facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Otomar Sláma: Počáteční nedůvěru se nám daří překonávat

5. 2. 2020
Otomar Sláma: Počáteční nedůvěru se nám daří překonávat

Je to zhruba rok a půl co Univerzita Karlova představila svou dceřinou společnost pro transfer znalostí a technologií Charles University Innovations Prague. O tom, jak funguje, jaké byly začátky i o plánech do budoucna, jsme si povídali s jejím ředitelem Otomarem Slámou.

ředitel Otomar Sláma 1

Máte za sebou zhruba rok a půl fungování CUIP. Jak se vám daří?

V červnu 2018 jsme na tiskové konferenci k založení CUIP slibovali, že splníme spoustu milníků. Jedním z nich bylo, že do tří let představíme první spin-off. Nakonec jsme to stihli za necelý rok a půl. Zároveň se letos chystáme představit další dvě spin-off společnosti.

A nějaké úspěšné licence?

Předpokládali jsme, že v tuto chvíli budeme mít podepsané dvě, možná čtyři licenční smlouvy. Stihli jsme jich celkem dvanáct a prodali jsme také již dva patenty, jeden dokonce přes oceán. Takže náš business plán plníme na nějakých tři sta procent. Daří se nám fantasticky.

Jaké byly úplné začátky? Potýkali jste se s nějakými nesnázemi?

Nebylo to snadné, mnoho lidí nám nevěřilo, že ten koncept může fungovat. Jsme první a do dnešního dne stále jediná vysoká škola v Česku, která se rozhodla založit dceřinou společnost za účelem transferu znalostí a technologií, takže jsme takoví pionýři v oboru. Nicméně se nám daří výborně, a kam přijdeme, tam jsme dáváni za dobrý příklad. Takže se vše v dobré obrátilo.

Nedůvěra ze všech stran

Přesto, dokážete zmínit nějakou konkrétní překážku? Nějaké úskalí, ze kterého by se mohli případní následovníci poučit?

Jednoznačně je to nedůvěra ze všech stran. Když někomu vysvětlujeme, jak fungujeme – ať už je to dovnitř univerzity, na fakultách, u vědců, nebo i na straně aplikační sféry – v první fázi nám nedůvěřují. Když nám ale dají prostor předvést, co zvládáme, jak rychle a jak kvalitně, tak potom bývá zpětná vazba pozitivní. Tím, že začínáme mít portfolio vlastních příkladů dobré praxe, je pro nás čím dál snazší počáteční nedůvěru překonávat.

Jak se tvoří takové portfolio? Jakým způsobem vybíráte projekty, které mají největší potenciál k transferu?

Je to takový typický trychtýř, který můžeme vidět všude v zahraničí. Budování takzvané univerzitní inovační sítě má na starosti Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy. V rámci této sítě inovační skauti a koordinátoři přenosu poznatků sbírají ze všech fakult a součástí univerzity nápady, kterých jsou řádově vyšší desítky až stovky ročně. CPPT mezi těmito nápady vybere ty nejlepší, kterých je zhruba deset až dvacet. Ty nejnadějnější, které typicky projdou například proof of concept financováním, se dostanu až k nám do CUIP, kde se staráme o poslední fáze komercializace – to znamená o vyhledání vhodného partnera, dojednání podmínek nebo třeba i založení spin-off společnosti. Portfolio těchto nejnadějnějších případů, které už jen čekají na vhodného investora, zveřejňujeme u nás na webu.

Jakou máte na univerzitě zkušenost s transferem společenskovědních a humanitních poznatků? V čem je tato oblast specifická?

Je to poměrně nový trend. Všichni byli zvyklí hlavně na technologický transfer a společenskovědní a humanitní obory byly trochu zanedbávané. Poslední dekádu se to ale mění a v celé Evropě můžeme pozorovat nárůst zájmu o tyto obory. Je to vlna, na které se Univerzita Karlova určitě chce svézt, protože jsme multidisciplinární univerzita. A naší výhodou je, že dokážeme propojovat jednotlivé fakulty a obory a dodávat finální produkt, který už je balíčkem toho nejlepšího z technických i společenskovědních a humanitních oborů. Příkladem je právě založená společnost Charles Games.

Charles Games jsme měli v hledáčku od začátku

Nedávno jsme byli svědky představení tohoto vašeho prvního spin-offu. Můžete blíže popsat, jak celý projekt vznikal?

Historie celého nápadu pro vznik Charles Games sahá řadu let dozadu. Interdisciplinární tým mezi Matematicko-fyzikální fakultou a Filozofickou fakultou tehdy spolupracoval na vývoji aplikace pro základní a střední školy. Brzy se ale ukázalo, že má mnohem větší potenciál, že by si jí lidé mohli zahrát formou hry, která spadá do kategorie tzv. serious games – výukových her. Hra nazvaná Attentat 1942 tak prošla financováním v programu GAMA Technologické agentury ČR a začala se prodávat. Byla enormně úspěšná, dosud se prodalo přes 7 tisíc kopií.

Nicméně v momentě, kdy přijdou nějaké platby na univerzitu a tady se dělí, není to úplně optimálně řešené – univerzita na takové věci prostě není zařízená. Takže se nabízelo vytvořit samostatnou entitu, protože paralelně vznikalo CUIP a toto byla jedna z aktivit, kterou jsme měli v hledáčku od začátku. Přesně se hodí na to, aby vzniknul spin-off.

Co bylo potom?

S kolegy jsme se sešli v létě 2019 a domluvili se, že na tom začneme pracovat. Od té doby uběhlo asi osm měsíců, během kterých jsme řešili kolečko typického projektového řízení, jež vyústilo k představení nové firmy na konci ledna 2020. Zahrnovalo to přípravu business plánu, jednání s původci a fakultami a získání licence od Akademie věd, která se na vývoji také podílela.

Co to nyní pro Charles Games znamená, jak vidíte budoucnost firmy?

Představuji si aktivity trojího typu. Zaprvé bude firma vyvíjet a prodávat výukové hry. Vedle hry Attentat 1942 se připravují již dvě volná pokračování. Svoboda 1945 je téměř hotová a třetí díl je v počátečních fázích vývoje.

Druhou aktivitou je podpora studentů, kteří se na Univerzitě Karlově zabývají studiem vývoje počítačových her – ať už na Filozofické fakultě z pohledu studia nových médií nebo na Matematicko-fyzikální fakultě z pohledu programování. Bude jim radit ve vývoji vlastních her, předávat zkušenosti a nabízet inkubační služby. Třetí, doplňkovou možností, je poradenství pro aplikační sféru v oblasti vývoje počítačových her.

Dynamický mikro-tým

Můžete trochu přiblížit zákulisí fungování CUIP? Kolik lidí se na činnostech podílí?

Když se byl pan rektor podívat na naše kanceláře a seznámit se s tím, jak fungujeme, označil CUIP jako „malé, dynamické a efektivní“. Tým se snažíme mít co nejmenší, abychom byli schopni dělat dynamická rozhodnutí a agilně řídit projekty. V praxi potřebujeme vedení – to znamená ředitele, jednatele, dále projektovou manažerku, která se stará o rozvoj jednotlivých případů, máme vlastního právníka a patentového zástupce a máme PR poradkyni. Vše ostatní řešíme buď externě, nebo doslova „na koleni“. Takže k dnešnímu dni máme necelé tři plné pracovní úvazky rozdělené mezi šest lidí. Nicméně pro letošní rok počítáme s rozšířením o další 2 až 3 lidi.

A na závěr – jak si v ideálním případě představujete budoucnost transferu technologií na Univerzitě Karlově za takových 15 nebo 25 let?

Byl bych velmi rád, aby CUIP tou dobou nejen fungovalo, ale již také přinášelo významné finanční prostředky do univerzitního rozpočtu. Takovým naším vzorem je v tomto ohledu Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a jeho příjmy z transferu. Tomu by bylo pěkné se přiblížit.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za Vědavýzkum.cz se ptal Jiří Stanzel


Otomar Sláma medailonekOtomar Sláma

Vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia. O začátcích podnikání a tvoření Business plánů několik let přednáší nejen pro Univerzitu Karlovu. Zkušenosti čerpal i v soukromém sektoru - založil a vedl několik obchodních společností. Působil také jako zástupce ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy, kde měl na starosti poslední fáze komercializace výsledků vědy a výzkumu.