Ohrožují vysoké ceny energií fungování pracovišť Akademie věd ČR?

Topit či netopit, provést nákladné experimenty nebo je odložit? Otázky, jež si aktuálně pokládají vedení pracoviště Akademie věd ČR. Částky za energie a plyn totiž vystoupaly tak vysoko, že některé ústavy musejí zvažovat, jakým prioritám dají zelenou, a kterým naopak vystaví stopku. Hrozí omezení výzkumů a nákupů nových přístrojů?

Mimořádnost situace potvrzuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová: „Nárůst cen energií jsme řešili už na jarním zasedání Akademického sněmu. Už na začátku roku bylo totiž jasné, že se razantně zvýší pracovištím výdaje na pokrytí energií. V některých případech i pětinásobně.“

K lepším cenám za elektřinu a plyn se pracoviště Akademie věd ČR mohou dostat prostřednictvím společného nákupu na Českomoravské komoditní burze Kladno. „V současnosti jde touto cestou napřímo třicet devět pracovišť, dalších jedenáct v rámci svých areálů s tím, že se jim energie přefakturují,“ vysvětluje Tomáš Wencel, ředitel Střediska společných činností AV ČR, které nákupy na burze zprostředkovává.

Miliony korun za energie navíc

Pro rok 2022 pracoviště původně vysoutěžila cenu elektrické energie (vysoké napětí) 1898 korun/MWh od společnosti LUMIUS. „Podobně jako jiné firmy ale ani společnost LUMIUS neustála zvyšující se ceny komodit a k 11. lednu 2022 činnost a dodávky energií ukončila,“ vysvětluje místopředseda Akademie věd ČR a hlavní „pokladník“ Martin Bilej.

Pracoviště tak musela – byť ne na dlouho – dočasně přejít k dodavateli poslední instance, který účtoval několikanásobně vyšší částky – konkrétně až okolo 9000 Kč/MWh. Martin Bilej doplňuje, že ztráty za toto období byly citelné: „Šlo často o experimentální pracoviště, která mají energeticky náročné technologie. Na každý den u dodavatele poslední instance padl navíc téměř jeden milion korun.“

Středisko společných činností AV ČR se po krachu společnosti LUMIUS snažilo pro pracoviště co nejrychleji vysoutěžit nového dodavatele elektřiny (vysoké napětí). V prvním pokusu s vyvolávací cenou 5700 Kč/MWh neuspělo. Při další aukci se podařilo vysoutěžit cenu 4999 Kč/MWh. Úspěšná aukce byla za dané situace důvodem k radosti. Více než dvojnásobná částka za jeden megawatt ve srovnání s původními cenami ale pro rozpočet Akademie věd ČR znamenala neplánovaný výdaj ve výši 145 milionů korun ročně navíc.

Kritickou situaci řešilo vedení Akademie věd ČR s vládou, která souhlasila s navýšením finančních prostředků o 293,5 milionu korun – z toho 90 milionů korun směřovalo k pracovištím, jež zvýšení cen energií zasáhlo.

Doplňme, že celkový odběr energie všech pracovišť (získané z komoditní burzy) činí dohromady více než 74 tisíc MWh (elektřina) a 41 tisíc MWh (plyn). Před zastropováním cen při uvedených odběrech hrozilo, že meziroční „skok“ mezi lednem 2022 a lednem 2023 bude 950 milion korun. „Zastropování cen v roce 2023 nám naštěstí výrazně ulehčí. Meziroční nárůst tak bude ‚pouze‘ okolo pěti set šedesáti milionů korun,“ říká Martin Bilej.

Omezí zvýšené výdaje za energie chod ústavů?

Dopady se liší ústav od ústavu. Někde se zatím žádná dramatická omezení nezavádějí, jinde se jich už reálně obávají. „Zvýšené náklady ovlivňují veškeré aktivity naší instituce, protože nutně odebírají prostředky, které jsme původně směrovali na jiné použití. Pokud by ceny i v příštích měsících či letech dramaticky stoupaly, znamenalo by to skutečné ohrožení vlastní činnosti ústavu i jeho vnějších vědeckých a transferových aktivit, například podpora veřejných databází,“ vysvětluje Martin Holý, ředitel Historického ústavu AV ČR.

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Miroslava Anděrová se mimo jiné obává, že snížení pokojové teploty v prostorách by mohlo mít vliv na výsledky experimentů: „Významná část experimentální práce se provádí při pokojové teplotě. Spolu se snížením teploty v laboratořích může dojít k ovlivnění standardního průběhu, potažmo výsledků některých experimentů.“

Nepřímá omezení zmiňuje také ředitel Ústavu informatiky AV ČR Petr Cintula: „Nárůst cen energií výzkumné aktivity ovlivňuje zejména nepřímo. Bohužel ale výrazně: příští rok ústav nemůže otevřít delší čas plánované nové tenure-track místo. Zásadní vliv se projeví také v nemožnosti provést plánovanou podstatnější valorizaci mezd.“

Úsporná opatření

Ředitel Biotoechnologického ústavu AV ČR Bohdan Schneider na dotaz k zavedeným úsporným opatřením mimo jiné uvedl: „Jde především o snížení vytápění dle doporučených norem vlády ČR. V letních měsících naopak snížíme chlazení. Vytipovali jsme prostory, kde lze snížit nebo zcela vypnout vlhčení vzduchu, které je finančně náročné.“ Důsledná regulace topení byla zavedena i v dalších ústavech Akademie věd ČR.

Regulace teploty je problematickým opatřením zejména v oblasti udržování optimální teploty a vlhkosti v archivních depozitářích. „Snažíme se najít takové hodnoty, které by zajistily úspory a zároveň neohrozily bezpečnost uložených archiválií včetně často jedinečných písemných památek,“ vysvětluje ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera. Problém s regulací teploty je patrný i na Ústavu molekulární genetiky AV ČR: „Omezujeme kapacity pro chov zvířecích modelů, upravujeme mezní hodnoty a časové rozmezí pro topení a chlazení,“ uvádí ředitel ústavu Petr Dráber a dodává: „Redukujeme počet chladicích a mrazicích zařízení a snižujeme teplotu, specificky u mrazicích zařízení z –⁠80 na –⁠70 st. Celsia.“

Ředitelé jednotlivých ústavů AV ČR se shodují, že důležitá je v této oblasti motivace zaměstnanců. Zaváděná úsporná opatření jsou bez jejich participace a kooperace jen málo účinná.

Kromě již zmíněného se vedení ústavů shoduje na nutnosti výměny žárovek za úspornější, šetření teplou vodou, omezení osvětlení, odstavení přístrojů tam, kde je to možné, zateplování budov, omezení využití klimatizace v letních měsících a přímotopů v zimě, snížení teploty v místnostech v nepracovních dnech či instalaci čidel pro osvětlení společných prostor.

Možnosti energetické nezávislosti – neomezené, ale ne pro každého

Většina ředitelů ústavů již má ve svých střednědobých plánech uvedenou instalaci některých dalších zdrojů energie: fotovoltaických panelů, kogeneračních jednotek, využití LTO, tepelná čerpadla země–⁠voda atd. „Na energetické soběstačnosti, respektive co největším podílu námi vyrobené energie z celkové spotřeby, pracujeme několik posledních let. V současné době uvádíme do provozu fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 73 kWp (množství energie vyrobené za rok 73 MWh). Roční spotřeba ústavu je okolo 90 MWh. Jde tedy o asi 81% pokrytí spotřeby elektrické energie. Návratnost stavby naší FVE se při současných (zastropovaných) cenách pohybuje okolo pouhých čtyř let,“ vypočítává Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Jenže taková řešení nejsou spásou pro každou instituci. „U objektu, který ústav vlastní a nachází se v památkové rezervaci, není umístění fotovoltaiky možné. Pořízení tepelných čerpadel by vyžadovalo nákladnou investici, která je mimo naše možnosti. Ústav je dislokován ve dvou objektech jiných pracovišť, v obou případech podpoříme jakékoli aktivity směřující k energetické nezávislosti,“ vypočítává překážky Jiří Woitsch, ředitel Etnologického ústavu AV ČR.

V památkově chráněných budovách, které neumožňují instalaci fotovoltaických panelů, sídlí také Matematický ústav AV ČR, jehož ředitel Tomáš Vejchodský si posteskl: „Do snížení energetické závislosti bychom rádi investovali. Mám ale obavu, že to nepůjde. Střechy ústavu mají potenciál k osazení fotovoltaiky, ovšem budovy se nacházejí v Praze 1, kde se fotovoltaika nepovoluje kvůli památkové ochraně. Ze stejného důvodu by bylo velmi problematické instalovat tepelnou izolaci, aby budovy vyhovovaly alespoň nízkoenergetickému standardu. Potenciál ke snižování naší energetické závislosti tedy hodnotím jako velmi malý.“ Podobně je na tom také Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Jak uvedl Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, je spotřeba energie instalací fotovoltaiky pokryta jen asi z 10 %. Podobnou zkušenost mají i na Ústavu termomechaniky AV ČR, jehož ředitel Miroslav Chomát odhaduje pokrytí na max. 20 – 25 % celkové spotřeby, ředitel Ústavu fyziky materiálů AV ČR Tomáš Kruml odhaduje pokrytí jen na 15 % celkové spotřeby areálu.

Nadějné vyhlídky?

Pro rok 2023 navrhla česká vláda navýšení rozpočtu Akademie věd ČR o 200 milionů korun, dalších necelých osm set tisíc korun by měla instituce získat jako organizační složka státu. I tak ale navýšení výdajů na energie pokryje asi jen čtyřicet procent předpokládaného nárůstu cen.

„Akademická rada proto v rozpočtu pro rok 2023 navrhne, aby Akademický sněm schválil další navýšení prostředků na energie, které by pokrylo navíc 25 % předpokládaného růstu cen. Bohužel ale na úkor nákupů přístrojového vybavení,“ říká Martin Bilej a dodává, že kompenzace za zvýšení cen tepla se bude řešit až začátkem tohoto roku, protože dosud chybějí podrobnější podklady. 

Autor: Luděk Svoboda, Zuzana Dupalová

Zdroj: Akademie věd ČR

Text v plném znění je dostupný v e-časopisu AB / Akademický bulletin (11/2022).