Dvoudenní seminář Podpora transferu znalostí a technologií v Německu nabídl recept na úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe, inspiraci a sdílení zkušeností a na závěr i možnost diskutovat se zahraničními hosty. Seminář uspořádalo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV).
Za mikrofonem se vystřídala čtveřice odborníků na transfer z renomovaných německých vědeckých institucí. Thomas Doppelberger, Director, Fraunhofer Venture, svoji prezentaci zaměřil na investiční poradenství v rámci přípravy spin-off a představil program Ahead, který aplikanty provází celou přípravou spin-off nebo licencování a ústí v úspěšné založení či prodej licence.
Christine Wennrich, Head of Division, Leibniz-Gemeinschaft, se naopak věnovala celkové strategii transferu, networkingu, spolupráci s univerzitami a start-up poradenství.
Odpolední blok uvedl svým setem Jörn Erselius, Managing Director, Max Planck Innovation, který se věnoval vyhodnocování vědeckých výsledků a zajištění IP, licencování a podpoře start-upů.
Inspirativní den zakončil Christian Cremer, Director, Forschungszentrum Jülich within the Helmholz Society, který popsal zajímavý projekt JUICE, který pomáhá identifikovat ekonomickou a společenskou hodnotu výzkumu a podporuje transfer výsledků a další inovační projekty s dopadem mimo akademickou sféru.
Program semináře trefně glosovali jeho účastníci, namátkou vybíráme dva ohlasy: „Bylo zajímavé vidět pomyslný cíl, kam míříme, horší bylo, když jsem si uvědomila, jak jsme od toho cíle daleko. V budoucnu by bylo užitečné uspořádat workshop na téma, jak se k vytčenému cíli dostat.“
„Oceňuji hlavně pravdivost a věrohodnost sdělených informací. Na rozdíl od jiných seminářů, kde je především proklamována zářná budoucnost, byl ten dnešní věcný, inspirativní, a především nezamlčující nesnáze a potíže.“
„Seminář otevřel řadu témat, kterými se budeme muset zabývat. Nastavil nám zrcadlo a ukázal, kam jde v našem mladém oboru dojít,“ řekl Martin Smekal, vedoucí Centra transferu technologií CeTTAV a pokračoval, „i touto akcí vyslala Akademie věd další signál k soukromému sektoru, že je připravena spolupracovat.“
Pokud vás téma transferu zajímá, můžete se podívat na vystoupení i prezentace německých kolegů ze záznamu.
Diskuze o tématech, která rezonují
Druhý den semináře měl pracovní charakter. Tři diskusní panely daly přítomným, většinou pracovníkům transferu z ústavů AV ČR, možnost diskutovat o tématech, která denně řeší. Výměna názorů byla velmi otevřená, hosté ani diskutující se nezdráhali pojmenovat problémy, se kterými se potýkají, a probrat způsob jejich řešení. Organizátoři z Centra transferu technologií AV (CeTTAV) připravili témata, která rezonují transferářskou komunitou.
Jaké nefinanční nástroje využíváte pro motivaci výzkumných pracovníků, aby se aktivně zapojili do procesů a aktivit transferu znalostí? Je transfer technologií součástí komplexního hodnocení vědců a jakou má váhu? Nejen na tyto okruhy hledal odpověď první diskusní panel Nástroje pro zapojení a motivaci vědeckých pracovníků do procesu TZT, který s přehledem řídil Michal Schmoranz.
A závěry z prvního panelu? Pokud máme ve vztazích s vědci uspět, musíme v první řadě minimalizovat byrokracii spojenou s transferem vědeckého výsledku, která by dopadala na vědce. Dále je nezbytné vybudovat vzájemnou důvěru, vytvořit motivující prostředí pro spolupráci a dát prostor vědeckým pracovníkům, aby se podíleli se přímo na procesu transferu.
Co s ním? Aneb včasná identifikace a hodnocení technologií a dalších výsledků výzkumu a vývoje. Tak se jmenoval druhý panel, který řídila Martina Plisová. Té připadl nelehký úkol moderovat diskusi se širokým záběrem, tematicky sahajícím od identifikace a určení potenciálu nového vědeckého výsledku až po stanovení strategie jeho komerčního využití. Obšírně se přítomní věnovali diskusi o interních programech pro financování posunu TRL do větší úrovně připravenosti a jejich nastavení, ale vyměnili si i názory na metodiky a standardizaci podmínek pro start-upy.
Moderování posledního tematického bloku s názvem Proces přípravy a podpora zakládání spin-offů připadlo na Patrika Zimu. I přes poobědovou letargii se mu zdařilo zapojit přítomné do děje. O čem se mluvilo? Jaký je nejčastější model vzniku spin-off firem v německých výzkumných institucích? Jak se odborníci staví k využívání systému Proof of concept – ověření výsledku – a financování takových systémových aktivit.
Ukázalo se, že existuje reálná poptávka po seminářích na téma komercializace na pracovištích Akademie věd. Diskutující se zdrželi i u tématu zakládání TTO týmů a jejich složení. Téměř unisono konstatovali, že jedním z předpokladů pro práci v TTO je zkušenost z práce ve vědeckém prostředí. Řada přítomných se také shodla na klíčové úloze, kterou hraje mezinárodní networking.
Pokud vás téma transferu zajímá, máte možnost vidět vystoupení i prezentace německých kolegů.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
