Imperativ, že výsledky veřejně financovaného výzkumu mají být veřejně sdílené, publikované, přístupné, provází transfer znalostí od jeho samotného začátku. Jako ve všem, i v otevřeném přístupu k výzkumu nic není černobílé. Proto bylo již deváté pokračování odborného vzdělávání pro pracovníky transferu znalostí a technologií věnováno tomuto tématu.
Webináře, který proběhl ve dvou pokračováních, se zúčastnilo dvanáct kolegů z šesti ústavů Akademie věd ČR, připravilo ho Centrum transferu technologií AV ČR (CETTAV).
„Otevřený přístup k vědeckým informacím (open access) představuje model vědecké komunikace, který má za cíl zajistit trvalé, svobodné a bezplatné online zpřístupnění publikovaných vědeckých výsledků bez omezení pro kohokoli, což se zdá, že může být v přímém konfliktu s přístupem transferu znalostí. Náš webinář tak vytváří propojení mezi dvěma zdánlivými extrémy v přístupu k výsledkům výzkumu,“ vysvětluje stručně princip otevřeného přístupu Lenka Scholzová, vedoucí CETTAV.
První blok předznamenaný otázkou Proč vlastně otevřený přístup? uvedl Jiří Marek, Open Access manažer Masarykovy univerzity, který ve svém vystoupení prošel historii, vývoj a definice, realizaci a přínosy otevřeného přístupu. Mezi ně patří zrychlení výměny vědeckých informací, rozšíření jejich dostupnosti a zvýšení informačního dopadu. Zájem účastníků vzbudila i část prezentace, kdy se podrobně věnoval vztahu open science a komercializace.
Jaké důvody podporují současný rozvoj a zavádění principů otevřeného přístupu ve vědecké sféře?
„Důležité je uvědomit si, že otevřený přístup k čemukoliv představuje pouze formu, s jakou se s určitými výsledky, daty, publikacemi apod. nakládá. Nejedná se tak o „nové“ výsledky, ale o ty stejné výsledky, které jsou pouze novým způsobem spravovány. Otevírání vědy je tak možné považovat za transformaci vědy na možnosti 21. století, která umožní plně rozvinout aktuální potenciál vědeckého bádání, šířit rozvoj lidského vědění, což je a bylo vždy cílem vědy jako takové. Otevřený přístup má sloužit zejména k ověření správnosti výsledků - rychlejší objevení metodické chyby nebo podvodu; reproducibility vědy - zvýšení opakovatelnosti vědeckých experimentů a zvýšení jejich důvěryhodnosti; znovuvyužití jednou získaných dat – jejich vícenásobné využití, zejména, pokud je obtížné nebo nemožné je znovu získat; vyšší dostupnost vědeckých výsledků a také urychlení inovačního cyklu - rychlejší rozvoj spolupráce s průmyslem a napříč vědeckým světem a rozvoj vědecké metody pomocí většího prostoru pro konstruktivní kritiku práce ostatních kolegů,“ říká Jiří Marek.
Tématem open-source a free software (FOSS) se zabýval další přednášející Michal Beluský, právník CETTAV. Ve svém vystoupení se, mimo jiné, věnoval problematice open-source licencí v akademickém prostředí a možnostem komercializace počítačových programů zpřístupněných jako FOSS. Odpoledne Michal navázal blokem týkajícím se know-how a obchodního tajemství. V rámci tohoto bloku byly probírány i smlouvy typu NDA či MTA. Praktické smluvní vzory, které CETTAV připravil k využití pracovištím, jsou na vyžádání k dispozici zde.
Jaké hlavní překážky stojí dnes v cestě otevřenému přístupu a jak je překonat?
„Pokud bych měl jmenovat jednu příčinu, tak by určitě na prvním místě byla nízká míra pochopení tohoto trendu vědeckou komunitou a určitá rezervovanost měnit dlouhodobě nastavené procesy. V rámci implementace otevřené vědy dochází často k řadě nedorozumění a bariér, které jsou často založeny na nepřesných informacích. Nicméně to není chyba vědecké komunity jako takové, spíše to poukazuje na to, že je nutné si být zejména v oblasti podpory vědecké činnosti tohoto faktu vědom a postupně tyto obavy rozptylovat. Mezi klasické bariéry patří například obava o „ukradení“ výzkumu/ztráty kontroly nad ním, pokud bude otevřeně dostupný – tuto obavu je možné překonat vysvětlením, že je to vždy o správném nastavení správy výsledků vědeckého výzkumu a že ne všechny výsledky musí být hned otevřeně dostupné. Nebo obava z finanční náročnosti Open Access – tu lze často rozptýlit vysvětlením možností zelené cesty Open Access.,“ odpovídá Jiří Marek.
Webinář uzavřelo téma Speciální informační režimy, dual use a citlivé technologie, pod taktovkou Lenky Scholzové. Ta vysvětlila například základní pravidla práce s citlivými informacemi a informacemi označenými v souladu se zákonem 412/2005 Sb., věnovala se principu dvojího užití a přidala řadu příkladů z vědecké praxe.
Kam směřuje vývoj a zavádění otevřených principů ve vědecké sféře?
Odpovídá Jiří Marek: „Změna ve sdílení vědeckých výsledků, kterou spolu přináší otevřený přístup k vědeckým informacím je v dnešní době již více než trend. Je to politický závazek a je to také změna vědeckého prostředí jako takového. Tedy trend vývoje je jasný, nyní žijeme přechodnou dobu a postupně přejdeme z „uzavřené“ vědy na vědu „otevřenou“. Kdy se tak stane není zatím jasné, ale minimálně v Evropě budou tento trend udávat iniciativa Plan S (od Coalition S), nový výzkumný program Evropské Unie Horizon Europe, evropský vědecký datový prostor European Open Science Cloud a také směrnice EU č. 1024/2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tyto čtyři „iniciativy“ udávají trend vývoje v oblasti poskytovatelů dotací, rozvoje výzkumného prostředí a směřování legislativních pravidel. Výraznou změnu tak můžeme zaznamenat pravděpodobně již kolem roku 2025.“
Povedlo se naplnit cíl webináře? „Velmi oceňuji snahu a kreativitu celého týmu CeTTAV dostát svému závazku uskutečnit devátý modul dovednostních tréninků pro mě nezvyklou formou on-line. Obsahová náplň byla jako vždy velmi dobře postavená a vydatná,“ shrnuje jeden z účastníků.
Pokud máte zájem o účast na odborných transferářských akcích, neváhejte si napsat o informace na e-mail jedličkova@ssc.cas.cz.
Zdroj: Centrum transferu technologií Akademie věd ČR (CeTTAV)
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
