Odbornice na elektronovou mikroskopii Ilona Müllerová a orientalista Ondřej Beránek se stali novými místopředsedy Akademie věd ČR. Ve vedení naší nejvýznamnější vědecké instituce zasednou i dosavadní místopředsedové chemik Zdeněk Havlas a experimentální fyzik Jan Řídký. Spolu s dalšími členy Akademické rady budou pomáhat předsedkyni Evě Zažímalové v následujícím čtyřletém funkčním období s řízením Akademie.
„Akademie věd ČR ukázala mnoha svými aktivitami, že je odpovědná a potřebná. Já se i další čtyři roky budu snažit vytvářet svým spolupracovníkům takové podmínky, aby Akademie dosahovala stále lepších vědeckých výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí,“ řekla Eva Zažímalová při jmenování do funkce předsedkyně prezidentem republiky. Své druhé funkční období zahájila letos 25. března.
Spolu s ní započalo funkční období také patnácti členům Akademické rady AV ČR a devětadvaceti členům Vědecké rady AV ČR. Vybrali je delegáti Akademického sněmu 23. března 2021 v netradičních online volbách.
Nováčci i zkušení místopředsedové
Ilona Müllerová, Ondřej Beránek, Zdeněk Havlas a Jan Řídký
V úterý 6. dubna 2021 si mezi sebou členové nově zvoleného výkonného orgánu Akademie věd vybrali své čelné představitele a rozdělili si agendu. Novou místopředsedkyní pověřenou koordinací I. vědní oblasti se stala Ilona Müllerová, dosavadní ředitelka brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Starat se bude o obory spadající do neživé přírody, jako jsou matematika, teoretická i aplikovaná fyzika či vědy o Zemi. Je uznávanou odbornicí na elektronovou mikroskopii, za celoživotní přínos vědě v oblasti elektrotechniky získala několik ocenění, naposledy v roce 2020 Cenu Milady Paulové.
Dalším nováčkem ve funkci místopředsedy Akademie věd ČR je Ondřej Beránek. Posledních osm let působil jako ředitel Orientálního ústavu AV ČR, nyní bude pečovat o III. vědní oblast, tedy humanitní obory jako archeologie, historie, sociologie, právo, psychologie, ekonomie či filologické vědy. Bude se rovněž podílet na organizaci státní památkové péče a dohlížet na rekonstrukci některých budov AV ČR v Praze.
Zdeněk Havlas a Jan Řídký, další dva místopředsedové, pokračují ve svých mandátech již druhé funkční období, přičemž agenda Zdeňka Havlase zůstává beze změny – i nadále se bude věnovat koordinaci II. vědní oblasti – přírodním vědám zahrnujícím obory jako chemie, biologie, botanika či výzkum globální změny – a v rámci nich také bude sledovat výstupy centra BIOCEV, společného projektu šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy.
Role Jana Řídkého se oproti minulému čtyřletí poněkud mění. I nyní bude dohlížet na fungování centra ELI Beamlines a infrastruktury CERN. Na starosti bude mít ale nově také zabezpečení bezproblémového chodu počítačových a informačních sítí. Iloně Müllerové pak bude pomáhat s agendou I. vědní oblasti, konkrétně s transferem znalostí a technologií do aplikační sféry.
Zaměřeno na vědní politiku
Devětadvacetičlenná Vědecká rada AV ČR si 31. března 2021 do svého čela zvolila Pavla Barana, místopředsedu Akademie v letech 2013 až 2021 a od letošního ledna také prvního místopředsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Právě řešením koncepčních otázek vědní politiky a podpory vědy z veřejných prostředků v součinnosti se státními orgány je pověřen i ve své pozici předsedy Vědecké rady.
Podrobnosti o agendě nových místopředsedů i dalších členů Akademické rady najdete v tomto přehledu.
Zdroj: Akademie věd ČR
Text: Jana Bečvářová a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
