Na počátku stojí objev, na konci jeho uplatnění v praxi, z něhož profituje společnost. Uprostřed nadějné cesty k patentům a vynálezům nabízí pracovištím pomoc Centrum transferu technologií AV ČR. Přečtěte si rozhovor s Martinem Smekalem, vedoucím tohoto centra.
Pro vědce může s jistou nadsázkou znamenat úspěšný transfer to, co pro klenotníka diamant – král všech drahokamů. Převedení základního výzkumu do praxe je totiž obdobně jako broušení diamantu leckdy náročné. Na konci se ale může stát zářivou ozdobou vědcova bádání. Aby vědci při uplatňování výzkumů nenarazili na byrokratickou realitu tvrdosti desátého stupně Mohsovy stupnice, obracejí se na Centrum transferu technologií AV ČR (CeTTAV). Jak podpořit transfer na pracovištích Akademie věd ČR, popisuje vedoucí centra Martin Smekal.
Vedení CeTTAV jste se ujal na začátku letošního roku. Co vás do Akademie věd přivedlo?
Perspektiva, že můžu přispět k uplatňování vědy v praxi. Zároveň mě přesvědčilo, že vedení Akademie věd vnímá transfer jako strategickou prioritu.
Jak vypadá z pohledu transferáře ideální vědec?
Sympatický člověk, který dělá vše, co mu transferář nalajnuje. Plní termíny a zazáří, když transferáře uvidí… Ale vážně – jako ideálního vědce vnímáme každého, kdo si cení své práce a chce, aby jeho výsledky našly využití. Navíc chápe, že potřebuje profesionální pomoc od někoho, kdo se orientuje v právním, obchodním i ekonomickém bludišti.
Měli by vědci myslet na transfer ještě dříve, než „otevřou dveře“ své laboratoře nebo badatelny?
Nemyslím si, že by museli myslet na transfer už na začátku výzkumu. Měli by si ale uvědomit, jak jejich specializace navazuje v relevantních oborech na praktické potřeby nebo dlouhodobé trendy. Kolegové-vědci, s nimiž se setkávám, vizi mají. Vědí, jak mohou být jejich výzkumy užitečné.
CeTTAV zajišťuje pro pracoviště různé činnosti – které jsou nejdůležitější?
Chceme, aby vědci byli s naší podporou lépe připraveni uplatnit své výzkumy. Zprostředkováváme jim proto také finanční podporu, která v různých fázích rozvoje technologií a znalostí umožní, aby se výsledky jejich výzkumů prosadily. Pomůžeme se získáním peněz na sestavení prototypu, úhrady nákladů na testování, nábory nových členů týmu, kteří mají na starosti komercializaci, nebo s vyhledáním investorů pro založení a rozjezd spin-off společnosti.
Komu jste už například pomohli?
Dlouhodobě spolupracujeme s ústavy nejen v Praze, ale po celém Česku. Zmíním třeba Ústav přístrojové techniky, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Ústav struktury a mechaniky hornin. Pomáháme ale i dalším pracovištím Akademie věd.
Transfer je tedy pro vědce určitým vyvrcholením jejich výzkumu...
Přesně tak. Pokud na něj jdeme správně, je naplněním a oceněním práce každého vědce. Nejde jen o peníze, ale o skutečné zhodnocení jeho výzkumu. Dobře se to ukázalo při pandemii covidu-19. Výsledky z dílny Akademie věd se tehdy výrazně uplatnily.
Zmiňoval jste spin-off společnosti. Jak fungují v akademickém prostředí?
Založení společnosti, aby se uplatnila technologie, je jednou z cest. V některých oborech jde o preferovanou cestu, i když není jednodušší ani rychlejší. V Akademii věd zkušenosti se zakládáním spin-off společností máme. CeTTAV se letos zapojil do několika projektů. Jde o technologie, které mohou dosáhnout mezinárodního úspěchu s celosvětovým dopadem. Chceme, aby i další pracoviště a týmy tento způsob transferu viděly jako jednu z možných variant.
Nemají pracoviště ze zakládání spin-off firem někdy obavy?
Máte pravdu. Jejich postoj vychází ze strachu z neznámého. Částečně i nepřehlednosti pravidel, jež se zakládáním společnosti souvisejí. Ve spolupráci s kolegy z Kanceláře Akademie věd, například majetkovou komisí a kontrolním odborem, připravujeme návody a další podklady, jak zakládání spin-off firem zjednodušit.
Na co zaměřujete školení a workshopy, které organizujete?
Školení organizujeme nejen pro vědce, ale pro všechny kolegy, kteří v Akademii věd podporují transfer. Ukazujeme jim, co uvádění výsledků do praxe obnáší a jaká rizika s sebou může nést.
Jaká například?
Každá snaha o transfer nemusí být úspěšná. Problém je, že nedotažení transferu mnozí vnímají jako neúspěch. Vědci proto mají obavu se o něj vůbec pokoušet. Samostatnou kapitolou je případné riziko kriminalizace.
Co tím myslíte?
Případná kriminalizace souvisí hlavně s odpovědností, kterou mají vedoucí pracovníci při správě majetku. Když se ale transfer provede správně, rizika nepřináší. Spíše jde o neopodstatněný strach z neznámého.
Propojení výzkumu s praxí je většinou běh na dlouhou trať. Může CeTTAV urychlit cestu výsledků z laboratoří?
Pokaždé nelze uvedení vynálezu do praxe urychlit. Pomůžeme ale s naplánováním nejefektivnějšího postupu. Máme zkušenosti a umíme se vyhnout nepříjemným překvapením, jež vyplývají z nevědomosti. Například z neznalosti očekávání partnerů nebo interních postupů a požadavků souvisejících se schvalováním na pracovišti nebo ve vedení Akademie věd.
Splnila v tomto ohledu vaše představy o propojování vědy a praxe databáze na Portálu transferu Akademie věd?
Určitě. Stala se hlavní platformou Akademie věd pro prezentaci výsledků, které směřují k transferu. Jde o nejnavštěvovanější část našeho portálu.
Jak ji dále rozvíjet?
Rozšíříme obsah a užití databáze pracovišti, aby se ještě více využívala. Některé z technologií totiž dosud neměly své online portfolio, což jsme změnili. Stačí tak jednou kliknout a obchodním partnerům odešlete ucelenou prezentaci.
Jak firmy propojujete s akademickým prostředím?
S firmami a dalšími zástupci aplikační sféry komunikujeme a spolupráci podněcujeme obousměrně. Nabízíme technologie a kooperaci na jejich uplatnění: přímo na výzkumu, uzavření licenční smlouvy nebo společném podnikání, kdy s pracovištěm založí společnost. Stejně tak reagujeme na zájem firem. Vyhledáváme pro ně technologie a podílíme se na dojednání podmínek spolupráce. Pracovištím poskytujeme podporu při jednání.
Spolupracujete s transferovými společnostmi u nás i v zahraničí?
Ano. V České republice se podílíme na aktivitách spolku TRANSFERA. Sdružuje transferová pracoviště z univerzitních i neuniverzitních výzkumných organizací. Ze zahraničních aktivit zmíním například členství v organizacích ASTP Proton a TTO Circle, které mají vazbu na Evropskou unii. Můžeme tak být v kontaktu se špičkovými organizacemi i odborníky a sdílet zkušenosti, osvědčené postupy i znalosti. Letos jsme dokonce zorganizovali několik mezinárodních konferencí.
O jaké šlo?
V květnu jsme v Praze přivítali ředitele čtyř nejvýznamnějších výzkumných organizací v Německu – Max Planck, Fraunhofer, Leibniz a Helmholtz. Sdíleli s námi zkušenosti s transferem. Nešlo jen o „chlubení“, jaké mají úspěchy. Diskutovali jsme i na téma, jak se poučit ze situací, kdy vše nešlo podle plánu. O měsíc později se v Praze setkali členové TTO Circle. Zapojili jsme se tak do debat o prioritách Evropské komise v podpoře uplatňování výzkumu v praxi. Získali jsme inspiraci pro akce, které bychom rádi připravili v příštích letech.
Přejděme k transferovým projektům, do nichž se CeTTAV už zapojilo a spolupracuje na nich s pracovišti Akademie věd.
Podporujeme hlavně transfer formou licence. Aktuálně jde třeba o plazmovou technologii pro ošetřování kovových povrchů, na které spolupracujeme s Ústavem termomechaniky. Druhým příkladem je syntetický polymer pro využití v lékařské diagnostice – vyvinuli jej v Ústavu makromolekulární chemie. Jak jsem už zmínil, stále častěji asistujeme při založení společností, třeba kolegům v Ústavu přístrojové techniky a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Nejčastěji ale pomáháme s tím, jak uchopit technologii nebo znalost a „překlopit“ ji do praxe. Jde bez nadsázky o pomyslné broušení diamantu z kamene, geologové by přesněji řekli z nerostu. Případy, kdy se podaří původní „suroviny“ – technologie nebo znalosti – rozvinout, kolegy v CeTTAV naplňují nejvíc.
Spolupodílíte se také na programu Technická inkubace pro začínající podniky. Jakou roli v něm CeTTAV hraje?
Program připravil CzechInvest. CeTTAV může zprostředkovat získání financí, které lze využít na uplatnění technologií v praxi. Budeme garantem kvality žádostí z pracovišť Akademie věd. V příštím roce pro ně chceme vytvořit více příležitostí, aby mohla získat další prostředky.
Transfer si spojujeme spíše s technologiemi. Jaké v něm mají postavení humanitní vědy?
Vypůjčím si slova Tomáše Kosteleckého z Akademické rady. Souhlasím, že na transferu ve společenských vědách není nutné vždy vydělat. Lze jím ale hodně ušetřit. Když přijmeme výsledky vědecké práce, často změníme pohled na řešený problém natolik, že začneme dělat věci jinak – efektivněji, úsporněji. CeTTAV spolupracuje s mnoha pracovišti ze třetí vědní oblasti. Mohu tedy potvrdit, že humanitní nebo společenskovědní obory lze transferovat.
Například?
Zprostředkování informací na digitálních platformách, jako jsou mobilní aplikace nebo projekty umělé inteligence. Využít je může laická i odborná veřejnost. Aplikačním partnerem je často organizace z veřejné správy. CeTTAV pomáhá například Ústavu pro českou literaturu s licenčními vzory, protože potřebuje zapracovat do nakladatelských smluv principy Open Access.
Podporuje Evropská unie transfer technologií a znalostí dostatečně?
Jednoznačně ano. Nedávno jsem se zúčastnil jednání v Bruselu a potvrzuji, že valorizace výsledků výzkumu, jak to Evropská komise nazývá, má prioritu. Určitě si nemůžeme stěžovat ani na nedostatek peněz. Otázkou je, jestli je umíme efektivně využívat. CeTTAV chce proto v dalším období vytvářet příležitosti, jak získat prostředky z grantových programů. Například z Horizon Europe.
Získává transfer dostatečnou podporu i u nás?
K jeho podpoře v Česku jsme letos v červnu vydali odborné stanovisko AVex. Pojmenovali jsme v něm oblasti, v nichž vidíme prostor ke zlepšení. Ve spolupráci s vedením Akademie věd vedeme dialog se zástupci vlády i poskytovatelů. Chceme přispět k lepším podmínkám a požadavkům v grantových programech. Usilujeme ale také o granty, jež se přizpůsobí transferu znalostí a technologií z pracovišť Akademie věd.
Má systém transferu v Česku zásadní slabiny?
Docela hodně. Jejich vysvětlení by ale vydalo na samostatný článek. Vypíchnu jen, že legislativní prostředí u nás není k transferu z akademického prostředí příliš vstřícné. Pomohla by také cílená finanční podpora pro rozvoj technologií, které mají perspektivu. Další problémy jsme popsali ve stanovisku AVex.
Jak hodnotíte podporu transferu u soukromého sektoru?
Máme příležitosti, jak spolupráci s aplikační sférou rozvíjet. Chci, aby CeTTAV vytvářelo silnější vazby s průmyslovými a dalšími partnery. Věřím, že najdeme příležitosti, abychom zajistili financování transferu na pracovištích i ze soukromých zdrojů.
Nemůže ale přílišný tlak na provázání vědy a soukromého sektoru vést ke „komercializaci“ vědy? Neohrozí podstatu základního výzkumu, poznávání jako takové?
Nejsem vědec. Úvaha, že propojení se soukromým sektorem povede k upozadění základního výzkumu, mi ale přijde zjednodušující. Zaměřuji se hlavně na podporu uplatňování výsledků. Vytvoření vazeb mezi vědci a aplikačními partnery proto považuji za klíčové. Vedou ke vzájemnému pochopení. Někdy i k usměrnění výzkumných aktivit a ideálně i k navázání spolupráce pro uvedení technologií nebo znalostí do praxe.
Projeví se na přístupu k transferu energetická krize a situace na Ukrajině?
Priority transferu, zejména jeho urychlení, ovlivnila už covidová pandemie. Uplatnily se konkrétní vynálezy a technologie, navíc téměř okamžitě přinesly finance. Aktuální geopolitické a ekonomické tlaky určitě vytvoří příležitosti, abychom cestu z pracovišť do praxe urychlili.
Jakým směrem CeTTAV povedete?
Chceme, aby představovalo stabilní stavební kámen transferu znalostí a technologií v Akademii věd. Budujeme proto profesionální kancelář se vším všudy, což znamená, že i rozšíříme náš tým. Plánujeme vytvořit silný ekosystém a komunitu, propojit CeTTAV s odborníky, kteří řeší transfer na pracovištích.
Co byste vědcům v souvislosti s transferem závěrem poradil?
Nejhorší je nevyžádaná rada. Radit jim nebudu. Mnohé týmy v Akademii věd produkují skvělé výsledky. Přeju si tedy, abychom v CeTTAV pomáhali pracovištím s pomyslným broušením diamantů – nadějných výzkumů – na jejich cestě k praktickému uplatnění.
Autoři: Zuzana Dupalová, Luděk Svoboda
Foto: Jana Plavec
Zdroj: Akademie věd ČR
Rozhovor vyšel v časopisu Akademie věd ČR AB / Akademický bulletin (10/2022).
Martin Smekal
Vedení CeTTAV se Martin Smekal ujal letos s vizí posílit jeho postavení v Akademii věd ČR i v prostředí České republiky a střední Evropy. Působil na různých pozicích velké čtyřky poradenských firem. V posledních deseti letech uplatňoval zkušenosti na manažerských postech ve společnostech zaměřených na inovace a digitalizaci. Založil a vedl firmy poskytující ICT služby.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
