Díky jejich práci mohla široká veřejnost nahlédnout do života Římanů na území Čech a Moravy, lépe pochopit motivy a dopady války na Ukrajině a správně používat roušky nebo respirátory. Balázs Komoróczy, Petr Hlaváček a Vladimír Ždímal proto včera převzali Cenu předsedkyně AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu.
Akademie věd ČR každý rok oceňuje přínos v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně propagace nebo popularizace.
„Věda bez toho, aniž bychom naše výsledky představovali veřejnosti, pokulhává. Potřebujeme, aby lidé chápali, jak moc je bádání důležité a co dobrého jim může přinést,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Jsem moc ráda, že můžeme ocenit i ty, kteří část své vědecké energie věnují právě tolik potřebné popularizaci.“
Letošními laureáty jsou Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR v Brně, Petr Hlaváček z Filosofického ústavu AV ČR a Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR. Cenu spojenou s finanční odměnou převzali z rukou předsedkyně v pondělí 31. 10. 2022 u příležitosti zahájení festivalu Týden Akademie věd ČR.
Balázs Komoróczy patří k vůdčím osobnostem moderní popularizace archeologie. Věnuje se zejména archeologii Římanů na českém území – připravil například výstavu „Římané a Germáni: Nepřátelé, rivalové, sousedé“. Pomáhal připravit síť naučných stezek a informačních tabulí v Hradisku u Mušova, nejvýznamnější římské lokalitě v ČR. Zároveň se podílel na desítkách přednášek pro veřejnost, dnech otevřených dveří i mediálních výstupech. V posledních letech se jeho zájem rozšířil o problematiku užívání detektorů kovů.
Petr Hlaváček se věnuje kulturním, náboženským a intelektuálním dějinám, zejména problematice evropské identity. Jeho kritické reflexe evropské (západní) kultury z něj dělají ideálního komentátora různého aktuálního dění. Naposledy ho média zvala jako znalce ruské, běloruské a ukrajinské historie kvůli válce na Ukrajině. Zajímá ho česká (československá) úloha v Evropě i české „těkání“ mezi Západem a Východem. Pravidelně publikuje a je hostem diskuzí. Stál také u zrodu výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení Collegium Europaeum.
Vladimír Ždímal se během pandemie covid-19 intenzivně zapojil do testování filtrační účinnosti roušek a respirátorů. Celkem na jeho pracovišti otestovali 300 různých modelů ochrany dýchacího ústrojí. Kromě testování hojně vysvětloval otázky spojené s šířením viru SARS-CoV-2 na půdě Ministerstva zdravotnictví, v Úřadu vlády nebo Poslanecké sněmovně. Jako odborník na aerosoly také často vystupoval v médiích, kde opakovaně zdůrazňoval důležitost roušek či respirátorů pro zpomalování pandemie – a to včetně zahraničních médií (irský Kanál 1, Sky News Arabia).
Zdroj: Akademie věd České republiky
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
