Akademie věd ČR pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii Lumina quaeruntur ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let obdrží sedm talentovaných vědců a vědkyň.
Vlastní výzkumné týmy si díky prémii založí dva špičkoví fyzici studující vesmír, expertka v oboru fyzikální chemie, talentovaný mikrobiolog, nadaný ekonom, přední socioložka a specialista na filozofii logiky a matematiky.
Slavnostní ceremonie, při níž laureáty oceňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, musela být letos kvůli epidemiologickým opatřením odložena.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku, a to včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vrací po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž prémie Lumina quaeruntur omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.
„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává.
Jedním z letoších lureátů je Georgios Loukes-Gerakopoulos, mladý český astronom s řeckými kořeny, který se zabývá astrofyzikou, fyzikou gravitačních vln a černých děr a chaosu. V současnosti působí v Astronomickém ústavu AV ČR, kde aktivně organizuje zapojení českých vědců do mezinárodního konsorcia LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Díky prémii Lumina quaeruntur se jeho vědecká skupina bude moci soustředit na jedno z klíčových témat konsorcia LISA, jímž je zkoumání gravitačního záření ze systémů s extrémním poměrem hmotností.
Další oceněný, Ippocratis Saltas, se také zajímá o vesmír. Plánuje rozvinout interdisciplinární výzkum na pomezí astrofyziky, kosmologie a částicové fyziky. Od roku 2017 působí v nově vzniklém Centru pro kosmologii a fundamentální fyziku CEICO, které spadá pod Fyzikální ústav AV ČR. CEICO je svým zaměřením unikátní v kontextu střední Evropy, neboť zdejší výzkum sahá od teorie strun přes kosmologii a studium gravitace až po instrumentální výzkum. Nová výzkumná skupina Ippocrata Saltase, která se vytvoří díky ocenění Lumina quaeruntur, otevře možnosti nových synergií v rámci konsorcia LISA nebo ve spolupráci se skupinou solární fyziky na Aarhuské univerzitě v Dánsku nebo Centra pro astrofyziku a gravitaci v Lisabonu.
Vladimíra Petráková bude moci díky prémii založit novou vědeckou skupinu, která bude studovat, jak je možné pomocí plazmonických nanočástic prostorově manipulovat zářením, jež vzniká v molekulách umístěných v blízkosti plazmonické nanočástice. Cílem je najít mechanismus, který tento proces ovládá, a využít ho ke kontrolovanému roztažení obrazu těchto molekul. Výsledkem bude výrazně lepší zobrazení struktury proteinů.
Miloslav Kverka se zabývá vlivem mikrobů v lidském těle a na jeho povrchu na zdraví člověka, což je již tradičně téma Mikrobiologického ústavu AV ČR. Výzkumný tým, který Miloslav Kverka díky ocenění Lumina quaeruntur povede, se zaměří na vliv mikrobiomu na průběh zánětlivých a nádorových procesů. Hlavní náplní projektu bude analýza mechanismů, kterými mikrobiom reaguje s imunitním systémem. Vědci budou hledat možnosti, jak tuto interakci příznivě ovlivnit, například léčebným potenciálem v podobě změny potravy, užíváním probiotik, prebiotik apod. Možnost ovlivnit rozvoj patologických procesů by pak mohla směřovat k důležitým praktickým aplikacím s významem pro celou společnost.
Co ovlivňuje politické chování a rozhodování? Jak měřit efektivitu veřejného sektoru? A jak je ekonomická moc kontrolována? To jsou otázky, které si klade další oceněný, ekonom Jan Zápal, jenž se specializuje na výzkum z oblasti aplikované ekonomické teorie, politické ekonomie, ekonomie veřejné volby a ekonomie veřejného sektoru. Z této perspektivy tak podrobně analyzuje demokracii. Také výzkum jeho nově utvořeného týmu se vydá tímto směrem.
Slavomíra Ferenčuhová se specializuje na sociologii města. Zaměřuje se na historii plánování měst a sociologické teorie města, post-socialistická města, panelová sídliště nebo lokální reakce na klimatickou změnu. Ocenění jí umožní založit nový vědecký tým pod názvem Centrum pro studium sociální změny a materiálního prostředí (CESCAME). Centrum se bude specializovat na výzkum nenápadných inovací, které vznikají v městském prostředí střední a východní Evropy.
Co je základem matematiky? Do jaké míry ji lidstvo skutečně objevilo? Jaký je vztah mezi logikou a matematikou? To jsou témata filozofie matematiky a filozofie logiky, na něž se specializuje norský badatel a jeden z letošních oceněných, Ansten Mørch Klev, který působí ve Filosofickém ústavu AV ČR. Cílem jeho nového výzkumného týmu bude – zjednodušeně řečeno – nalézt odpověď na otázku, o čem matematika je a jak jí rozumíme čili prozkoumat, jak nejlépe chápat matematické objekty, jako jsou např. čísla a funkce. Neotřelou tezí hlavního badatele přitom je, že tyto objekty jsou konstituovány na jazykové úrovni. Projekt se tak bude pohybovat na pomezí filozofie a matematiky, což se odrazí i v mezioborovém složení výzkumného týmu.
Zdroj: Akademie věd ČR
redakčně upraveno
Foto: SSČ AV ČR, archiv vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
