Nadchnout pro vědu mladé talenty si dal za svůj hlavní cíl projekt Otevřená věda. Díky němu se středoškoláci mohou stát akademickými badateli na zkoušku. Letošní rekordní ročník otevřel navzdory koronavirové pandemii více než stovku stáží pro bezmála dvě stě studentů z celé republiky. Touha po poznání zkrátka překoná kdejaké překážky. Které obory nejvíce lákají?
S padesáti tisíci rody jsou pavouci jedním z nejrozmanitějších řádů pavoukovců. O tom, že tato skupina živočichů ještě zdaleka není uspokojivě popsána, svědčí i fakt, že na sklonku 20. století panovala nejistota v jejich klasifikaci. Většina lidí se při pohledu na osminohé členovce otřese odporem, ve skutečnosti však pavouci hrají důležitou roli při ochraně divoké přírody. Z pohledu ekologie rostlinných biotopů se těmto drobným predátorům věnuje Botanický ústav AV ČR a jeden z jeho pracovníků, Francisco Emmanuel Méndez-Castro, se svým výzkumem jak v terénu, tak i v laboratoři seznámí vybrané středoškoláky, a to v angličtině.
Další studenti dostanou zase příležitost přispět k lepšímu pochopení závažného onemocnění – epilepsie. Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu AV ČR jim ukáže, jak lze pomocí nejmodernějších metod, jako jsou dvoufotonová konfokální mikroskopie nebo pozitronová emisní tomografie, popsat změny mozkové tkáně, která generuje záchvaty.
Dívky ve stážích Otevřené vědy letos převažují – uspělo jich 126. Mladých mužů jen 70.
Výzkum nanečisto
To jsou jen dvě stáže z celkových sto tří, jež letos od ledna až do prosince budou probíhat pod patronátem vědců z ústavů Akademie věd ČR v roli lektorů. Na dvanáctiměsíční kurzy se středoškoláci hlásili na podzim 2020 a zájem z jejich strany byl navzdory koronavirovým omezením enormní. Poptávka více než šestnáctinásobně převážila nabídku, a tak lektoři museli ze zaslaných přihlášek pečlivě vybírat. Výsledkem je 196 přijatých mladých lidí, kteří si v nadcházejícím roce mohou vyzkoušet vědu nanečisto.
Právě lékařské téma, zkoumající padoucnici, jak se dříve říkalo epilepsii, získalo tentokrát v popularitě mezi středoškoláky první příčku. Obecně si však prvenství drží biologická témata včetně vlivu pavouků na přírodu. Bodovala ale i chemie. Její fyzikální odnoží bude své stážisty provádět Viliam Kolivoška z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Naučí je, jak lze využit technologie 3D tisku pro výrobu elektrod a měřicích aparatur v elektrochemickém výzkumu zaměřeném na monitorování a odstraňovaní nečistot ze vzduchu a vody.
„Věřím, že se mi povede motivovat mladé středoškoláky k tomu, aby si ke studiu na vysoké škole vybrali fyzikální chemii,“ neskrývá své ambice vědec, jenž je v lektorském sboru Otevřené vědy letos poprvé a na nové zkušenosti se těší.
Viliam Kolivoška z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Velký převis poptávky se organizátoři kurzů na přímluvu samotných lektorů již v minulých letech rozhodli vyřešit tím nejlepším možným způsobem – místo jednotlivců na svěřeném úkolu spolupracují dva nebo rovnou tři stážisté. Vzniknou tak malé týmy, které lépe odrážejí vědeckou realitu. „Vyhovuje oboustranně, studentům i lektorům. Studenti se učí komunikovat spolu navzájem, radí si, pomáhají a v závěru roku také společně připravují výstupy ze stáže a své výsledky pak prezentují na studentské konferenci. Stáže to tak od individuální práce posouvá zase někam dál, směrem k opravdové vědecké činnosti v týmu,“ říká manažerka projektu Zuzana Všetečková.
Více informací o projektu, stážích i studentech se dozvíte přímo na webu Otevřené vědy a na profilech na sociálních sítích.
Autorka: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Michaelou Markovou, Otevřená věda
Foto: Otevřená věda
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
