V pořadí 57. zasedání Akademického sněmu AV ČR, vrcholného orgánu Akademie věd, se v úterý 23. března uskutečnilo v on-line prostředí. Dvě stovky přihlášených zvolily prostřednictvím volební aplikace 15 členů Akademické rady a 29 členů Vědecké rady pro funkční období 2021–2025. Schválily také zprávu o činnosti a hospodaření Akademie věd ČR za rok 2020 a její závěrečný účet za rok 2020.
Akademický sněm tvoří 260 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.
V Akademické radě AV ČR, která mezi zasedáními Sněmu řídí činnost Akademie věd, budou v příštích čtyřech letech působit například současní místopředsedové Jan Řídký a Zdeněk Havlas. Ve druhém funkčním období pokračují také Martin Bilej, Jana Bludská nebo Markéta Pravdová. Nově Akademickou radu, jež mimo jiné koordinuje i spolupráci s veřejnými vysokými školami nebo zapojení Akademie věd do evropského výzkumného prostoru, doplní termomechanik Jiří Plešek, botanik David Honys nebo sociolog Tomáš Kostelecký.
„Velkou výzvou pro nadcházející roky je založit a vybudovat v koncentrované a lokalizované podobě Národní virologické centrum v působnosti Akademie věd, a to ve spolupráci s relevantními partnery v dalších institucích. Poslední měsíce pandemie ukázaly, že mít národní autoritu a dostatečné lidské, metodické i technické kapacity v oblasti virologie je pro Českou republiku nezbytné,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
Podpora ze státního rozpočtu
V souladu se stanovami Akademie věd rovněž Akademický sněm schválil závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2020 a Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2020.
Meziročně byl rozpočet kapitoly AV ČR navýšen o 539,6 milionu Kč na celkových 6 563 milionu Kč. „Navýšení vnímáme jako změnu pohledu státních orgánů na význam vědy a ocenění výsledků a důležitosti pracovišť AV ČR,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Národní výdaje na vědu, výzkum a investice celkem a pro AV ČR (rozpočet) v mil. Kč
Přetrvává ale podle ní problém nízkého podílu institucionálních prostředků pro Akademii věd.
„Podle srovnání se zahraniční praxí by měly institucionální prostředky tvořit optimálně 70 až 80 % financování výzkumu, tak jak je to například v Německu. U nás je to v průměru 40 %,“ uvádí předsedkyně Akademie věd.
Nižší podíl ze státního rozpočtu garantovaných financí znamená podle předsedkyně vždy boj s administrativou, fragmentaci výzkumu nebo nestabilitu výzkumných týmů a odchod významných vědců do zahraničí.
Vývoj struktury finančních zdrojů AV ČR včetně jejích pracovišť (skutečnost)
Akademický sněm se schází od roku 1993, vždy dvakrát ročně. V prosinci 2020 se poprvé uskutečnil distanční formou a prostřednictvím speciální aplikace zvolil dosavadní předsedkyni Evu Zažímalovou kandidátkou do dalšího funkčního období. Aplikaci speciálně pro potřeby tajné volby v prostředí Akademie věd tehdy vyvinuli vědci z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Prezident Miloš Zeman jmenoval Evu Zažímalovu do funkce 10. března 2021.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
