V čem plánujete navázat na dosavadní předsedkyni Evu Zažímalovou a kde naopak plánujete změny?
Práce Evy Zažímalové si velmi vážím, zejména v oblasti vyjednávání a budování pevných vztahů s veřejnými institucemi, vysokými školami i podnikatelskou sférou, a oceňuji její trpělivost a za všech okolností noblesní vystupování.
Rád bych na tyto úspěchy navázal a dále je prohluboval. Akademie věd pod mým vedením bude i nadále spolehlivým partnerem, ale současně se chci zaměřit na to, aby se stala aktivnějším aktérem při nastolování veřejné agendy v oblasti vědy. Věřím, že věda má hrát klíčovou roli při tvorbě a implementaci národních strategií, a že právě Akademie věd může přinášet odborný pohled a udávat směr v otázkách, které mají dopad na celou společnost.
Jedním z cílů, které si kladu, je posílení spolupráce Akademie věd s veřejnou sférou, například prostřednictvím častějších setkání s představiteli státu či podnikatelského sektoru, a organizováním veřejných debat, kde by Akademie věd mohla prezentovat aktuální vědecká témata a výsledky výzkumů. Chci také zajistit, aby výsledky naší práce byly lépe viditelné, a to jak v médiích, tak v reálných aplikacích, které mohou zlepšovat každodenní životy nás všech. Navázal bych tak na svou činnost v čele Strategie AV21, jejíž cíl je obdobný.
Zároveň bych rád posílil roli Akademie věd jako lídra ve vědecké oblasti. Mým záměrem je, aby se vědecké instituce nejen podílely na projektech v rámci ČR, ale aby byly vnímány jako klíčoví partneři i v mezinárodních výzkumných sítích, čímž bychom nejen zvýšili naši prestiž, ale také přispěli k hlubšímu propojení české vědy s globálními trendy.
Jaký máte plán na zvýšení a podporu excelence v tuzemské vědě?
Nerad používám termín „excelence“, dávám přednost pojmům jako kvalitní a pro společnost relevantní výzkum. Podpora vědy je především záležitostí jednotlivých ústavů, ale centrální nástroje, jako jsou Akademická prémie, Lumina Queruntur a Wichterleho Prémie, budou i nadále hrát důležitou roli v motivaci a podpoře našich vědců a vědkyň. Za stěžejní považuji poskytnutí centrální podpory pro ERC žadatele. V tom má Česká republika stále velký dluh.
V tomto ohledu je důležité, aby každý dobrý vědec i vědkyně měli dobré podmínky pro svou práci. To zahrnuje nejen adekvátní finanční ohodnocení, ale také potřebné zázemí pro ty, kteří ho potřebují. Ať už jde o matky či otce vracející se z rodičovské dovolené, vědkyně a vědce pečující o své blízké nebo lidi se zdravotními problémy – musíme zajistit takové mechanismy, které jim umožní plně se zapojit do pracovního života, aby věda zbytečně nepřicházela o talentované nebo zkušené pracovníky. Byť jsem si vědom, že finální rozhodnutí v této oblasti leží na ředitelích ústavů, z pozice předsedy AV ČR bych velmi rád prosadil opatření, jako jsou úpravy v zadávací dokumentaci akademických dotačních titulů tak, aby zohledňovaly potřeby a možnosti rodičů či zahrnutí nákladů na péči a pořízení speciálních pomůcek mezi způsobilé náklady. Rád bych také vytvořil pozici ombudsmana pro řešení otázek znevýhodněných skupin ve vědě.
Financování je dalším zásadním tématem, které nelze podceňovat. Z průzkumu na mém volebním webu vyplynulo, že 96 % vědců a vědkyň v Česku považuje financování vědy a výzkumu za klíčovou otázku. Stabilizace financí Akademie věd a zajištění růstu mezd patří mezi mé hlavní priority. Chci se také pokusit do financování vědy více zapojit soukromý sektor. Jednou ze mnou preferovaných možností je vytvoření investičního fondu po vzoru německé Společnosti Maxe Plancka, který by byl navázán na Evropský investiční fond (EIF), což by umožnilo přivést do české vědy další finanční zdroje, které by mohly být využity na zajištění lepších podmínek pro výzkum i na financování strategických projektů.
Jakým způsobem budete podporovat mladé vědce a vědkyně, aby ve vědě zůstávali?
V obecné rovině nemá vedení Akademie jinou možnost, jak toho dosáhnout, než se snažit zajistit dostatečné financování výzkumných ústavů. Podpora mladých vědců a vědkyň je klíčová pro budoucnost české vědy. Před mladými vědkyněmi a vědci stojí celá řada jejich vlastních existenčních otázek – zakládání rodiny, pořizování vlastního bydlení a k tomu budování kariéry. V tomto smyslu navíc o mladé talenty nesoutěžíme jen s českým soukromým sektorem, ale s celým světem – možnosti, které mladí lidé mají, jsou prakticky neomezené a o to víc se musíme snažit je neztratit. Pokud jim zajistíme dostatečné finanční podmínky a vytvoříme kvalitní zázemí, Akademie věd se může stát velmi atraktivním zaměstnavatelem, který bude konkurenceschopný nejen na národní úrovni, ale i ve srovnání se zahraničím.
Velmi oceňuji snahy zapojit do vědy již studenty na středních a vysokých školách (ať již jde o iniciativu Otevřená věda pro středoškoláky, nebo o Centrum Radius, které zprostředkovává stáže pro VŠ studenty) – mohou si tak vyzkoušet vědecké prostředí a pokud se pro něj nadchnou, je pak snazší je oslovit pro budoucí spolupráci.
Tento vztah chci dále posilovat a zaměřit se i na intenzivnější spolupráci s univerzitami – například prostřednictvím společných vědeckých projektů, které by mohly být realizovány už na úrovni bakalářského a magisterského studia. Zároveň vidím potenciál v zakládání společných výzkumných a aplikačních laboratoří, které studentům nabídnou možnost vyzkoušet si vědeckou práci v reálných podmínkách a lépe se integrovat do výzkumného prostředí ještě před ukončením studia.
Důležitou roli v tomto procesu hraje také rozvoj doktorských studijních programů, které bych rád propojil s výzkumnými týmy Akademie věd. Díky tomu budou mladí lidé již od začátku svého působení ve vědecké sféře zapojeni do špičkového výzkumu a budou mít lepší podmínky pro svou kariéru v České republice.
Jak chcete zvýšit podíl zahraničních vědců v Akademii?
Problém nevidím v nedostatku zahraničních vědců v ústavech Akademie věd, protože v mnoha z nich už dnes působí značný počet výzkumníků ze zahraničí. Klíčovou otázkou však zůstává, jak přilákat do Česka zahraniční špičky do vedoucích pozic a zároveň, jak motivovat české vědce a vědkyně, kteří pracují v prestižních zahraničních institucích, aby se vrátili a přinesli zpět své zkušenosti.
Technologické zázemí našich ústavů i přístrojové vybavení jsou na světové úrovni a naši vědci a vědkyně jsou zapojeni do řady prestižních mezinárodních projektů. Ptáme-li se, co dalšího bychom mohli v této oblasti dělat jinak, dostaneme se opět k již zmiňované otázce podmínek – finančních i pracovních. Rád bych je pomohl nastavit tak, aby podpořily návrat českých vědců ze zahraničí a podpořily zahraniční vědce v přijímání nejen vědeckých, ale i vedoucích vědeckých pozic v našich ústavech. Svou strategii, jak toho dosáhnout, jsem již nastínil.
Jak se díváte na popularizaci vědy a její současnou podobu na AV ČR?
Popularizace vědy je nedílnou a nezastupitelnou součástí vědeckého bádání – konec konců jde o způsob, jak veřejnosti ukázat výsledky vzniklé z financování i z veřejných rozpočtů a demonstrovat užitečnost vědy. Akademie věd v tomto ohledu odvádí výbornou práci, ať už jde o stávající formy popularizace prostřednictvím akcí pro veřejnost, nebo různé vzdělávací programy. Jsem však přesvědčen, že je potřeba jít dál a hledat nové cesty, jak oslovit další skupiny, zejména mladší generaci.
Popularizaci vědy má na centrální úrovni na starosti Středisko společných činností AV ČR, určitě bych jako předseda Akademie věd byl v úzkém kontaktu s jejich týmem a podpořil je při hledání nových příležitostí. Velmi rád bych například více zapojil do spolupráce na popularizaci vědeckých výsledků veřejnoprávní média – například i tvorbou společných vědecko-vzdělávacích pořadů.
Nakonec bych rád zmínil, že nejde jen o tradiční popularizaci výsledků v médiích, ale též přípravu materiálů a rešerší pro státní správu a veřejné instituce (tzv. „efektivní vládnutí“), kde se mohou zapojit všechny tři vědní oblasti AV ČR.
Máte v plánu některé ústavy rušit nebo slučovat?
Předseda Akademie věd nemůže ústavy rušit ani slučovat, to je výlučně pravomoc Akademického sněmu. Já osobně k tomu v současné době nevidím důvod.
Plánujete nějaké změny ve financování ústavů a vědců AV ČR?
Současný systém financování ústavů Akademie věd vychází z prostředků státního rozpočtu, přičemž tyto prostředky jsou dále rozděleny mezi jednotlivé ústavy. Jejich rozdělení a alokace na různé typy výdajů bude předmětem jednání budoucí Akademické rady.
Rád bych posílil transparentnost tohoto procesu, zejména v návaznosti na hodnocení ústavů, které by mělo projít zásadní změnou. Plánuji zavést stálé hodnoticí komise místo jejich současného ad hoc jmenování, což umožní lepší kontinuitu hodnocení a dlouhodobou zpětnou vazbu pro ústavy. Komise budou v průběžném kontaktu s ústavy, seznámí se s jejich činností do větší hloubky a tento pravidelný dialog sníží administrativní zátěž, přičemž povede k efektivnějšímu hodnocení výsledků výzkumu.
Jednou z mých priorit, v případě, že budu zvolen, bude navýšení podílu institucionálního financování, které dnes tvoří pouze 40 % rozpočtů ústavů. Toto financování je zásadní pro stabilní rozvoj výzkumu a větší flexibilitu ředitelů ústavů při správě jejich pracovišť. Navýšení tohoto podílu poskytne ústavům větší finanční nezávislost a možnost lépe podporovat dlouhodobé výzkumné projekty.
Další důležitý krok, který chci prosadit, je intenzivní jednání s politickými partnery za účelem navýšení prostředků na vědu a výzkum. Mým cílem je stabilizace institucionálního financování a jeho postupné zvyšování, které umožní dlouhodobý růst a rozvoj vědy v Česku.
Součástí mé strategie je také posílení spolupráce s privátním sektorem. Chci více zapojit podniky do financování vědeckého výzkumu prostřednictvím společných projektů, grantových programů a transferu znalostí. To by nejen generovalo dodatečné finanční zdroje pro výzkum, ale také posílilo propojení mezi vědou a průmyslem, čímž by se Akademie věd stala ještě silnějším partnerem pro inovace a aplikovaný výzkum.
Zdroj: Vědavýzkum.cz
Jiří Plešek (1960) vystudoval obor Aplikovaná mechanika na ČVUT, titul kandidát věd získal na Československé akademii věd z oboru Mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí. Věnuje se mechanice kontinua a výpočtové mechanice. Přednáší na Fakultě strojní na ČVUT. Mezi lety 2013–2021 byl ředitelem Ústavu termomechaniky AV ČR, od roku 2021 je zástupcem ředitele téhož ústavu, členem Akademické rady AV ČR a předsedou Rady Strategie AV21. Zastupuje AV ČR v záležitostech týkajících se energetiky z titulu předsedy Komise pro energetiku AV ČR. Dle databáze Scopus napsal 59 dokumentů, které byly 460x citovány, má h-index 12 (údaje k 7. 10. 2024). Hraje závodně šachy, má rád jazz, blues a doutníky. Jiří Plešek si založil pro účely kandidatury web.
