Vize Akademie věd ČR: Instituce stabilní, moderní a světová

Virus, pandemie, antigenní a PCR testování, sekvenování – pojmy, kterým ještě před rokem a půl rozuměla do větší či menší míry jen určitá část společnosti. Dnes, po bezprecedentní zkušenosti s pandemií nemoci covid-19 tyto odborné termíny denně slýchá a zná většina lidí. Věda dostala velkou šanci ukázat, čím je prospěšná a jak může v krizové situaci pomoci. Navíc konkrétně prokázala, jak je při řešení společensky závažných problémů důležitá provázanost jednotlivých vědních oborů a jejich šíře. Příkladem instituce, která toto naplňuje a hodlá dále prohlubovat, je právě Akademie věd.

„Výzkum v Akademii věd je založen široce, jako je tomu v obdobných pracovištích ve světě, kupříkladu v německé Společnosti Maxe Plancka, což nám dovoluje reagovat komplexně na vědecky aktuální a společensky důležité výzvy,“ říká Eva Zažímalová, která do čela přední české vědecké instituce poprvé zasedla v roce 2017 a v březnu 2021 vstoupila do svého druhého funkčního období. Na co se chce předsedkyně zaměřit? Kde by ráda viděla Akademii věd za pět let?

Předvídatelné financování

Za naprosto klíčové pro zajištění vysoké úrovně vědecké práce považuje Eva Zažímalová dlouhodobou finanční stabilitu vědy a výzkumu v České republice. Hodiny a hodiny příprav, psaní a podávání žádostí o granty zatěžují badatelské týmy a ubírají jim nejen čas, ale především energii na nerušenou odbornou práci. Existuje množství případů, kdy zejména mladí vědci a vědkyně museli opustit slibně rozjetou kariérní dráhu, protože se jim nepodařilo sehnat peníze na jejich projekty. Ti, kteří ve vědě zůstávají, tak nezřídka činí navzdory velké únavě až vyčerpání.

„Jedním z mých hlavních cílů je zajištění finanční stability našich pracovišť v delším časovém horizontu. V praxi jde zejména o snížení příliš velké závislosti na účelovém neboli grantovém financování ve prospěch financování institucionálního z vlastní rozpočtové kapitoly,“ vysvětluje předsedkyně. Připomíná, že téměř veškerý výzkum v Akademii, ale i na vysokých školách se realizuje právě s podporou grantů – institucionální prostředky stačí obvykle pouze na zajištění základního provozu. Prvořadým úkolem tak podle Evy Zažímalové musí být posílení přímé institucionální podpory vědeckých pracovišť, a to až na hranici 70–80 procent jejich celkových rozpočtů, jako u srovnatelných institucí ve vědecky vyspělých zemích. „Pro další rozvoj vědy a vzdělanosti považuji za rozhodující, zda a nakolik se nám ve spolupráci s vysokými školami a dalšími výzkumnými institucemi podaří etablovat předvídatelný systém financování vědy a vzdělávání,“ dodává.

Zásadním krokem tímto směrem bylo úspěšné dojednání memoranda s vládou České republiky koncem roku 2019, jímž se kabinet zavázal systematicky navyšovat institucionální podporu pracovišť Akademie věd a vysokých škol alespoň o čtyři procenta ročně. Zástupci vědeckého světa nicméně požadovali vyšší meziroční růst a zmíněný výsledek náročných jednání považují za nutný kompromis.

Důsledkem nedostatečného příslibu pravidelného navyšování peněz směřujících do vědy a výzkumu je pak nutnost každoročního vyjednávání podpory ze státního rozpočtu. Ukázalo se to například při zasedání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace letos v březnu, kdy se projednával návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024. Předsednictvo Rady návrh střednědobého výhledu rozpočtu na vědu pro příští rok ve výši 38 miliard korun totiž nepovažuje za dostatečný. „Uvedená částka sice představuje meziroční nárůst zhruba o 500 milionů, základní potřeby v této oblasti ale nepokryje. Rozpočet by měl vzrůst alespoň o 1,4 miliardy na celkových 39,4 miliardy korun,“ říká první místopředseda Rady a zároveň předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran

Věda pro společnost

Zejména v době pandemie se přitom ukazuje, nakolik je kvalitní věda potřebná. Badatelé pomáhají státu s analýzou a sekvenováním viru SARS-CoV-2, intenzivně pracují na detailním výzkumu chování tohoto nebezpečného patogenu, zpracovávají ekonomické, sociologické i psychologické studie souvisejících jevů. Akademie věd navíc prohloubila spolupráci s institucemi veřejného sektoru a státní správy. Zejména jde o poskytování expertních stanovisek k závažným společenským problémům, takzvaných AVexů. „Posíláme je zákonodárcům, ale také europoslancům, členům vlády a diplomatického sboru a následně i veřejnosti,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová.

Oboustranně přínosná je také kooperace s jednotlivými ministerstvy. Například koncem roku 2018 podepsali zástupci vedení Akademie věd memorandum s představiteli Ministerstva financí ČR o vzájemné diskuzi a společném výzkumu v oblastech spadajících do gesce resortu. Podobnou smlouvu instituce uzavřela v říjnu 2019 rovněž s představiteli Ministerstva zdravotnictví ČR. Dohodli se tehdy na konzultacích a výměně zkušeností o programech účelové podpory zdravotnického výzkumu a na zapracovávání podkladů pro zadávání a přípravu strategií, koncepcí a analýz ve zdravotnictví. V létě 2020 následoval podpis memoranda se zástupci Ministerstva kultury ČR o sdílení poznatků a expertiz zejména v oblasti památkové péče a archeologického výzkumu. Další dohody se připravují s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem obrany ČR. „Tyto nové aktivity se setkávají nejen s velkým zájmem jednotlivých ministrů a ministryň, ale také jejich odborných a administrativních aparátů využívat co nejvíce vědeckých informací pro podporu jejich činnosti,“ říká předsedkyně Eva Zažímalová.

K dobrému jménu Akademie věd ve společnosti dlouhodobě přispívá úspěšná platforma Strategie AV21. Na jejím základě badatelé rozvíjejí společensky významná témata v úzké součinnosti s vysokými školami, podnikatelskou sférou a státní správou pod mottem „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. I v této iniciativě hodlá Akademie věd nadále pokračovat a prohlubovat ji.

Výzkumné programy Strategie AV21 začaly fungovat už v roce 2015 a neustále se aktualizují podle toho, jaké téma rezonuje ve společnosti. K původním programům zaměřeným například na účinnou přeměnu a skladování energií nebo na nové materiály na bázi kovů, keramik a kompozitů se postupně přidávaly další jako třeba záchrana a obnova krajiny nebo potraviny pro budoucnost. „Strategie AV21 v současné době sdružuje celkem dvacet programů a aktivně se jí účastní všechna pracoviště. Programy jsme přitom nedávno lehce inovovali, aby lépe zohledňovaly současné potřeby české společnosti. Příkladem je nový výzkumný program s názvem Virologie zabývající se studiem virů lidských, živočišných i rostlinných v multi- a interdisciplinární perspektivě, se zvláštním zřetelem na mechanismy replikace virových částic v hostitelské buňce,“ přibližuje Eva Zažímalová. Další programy, které vyrostly z potřeby věnovat se aktuálním a palčivým otázkám, se nazývají Odolná společnost pro 21. století a Město jako laboratoř změny – bezpečné stavby.

„Za vhodný a v zahraničí osvědčený nástroj pro spolupráci a úspěšný přenos výsledků výzkumu do praxe považuji také sdružování oborově blízkých technologických firem, výzkumných institucí a vysokých škol do oborových klastrů,“ doplňuje předsedkyně. Příkladem může být ustanovení Českého optického klastru v listopadu 2017, na němž se vedle soukromých firem a vysokých škol podílí Ústav přístrojové techniky AV ČR.

Spolupráce s vysokými školami je velmi důležitá. Vždyť právě v nich se vzdělávají budoucí vědci a vědkyně a také tam mnoho badatelů přednáší a předává své znalosti dál. V posledních letech podepsala Akademie věd několik důležitých smluv s univerzitními pracovišti. Namátkou například se Slezskou univerzitou v Opavě, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Žilinskou univerzitou v Žilině, Univerzitou Pardubice či CEVRO Institutem.

Vzájemně prospěšným kontaktům mezi univerzitami, Akademií a soukromým sektorem by pak do budoucna mohla podle Evy Zažímalové pomoci vhodná legislativa na podporu činnosti start-up a spin-off projektů. „Velký prostor vidím především v přípravě a realizaci oborově specifické strategie transferu znalostí a technologií. Mám za to, že právě ona dotvoří proměnu Akademie věd v moderní vědeckou instituci 21. století.“

Světová úroveň

Akademie věd je v současné době špičkovou národní výzkumnou institucí, jež se prosazuje také v mezinárodním srovnání. Podle prestižního žebříčku Nature Index, založeného na publikování v 82 nejlepších přírodovědných časopisech, který ale nebere v úvahu velikost vědecké základny v dané zemi, je v těchto disciplínách v České republice jasně nejvýkonnější Akademie věd následovaná Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou, Vysokou školou chemicko- -technologickou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci. V tomtéž žebříčku, v kategorii státem financovaných institucí, je Akademie věd celosvětově na 14. místě – před mnohem lépe financovanými institucemi, jakými jsou například Národní institut pro zdraví a lékařský výzkum ve Francii nebo Národní laboratoř v Los Alamos v USA.

Jednou z důležitých vizí Akademie je podpora tuzemských expertů při žádostech o prestižní granty Evropské výzkumné rady (tzv. granty ERC). V této oblasti totiž zatím není Česká republika tak úspěšná, jak by mohla být. V minulosti díky grantům ERC získali čeští badatelé přes 61 milionů eur. Dosáhnout ale mohou na mnohem více. Akademie věd proto připravuje nové motivační nástroje a posiluje činnost projektových oddělení svých pracovišť. Už letos v lednu podepsala Eva Zažímalová dohodu s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou o vzniku expertní skupiny, která bude pomáhat případným žadatelům. „Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců na grantech ERC – mohou jen ti nejlepší z nejlepších. Kritéria grantů ERC jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá žádost. V expertní skupině budou proto pouze ti, kdo mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů ERC,“ vysvětlila po podpisu předsedkyně.

Akademie věd přitom má na čem stavět, dobré zkušenosti se získáním grantů ERC, ať už startovních, nebo konsolidačních, má několik špičkových vědců a vědkyň. V posledních letech jsou to například v ekonomické oblasti expert na teorii racionální nepozornosti Filip Matějka, ve filozofii, respektive etnologii Ota Pavlíček a Luděk Brož, v biologických vědách Kateřina Sam a v seizmologii geofyzik Christian Sippl.

Kontakt se zahraničím je naprosto klíčový pro dosahování špičkových vědeckých výsledků. Cílem je proto podpořit internacionalizaci ústavů – k příjezdu do Česka motivovat více kvalitních zahraničních výzkumníků a zároveň povzbudit naše experty k výjezdům do světa. „Velmi mě proto těší, že jsme v uplynulých letech navázali řadu důležitých partnerství, aktuálně s více než čtyřiceti zeměmi – namátkou se Spojenými státy, Izraelem, Japonskem, Jižní Korejí, Singapurem, Tchaj-wanem, Německem nebo Francií,“ připomíná Eva Zažímalová. Aby česká věda byla pro zahraniční partnery zajímavá, musí být konkurenceschopná. Dosažení tohoto cíle však závisí mimo jiné na zajištění finanční stability v dlouhodobém měřítku. Jak by měla vypadat Akademie věd v roce 2025, až bude končit funkční období Evy Zažímalové? „Ráda bych ji viděla jako instituci, která poskytuje vědcům prostor pro práci bez zbytečné byrokratické zátěže a propojuje vědu s kvalitním vzdělávacím systémem, veřejnou správou a seriózním podnikatelským prostředím, které si uvědomuje, jak moc jsou věda a výzkum důležité pro budoucnost naší země. Věřím, že racionální diskuzi na téma vědy jako jednoho ze základních pilířů moderního života společnosti v České republice se postupně daří formovat.“

Ke zvýšenému povědomí o činnosti akademických pracovišť vedla paradoxně i současná neblahá zkušenost s pandemií covidu-19. Právě díky ní jsme si uvědomili, jak důležitý je nejen aplikovaný, ale i základní výzkum v oblastech, jako jsou virologie, imunologie, molekulární genetika, ale také v ekonomických a psychologických vědách, filozofii, sociologii a mnoha dalších oborech.

Text: Leona Matušková

Foto: Pavlína Jáchimová, Ondřej Pýcha

Článek vyšel v aktuálním čísle magazínu Akademie věd ČR A Věda a výzkum.

Vznikne virologické centrum?

Ke konci prvního funkčního období představila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ambiciózní projekt založení nového virologického centra. Reagovala tak na závažnou pandemickou krizi způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Od rozdělení Československé akademie věd v roce 1993 v naší zemi chybí národní autorita zaměřená na problematiku virových infekčních onemocnění. Pokud se projekt podaří prosadit a zajistit jeho spolufinancování ze strany státu, ujme se jeho realizace Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s relevantními partnery. „Během mého druhého funkčního období jistě nebude virologické centrum dokončeno, protože jde o dlouhodobější projekt, ale byla bych ráda, kdyby se jej podařilo zahájit. Pandemie covidu-19 jasně prokázala, že právě obor virologie a infektologie má klíčovou úlohu při zvládání krizových situací tohoto typu a rozsahu,“ říká Eva Zažímalová.