuji k navázání institucionální podpory kapitoly Akademie věd (a ostatně i pro systém VaVaI jako celek) na vhodné ukazatele státního rozpočtu. Cílem je stabilizovat a předvídatelně navyšovat nutnou veřejnou podporu pro vědu a výzkum.
Jakým směrem budete podporovat mladé vědce a vědkyně, aby ve vědě zůstávali?
Nejprve musíme mladé vědce a vědkyně na naše pracoviště přivést. Nezastupitelnou roli v tom hraje participace pracovišť Akademie na doktorských studijních programech. To je také důvod, proč se osobně angažuji v přípravě aktuálně projednávané novely vysokoškolského zákona v oblasti Ph.D. studia.
Přivést mladou vědeckou generaci na pracoviště Akademie ovšem nestačí. Je třeba vytvořit stabilní zázemí pro jejich dlouhodobé působení na akademických ústavech. Takové zázemí není jen otázkou financí, ale bez nich to prostě nejde. Zde konkrétně odkazuji na bod 7 svých programových tezí, v němž navrhuji:
„pověřit člena/členku Akademické rady řešením koncepčních otázek lidí ve vědě (např. problematika mezd na pracovištích, návratová agenda, získávání zahraničních výzkumných pracovníků) a prorodinných politik, včetně souvisejících legislativních změn…“
Jak chcete zvýšit podíl zahraničních vědců v Akademii?
Perfektní a trefná otázka. Shodou okolností jsme tento problém diskutovali s kolegyněmi a kolegy, rovněž z Vědecké rady Akademie, mj. nad programy excelence (Lumina apod.).
Skvělé by bylo například s podporou ředitelek a ředitelů našich pracovišť prosadit oborově pestrý, náležitě financovaný, plně mezinárodní „superprogram“ pro výhradně zahraniční vědce a vědkyně (i juniorní) s tahem na ERC a další podpory z Horizontu Evropa. Současně by se tím zvýšila úspěšnost získávání evropských grantů a omezoval „inbreeding“ tam, kde je to žádoucí.
Jak se díváte na popularizaci vědy a její současnou podobu na AV ČR?
Podpora popularizace a prezentace vědy musí být jednou z klíčových agend Akademie věd, totéž platí pro její pracoviště. V tom musíme být silní.
Domnívám se, že v prezentaci a popularizaci vědy na Akademii došlo v posledních letech k významnému posunu správným směrem. V tomto ohledu je významným nástrojem napříč Akademií Strategie AV21, vyzdvihuji zde působení Jiřího Pleška. O kvalitě „akademických médií“ a komunikací svědčí např. recentní ocenění časopisu A / Magazín a profilu Akademie na LinkedIn.
Máte v plánu některé ústavy rušit nebo slučovat?
Slučování nebo dokonce rušení některých pracovišť Akademie rozhodně neplánuji. Jsem velmi rád, že po novele zákona o VVI zůstal jednou z podmínek pro takový krok souhlas rady pracoviště. Chtěl bych ale připomenout, že ke změnám struktury pracovišť Akademie v minulosti docházelo, jako příklad uvádím přechod Laboratoře strukturní biologie a bioinformatiky, dnešní součásti Mikrobiologického ústavu Akademie.
Podobné změny, nebo i hlubší, vždy musí být dohodnuty s řediteli a širším vedením dotčených pracovišť.
Plánujete nějaké změny ve financování ústavů a vědců AV ČR?
Svoji odpověď nejprve vztáhnu k rozdělování DKRVO. Podle mého názoru je třeba prosazovat výraznější diferenciaci vztaženou k výsledkům hodnocení pracovišť. Rozdělování podpory musí být vždy zcela transparentní a manažersky odůvodněno. To znamená, že je třeba přihlédnout jak k výsledkům hodnocení, tak rovněž ke specifickým podmínkám daného pracoviště/výzkumu (energetická náročnost, přístrojové vybavení, infrastrukturní činnosti, péče o knižní fondy a archiválie atd.).
Tento přístup by se pak měl promítnout do odměňování našich vědkyň a vědců, a to s cílem zajistit spravedlivou výši mezd a současně jejich konkurenceschopnost na trhu práce.
V této souvislosti nelze opomenout ani význam zdrojů získávaných z transferu znalostí a technologií, tedy zdrojů zejména z podnikatelského sektoru. Důležité je proto vytvářet takové podmínky, které v této oblasti nebudou nadmíru svazovat ruce schopným, a umožní jim finančně participovat i na komerčním úspěchu svých vědeckých výsledků.
Zdroj: Vědavýzkum.cz
Pavel Baran (1957) je zástupce ředitele Filosofického ústavu AV ČR, člen předsednictva Akademické rady AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Vystudoval filosofii a historii na Masarykově univerzitě v Brně, v letech 2005–2013 byl ředitelem Filosofického ústavu AV ČR. V letech 2014–2022 byl členem a po část tohoto období místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je členem Výzkumné rady TA ČR a Kontrolní rady GA ČR. Dle databáze Scopus napsal 2 dokumenty, které byly 0x citovány, má h-index 0 (údaje k 7. 10. 2024). Pavel Baran si založil pro účely kandidatury web.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
