Odolná společnost, cílené genové editace zemědělských plodin a energetika – hlavní témata, na která se Akademie věd ČR soustředí v nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě EU. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová priority evropské agendy představila na 59. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Sněm proběhl za účasti Petra Fialy a Heleny Langšádlové.
Krize se předem neohlašuje, přichází nečekaně a během několika vteřin dokáže úplně změnit lidské životy. Současná válka na Ukrajině i doznívající pandemie to ukazují jasně: evropské společenství se musí na krize lépe připravit. V mnoha ohledech.
„Je potřeba zajistit dostatek bezpečných potravin, ale i bezpečnou a udržitelnou energetiku, a to pro společnost, která bude sebevědomá, soběstačná a konkurenceschopná – tedy odolná vůči dezinformacím i krizím, které teprve přijdou,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. Tato stěžejní témata by proto podle ní měla rozšířit hlavní agendu předsednictví České republiky od července tohoto roku.
„Jsem přesvědčená o tom, že plodiny připravené cílenou metodou genového editování jsou naší nadějí, abychom měli dostatek potravin v budoucnosti, nezávisle na změně klimatu,“ doplňuje Eva Zažímalová s tím, že vědci AV ČR budou pokračovat v aktivním prosazování zavedení metody cílené genové editace do praxe evropského zemědělství. Vpád Ruska na Ukrajinu podle předsedkyně AV ČR odhalil také důležitost energetické soběstačnosti: AV ČR bude proto ústy expertů vysvětlovat výhody kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů i účinného skladování energie a vystupovat proti dezinformacím a fake news i v této oblasti.
Akademický sněm projednal zprávu o hospodaření AV ČR
Akademický sněm rovněž schválil Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2021, zvolil část členů Akademického sněmu pro funkční období 2022–2026 a projednal Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2021 a její závěrečný účet.
Vedení AV ČR ocenilo návrh rozpočtu na vědu a výzkum, který vláda ČR předložila Poslanecké sněmovně. Jeho schválení znamená pro Akademii věd ČR navýšení o zhruba 300 milionů korun na rok 2022. „V letošním roce tedy Akademie věd poprvé v historii obdrží přímo ze státního rozpočtu více než sedm miliard korun,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová. „Pouze stabilní instituce se zajištěným financováním mohou efektivně reagovat na společensko-ekonomické a politické výzvy i různé typy probíhajících krizí, kterým čelí současná Česká republika, Evropa a svět,“ dodává předsedkyně Akademie věd ČR.
Účastníky sněmu, který se po dvou letech nezbytného on-line formátu schází opět naživo, přišli pozdravit také místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček, náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy Radka Wildová a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran.
Akademický sněm je nejvyšší orgán Akademie věd, má na 260 členů a kromě ředitelů a vědeckých pracovníků 54 výzkumných institucí Akademie věd jsou v něm zastoupeni také představitelé vysokých škol, státních orgánů, ale i průmyslu nebo obchodu. Schází se od roku 1993 vždy dvakrát ročně.
Zdroj: Akademie věd ČR
Foto: Stanislava Kyselová
redakčně upraveno
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
