Nástroj českých klimatologů z projektu Intersucho umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha v globálním měřítku. Navíc dovede předpovědět jeho vývoj pro následujících deset dní. Díky spolupráci badatelů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a provozovatelů meteorologické platformy Windy.com je nově součástí mobilní aplikace a dostupný tak na celém světě.
Nedostatek vody v krajině zasahuje do života mnoha lidí. Především během letních měsíců má dopady na fyzické i psychické zdraví, ekonomiku, zemědělství i na celkové fungování přírody. V některých oblastech jsou proto aktuální informace o intenzitě sucha a jeho předpovědi životně důležité.
Už od roku 2012 mají zájemci možnost najít aktuální data na stránkách Intersucho.cz. Projekt navazuje na dřívější, více jak desetiletý klimatologický výzkum a je výsledkem dlouhodobé mezioborové spolupráce českých a zahraničních institucí.
Dosud byla data i předpovědi z nich vyplývající omezená na českou a slovenskou krajinu, popřípadě střední Evropu. Díky společné snaze vědců a programátorů však nyní modely umožňují v reálném čase předpovídat intenzitu sucha téměř pro celou planetu a to až na deset dní dopředu. Systém globálních předpovědí je součástí interaktivní meteorologické platformy Windy.com.
Velká výzva pro českou klimatologii
Pro badatele byl projekt celosvětového modelu předpovědí nejprve oříškem, brzy však našli cestu, jak ho realizovat. „Když nás kolegové z Windy.com oslovili, nejprve jsme si říkali, že to je nesplnitelný úkol, vhodný spíše pro nějaké globální centrum. Za hodinu už jsme analyzovali naše možnosti a ověřili si, že to spočítat dokážeme,“ vysvětluje původní motivy výzkumníků z projektu Intersucho jeho vedoucí Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Schopností předpovídat sucho v celosvětovém měřítku podle něj projekt konečně dostává svému jménu.
Globální mapa aktuálně zachycující intenzitu sucha, tj. anomálii zásoby vody v půdě ve stupních sucha na celém světě.
Miroslava Trnku i jeho kolegy nadchlo, že se výsledky jejich vědecké práce stanou součástí webové a mobilní aplikace, kterou denně používají miliony uživatelů po celém světě. Předpověď sucha založená na modelech českých vědců se tak stala dostupnou pro všechny majitele chytrých zařízení. Těch je v rozvojových ekonomikách a v oblastech, které suchem trpí nejvýrazněji mnohem víc než uživatelů osobních počítačů. Předpovědi se tak dostanou k lidem, kterých se sucho každoročně dotýká nejvíce.
Nový systém kombinuje data z pozemních měření, satelitů a počítačových modelů a ke zpřesnění budou pomáhat také informace od přímých pozorovatelů. Po většinu minulého roku probíhalo testování a vylepšování systému. Schopnosti předpovědí bylo třeba ověřit v extrémních podmínkách, v lokalitách, kde panují zcela proměnlivé projevy počasí a sucha, jako je tomu například v africké poušti a v jihoamerických deštných pralesech. Predikovat sucha na takovýchto místech naší planety je výrazně obtížnější než na našem území.
Globální modely zlepšují i ty lokální
Na platformě Windy je v současnosti je možné najít celosvětové mapy, které zobrazují vlhkost půdy, intenzitu sucha a výskyty anomálií v dlouhodobých měřeních. Od příštího roku již budou data a výsledné předpovědi dostupné také na stránce Intersucho.cz.
Tyto modely se širokým pokrytím jsou důležité i pro detailnější předpovědi sucha na našem vlastním území, protože je zpřesňují a testují ve větším měřítku. „Naše dosavadní zkušenosti s globálním monitoringem ukazují, jak důležité je mít kromě celosvětového i detailní lokální systém. V globálním rozlišení jsou například sucha v Česku zkreslena, ale dávají nám možnost vidět ‚naše‘ sucho v Evropském kontextu,“ vysvětluje oboustranný přínos modelů Milan Fischer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a zároveň jeden z jejich hlavních autorů.
Přínos nového systému pro sledování lokálního sucha zdůrazňuje také Miroslav Trnka. „Globální monitoring nám nově přináší možnost sledovat dynamiku vývoje každé anomálie i daleko za našimi hranicemi. Navíc model, který používáme na Intersuchu, díky celosvětové aplikaci prošel testováním prakticky ve všech podnebných pásech a prokázal svoji univerzálnost. Díky globálnímu modelu teď můžeme lépe vyhodnotit i česká sucha,“ vysvětluje. Zároveň ale dodává, že síť pro sledování sucha na našem území je mnohem hustší a detailnější. Celosvětový systém totiž pracuje v rozlišení asi 9 km, zatímco v Česku a na Slovensku je to pouze 500 m.
Aktuální stav půdní vlhkosti globálně vyjádřený jako procento nasycení povrchové vrstvy půdy (do 100 cm hloubky).
Výsledné desetidenní předpovědi jsou jedinečné také svým provázáním s mobilní aplikací: jde o první celosvětově dostupný nekomerční nástroj svého druhu. Informace o suchu jsou pro život v některých oblastech kriticky důležité, ale ani v dnešním propojeném světě nebylo dříve možné data globálně analyzovat a sdílet. Jednotlivé regionální systémy to kvůli svým metodickým odlišnostem doposud nedovolovaly.
To se díky výsledkům práce českých klimatologů nyní mění. „Pokud víme, jde o první systém monitoringu a předpovědi sucha, který je globální, je v denním kroku a obsahuje předpověď,“ vysvětluje Miroslav Trnka. Jako vědecky přínosný však nehodnotí jen výsledek projektu, ale také práci, která k němu vedla. „Zmapovali jsme suché epizody od roku 1981 pro celý svět a analýza těchto výsledků nás bude zaměstnávat v příštích měsících. Jedna z důležitých věcí je totiž analyzovat, jak úspěšné ty naše předpovědi jsou. Nejen kde fungují, ale především kde selhávají a proč,“ uzavírá.
Zdroj: Akademie věd ČR
Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a Unsplash
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
