Podpoříme rodiny s dětmi a zvýšíme daňové zvýhodnění rodičů! Oblíbené sliby politiků slýcháme před každými volbami. Přesto porodnost nestoupá a podíl nezaměstnaných matek do šesti let věku dítěte u nás zůstává druhý nejvyšší v celé EU.
Jak je to možné? Jak tato situace poškozuje naši ekonomiku? Politická rozhodnutí jsou často vedena emocemi a snahou vyhovět náladám voličů. Alespoň tak se mnohdy jeví. Emocemi se nešetří ani ve veřejných diskusích a v mediálních debatách. Přitom „tvrdá data“ k dispozici jsou. Vznikají mj. na pracovištích Akademie věd, zejména v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Efektivní veřejné politiky a současná společnost“.
„Otevíráme důležitá témata, sledujeme, jak fungují daňový, penzijní a vzdělávací systém, zkoumáme fenomény migrace, turismu, šíření informací a pohyb zboží a peněz. Z diskusí vytlačujeme dojmy a parciální zájmy a nahrazujeme je fakty,“ uvádí koordinátor programu Daniel Münich z IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v rámci společného pracoviště CERGE-EI.
Jak s tím vším souvisí situace nezaměstnaných matek a nízké porodnosti? Oba faktory mají v důsledku negativní vliv na ekonomickou situaci České republiky a do budoucna představují problém – představují proto ideální látku výzkumu pod hlavičkou Strategie AV21, jejímž cílem je hledat řešení problémů a výzev naší společnosti.
Ekonomie holek a maminek
„K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ rýmuje Jiří Žáček v básni, která počátkem roku vyvolala poprask a rozpoutala mediální vášně. Bouře ve sklenici vody se naštěstí brzy uklidnila a kromě emocí zavdala příčinu i k serióznějšímu uvažování o situaci českých matek – například jak mateřství v českých poměrech znatelně znevýhodňuje ženy na trhu práce, srovnáme-li Česko se zahraničím.
Žáčkovy holky a maminky se proto objevily i v názvu odborného semináře analytiků CERGE-EI, který se konal letos březnu v Národohospodářském ústavu AV ČR. Na semináři Ekonomie holek a maminek upozornila ekonomka Klára Kalíšková, že ačkoli se stát snaží podporovat rodiče slevami na dani, míjí se snaha účinkem. Matky dětí do šesti let věku často zůstávají doma, přestože by se do práce vrátit chtěly. „Důvodem je nedostatek míst ve školkách a vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině, což je většinou právě žena,“ říká analytička.
„Protože většinou je na rodičovské dovolené žena, daňové slevy na děti i školkovné uplatňuje zpravidla muž a navíc připojí slevu na manželku. Když se má ale žena vrátit do práce, dvakrát si to rozmyslí, protože její více zdaněný plat většinou rodinný rozpočet příliš neobohatí,“ vysvětluje ekonom Jiří Šatava z IDEA CERGE-EI.
Z jeho propočtů uvedených ve studii Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci vyplývá, že ženy čelí participační daňové sazbě až o 30 % vyšší než jejich partneři. Když k tomu připomeneme dlouhodobý nedostatek míst ve školkách a téměř neexistujících jeslích a neochotu firem nabízet matkám práci na částečný úvazek, je obrázek kompletní.
Školky? Prostě se vyplatí
Umístit tříleté dítě do školky bylo ještě před pár lety zejména ve velkých městech a okolí téměř nemožné a problém někde přetrvává dosud. Kritici navyšování kapacit školek poukazovali, že je to zbytečně drahé. Jenže šlo jen o jejich dojmy, nebo fakta?
Výpočty v nedávné studii IDEA CERGE-EI opět potvrzují, že reálné pojmy v tomto případě ustupovaly nepodloženým dojmům. „Kritické hlasy byly krátkozraké, protože přehlížely přínosy. Na nedostatku míst ve školkách v posledních patnácti letech veřejné rozpočty prodělaly a rodičům to přidělalo jen starosti,“ shrnuje ekonom Filip Pertold.
Po zohlednění mnoha faktorů došli autoři studie k závěru, že i při poloviční pravděpodobnosti nástupu rodiče do práce poté, co získá místo ve školce pro svého potomka, by byl čistý roční výnos veřejných rozpočtů v průměru 10 tisíc korun. Zaměstnaný rodič vydělá peníze, zaplatí z nich daně a odvede pojistné, na čemž stát vydělává a zároveň ušetří sociální výdaje.
Proč (ne)být učitelem?
Kromě nedostatku míst ve školkách může naši společnost do budoucna ohrozit i klesající podíl kvalitních učitelů zejména na základních školách. Na problém opět upozorňují vědci z IDEA CERGE-EI. Ve studii Platy učitelů českých základních škol: setrvale nízké a neatraktivní poukázali, že platy učitelů českých základních škol patří k nejnižším mezi třicítkou nejrozvinutějších zemí světa. Naprostá většina vysokoškolsky vzdělaných lidí zaměstnaných nejen v soukromé, ale i ve veřejné sféře, pobírá vyšší plat než učitelský. V případě žen učitelek jsou rozdíly velké, v případě mužů učitelů dokonce extrémní.
Phan Nguyen, Gejza Horváth, nebo Jan Novák?
Další podnětná studie Attention discrimination: Theory and field experiments z dílny IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR se formou netradičního experimentu zaměřila na diskriminaci na českém pracovním trhu na základě etnického původu. Na celou věc se přitom dívala z pohledu tzv. teorie racionální nepozornosti. Zatímco dosavadní modely předpokládaly, že lidé věnují plnou pozornost poskytovaným informacím, teorie racionální nepozornosti vychází z opaku.
Příkladem jsou právě personalisté, kteří mají na pročtení životopisů zájemců o práci omezený čas. Materiály příslušníků menšin tak personalisté čtou jen letmo, případně je vůbec neotevřou. Experiment potvrdil, že zájemci o práci s vietnamským nebo romským jménem mají mnohem menší šanci být pozváni na pohovor než kandidáti s typicky českým příjmením. Teorií racionální nepozornosti se v CERGE-EI zabývá Filip Matějka, držitel prestižního ERC grantu, spoluautor zmíněné studie, která mimochodem velmi zaujala média.
Očkování a eutanázie
V rámci výzkumného programu Efektivní veřejné politiky a současná společnost vznikají ovšem i další výstupy, a to samozřejmě nejen v Národohospodářském ústavu AV ČR, ale rovněž v Ústavu státu a práva AV ČR a ve Filosofickém ústavu AV ČR. A opět v oblastech, kdy ve veřejných debatách často vítězí spíše emoce než fakta. V tématech, která se přímo dotýkají lidského života, jeho důstojnosti a zdraví. Jde často o problematiku na pomezí etiky, filozofie a práva.
Výzkumné okruhy, na nichž se odborníci z obou ústavů podílejí, se nazývají Svoboda vůle a odpovědnost a Současná etika. „Některá z témat se vztahují k medicínským záležitostem, vedle eutanazie se zabýváme otázkou marné léčby či informovaného souhlasu s očkováním, které vyvolává rozporuplné diskuse mezi zastánci a odpůrci,“ upřesňuje Tomáš Doležal z Ústavu státu a práva AV ČR.
Výsledky studií akademiků míří k veřejnosti, úředníkům i politikům, jichž se témata týkají. Ačkoli to vyžaduje trpělivost, výsledky podle koordinátora výzkumného programu Daniela Münicha přicházejí. O tématech zpracovávaných v ústavech Akademie věd se veřejně hovoří, diskutuje se o nich v médiích i politických kuloárech a pečlivě propočítaná a zanalyzovaná data se používají jako pádné argumenty.
Autor: Luděk Sobota
Článek vyšel v časopise Akademie věd ČR "A/Věda a výzkum".
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
