Když přesně před třiceti lety, v roce 1991, vznikl Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), země střední a východní Evropy se teprve vzpamatovávaly z desetiletí vědecké izolace za železnou oponou. CEFRES si kladl za cíl obnovit zpřetrhané vazby mezi vědou ve Francii a ve střední Evropě.
To se podařilo a cíle jdou dál. Ve spolupráci s CEFRES se v Praze konají workshopy a konference zabývající se historickými, politologickými či filozofickými tématy. Platforma CEFRES pak od roku 2015 rozvíjí ambiciózní vědecké programy, jež mohou vyústit v žádost o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC).
Tři dekády spolupráce připomíná v těchto dnech mezinárodní konference Vědění, moc a akademická svoboda v Evropě (i jinde), která se koná v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě a v Karolinu Univerzity Karlovy. Veškeré dění z konference, která začala ve čtvrtek 27. května 2021 v 17 hodin a pokračovala po celý pátek.
Čtvrteční úvodní část mezinárodní konference zahájil ředitel CEFRES Jérôme Heurtaux, který ocenil, že se hostitelkou akce stala právě hlavní budova Akademie věd ČR na Národní třídě. Celý podvečer se skloňovalo slovo „svoboda“. Možnost svobodně bádat a kriticky myslet, bez nátlaku politických režimů a cenzury. „Ukazuje se, že situace v Evropě a globalizovaném světě vyvolává pro společenské a humanitní vědy nové otázky,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Hlavním řečníkem čtvrtečního programu a čestným hostem konference byl rektor Středoevropské univerzity Michael Ignatieff. Připomněl, že tato mezinárodní vysoká škola zaměřující se především na humanitní vědy musela kvůli odporu premiéra Viktora Orbána opustit Budapešť, kde sídlila od roku 1996. Od roku 2020 působí ve Vídni. Podle Michaela Ignatieffa není svoboda vědeckého bádání samozřejmostí, je nutné ji neustále chránit a bránit, ať už v Maďarsku nebo České republice.
Význam CEFRES pro českou vědu
CEFRES (Le Centre national de la recherche scientifique) je součástí Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS), francouzské obdoby Akademie věd ČR. „Význam CEFRES pro českou vědu vidím především v možnosti intelektuálně rozvíjet interdisciplinární témata a vědecké nápady v dialogu s francouzskými kolegy, a to nejen v rámci střední Evropy nebo visegrádského regionu,“ říká Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR, která coby členka Akademické rady v letech 2013–2021 odpovídala za agendu spojenou s Platformou CEFRES.
Spolupráce měla od počátku jasný výzkumný cíl díky projektům financovaným francouzskou grantovou agenturou ANR (Agence nationale de la recherche) i díky programu mobility vysokých škol Erasmus mundus mezi Univerzitou Karlovou a pařížskou École des hautes études en sciences sociales (EHESS). Tato francouzská vysoká škola letos otevírá semináře i pro české doktorandy. „Doufám, že této nové možnosti, kterou se podařilo prosadit současnému řediteli centra CEFRES Jérômu Heurtauxovi, využijí také pracovníci Akademie věd,“ věří Taťána Petrasová a dodává, že přihlášky mohou zájemci posílat do 10. června 2021.
Židovské a romské dějiny
Součástí výzkumného centra je Platforma CEFRES, která funguje od roku 2015 na základě uzavřené dohody mezi CNRS, Velvyslanectvím Francie v Praze, Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Aktivity platformy jsou velmi různorodé. „Vytváří kreativní a vstřícné prostředí pro vědkyně a vědce humanitních oborů. Základem fungování CEFRES jsou stipendisté, kteří do Prahy přijíždějí na různě dlouhou dobu. V převážné většině se jedná o doktorandy nebo postdoktorandy,“ přibližuje Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, která je jedním ze zástupců Akademie věd ČR v řídicím výboru Platformy CEFRES.
Během akademického roku pořádá Platforma CEFRES pravidelné semináře či workshopy, na nichž se stipendisté podílejí nebo je přímo spolupořádají. „Některé semináře například k židovským nebo romským dějinám ráda pořádám právě ve spolupráci s Platformou CEFRES, protože se tím rozšíří okruh velmi zajímavých diskutujících a naše akce pak profitují z dialogu s odborníky s různou odbornou specializací,“ dodává Kateřina Čapková.
Jízda v tandemu
Důležitou součástí je program nazvaný TANDEM, který propojuje dva badatele, jednoho z Francie, druhého z České republiky. Výsledkem prvního takto vytvořeného týmu TANDEM bylo získání prestižního grantu ERC připraveného Luďkem Brožem z Etnologického ústavu AV ČR a Virginií Vatéovou z INSHS CNRS v roce 2019. O jejich výzkumu jsme psali v článku Sociální antropolog AV ČR zkoumá epidemii afrického moru prasat.
Do konce května 2021 je možné podat přihlášky do další soutěže TANDEM pro roky 2022–2024. „TANDEM je unikátní jako bilaterální inkubátor ambiciózních projektů v oblasti sociálních a humanitních věd. Přínosem je nejen finanční, ale i logistická podpora žadatele, která kombinuje know how české Akademie věd a francouzského Národního centra vědeckého výzkumu,“ říká Luděk Brož. Případným kandidátům o podporu v tomto programu by doporučil mít skvělý nápad a ideálně znát někoho ve Francii, kdo by s ním šel „do tandemu“. „Ovšem s takovým párováním může pomoci právě i CEFRES. Znalost francouzštiny není nutná, CEFRES je plně internacionalizovaný a funguje v angličtině stejně jako v češtině a francouzštině,“ dodává vědec.
Třicáté výročí
Českých vědkyň a vědců, propojených spoluprací s CEFRES už jsou za poslední tři desetiletí stovky. Některé ze zkušeností z nejrůznějších oborů zazní ve čtvrtek a pátek 27. a 28. května 2021 na již zmiňované konferenci Vědění, moc a akademická svoboda v Evropě (i jinde).
Program zahájil 27. května v 17 hodin Clément Beaune, státní tajemník pro evropské záležitosti francouzské vlády, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Program večera moderuje ředitel CEFRES Jérôme Heurtaux, slova se ujme také ředitel Ústavu humanitních a společenských věd CNRS François-Joseph Ruggiu a čestný host, politolog a rektor Středoevropské univerzity Michael Ignatieff.
V pátek pak na konferenci promluvila mimo jiné Taťána Petrasová, Pavel Baran nebo Luděk Brož z Akademie věd ČR, ale také medievista František Šmahel či politoložka Lenka Rovná. Ze zahraničních hostů budou mít účastníci konference možnost poznat významné francouzské badatele, jako jsou sociolog Pierre-Michel Menger, historici Marie-Elizabeth Ducreuxová a Antoine Marès, politolog Georges Mink, geografka Marie-Claude Maurelová i literární historička a autorka filmových scénářů Clara Royerová.
Video z konference si můžete pustit na webu Akademie věd ČR
Autorka: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: CEFRES
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
