Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solární panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Tříletý výzkum týmu 14 partnerů z osmi zemí podpořila Evropská unie v rámci programu Horizon 2020.
V projektu NextBase byly vyvinuty prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady. „Podařilo se dosáhnout 25,4 % účinnosti článků, přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %), navíc ale technologií připravenou pro automatizovanou sériovou výrobu,“ shrnuje výsledky Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Přístroj pro zobrazovaní velmi tenkých vrstev amorfního křemíku
Projekt inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho neexistoval praktický nástroj, jak ověřit kvalitu těchto kontaktů. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský ve Fyzikálním ústavu AV ČR. „Optimalizační proces vyvíjených solárních článků u všech partnerů intenzivně využíval naši optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu,“ potvrzuje vědec.
Revoluční řešení
Technika kontroly kontaktů byla označena Evropskou komisí za jeden ze tří hlavních využitelných výstupů projektu. Během projektu se navíc podařilo zkrátit dobu měření z původních hodin na sekundy, takže může být použita i v reálném čase na výrobních linkách. Revoluční řešení, které je nyní v patentovém řízení, prezentoval na závěrečném setkání projektu za tým student Roman Dvořák a vzbudilo zájem u firmy Meyer Burger.
Právě tato společnost se stala jedním z klíčových průmyslových partnerů projektu NextBase. Nedávno oznámila, že chce spustit novou výrobu těchto článků v Evropě s cílem zprovoznit do dvou let výrobní kapacitu přes 1 GW ročně. Další průmyslový partner, italský Enel, loni již spustil prototypovou výrobu na Sicílii – prozatím s kapacitou 0,2 GW.
Projekt NextBase přináší konkurenční výhodu, která umožňuje v Evropě obnovit výrobu fotovoltaických panelů. Přichází tak v paradoxní situaci, kdy Evropa plánuje dosáhnout v roce 2030 třetinového podílu obnovitelné produkce elektřiny. Přitom ale většinu panelů dováží z jihovýchodní Asie.
Foto: Archiv FZU
Zdroj: Akademie věd ČR
redakčně upraveno
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
