Paulo De Souza Paioti z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vede prestižní projekt JUNIOR STAR, ve kterém zkoumá atropoizomery – molekuly s revolučním potenciálem pro vývoj léčiv. Se svým týmem vyvíjí inovativní metody syntézy, které umožní objevovat a vyrábět životně důležité léčivé látky udržitelnějším způsobem.
Dr. Paioti (vlevo nahoře) se svým týmem
Přesnost molekulárních interakcí
Paula Paiotiho, hlavního řešitele projektu, uchvátila chemie již během univerzitních studií, která mu otevřela vhled do spletitého pohybu molekul a jejich vlivu na vlastnosti látek. „Velká část krásy chemie pochází z pochopení toho, jak molekuly interagují na molekulární úrovni a jak to ovlivňuje vlastnosti, které lze skutečně vidět nebo nahmatat,“ vysvětluje počáteční impuls jeho celoživotní záliby v chemii Paulo Paioti. Obzvláště ho zaujal vinkristin, strukturálně komplexní organická molekula, která se po vstupu do lidského těla cíleně zaměřuje na likvidaci rakovinových buněk. Tento příklad ilustruje vysokou přesnost molekulárních interakcí.
Atropoizomery: klíč k udržitelnému vývoji léčiv?
Paulo Paioti a jeho tým se ve svém projektu JUNIOR STAR zaměřují na atropoizomery – třídu molekul s významným potenciálem farmaceutického využití. Přesněji řečeno, jejich cílem je vyvinout nové metody syntézy těchto molekul, které by byly environmentálně šetrnější. „Atropoizomery mají zásadní význam pro budoucnost vývoje léčiv. Naše práce si klade za cíl rozšířit repertoár dostupných sloučenin, což by mohlo vést k převratným způsobům léčby různých onemocnění,“ vysvětluje vědec.
Pokud bude projekt doktora Paiotiho úspěšný, mohl by mít zásadní dopad na zdraví i udržitelnost. „V dlouhodobém horizontu může projekt vést k novým léčivům, která mohou pomoci proti smrtelným chorobám, jako je rakovina,“ poznamenává. Kromě toho by výzkum mohl být průkopníkem ekologicky udržitelnějších chemických procesů. V rámci projektu totiž vědecký tým také například zkoumá chemické reakce, ve kterých by místo běžně používaného palladia plnil funkci katalyzátoru nikl, který je mnohem méně toxický a v přírodě častější, tudíž i levnější. „Doufáme, že se nám podaří díky využití niklu vytvořit udržitelnější a dostupnější metody výroby životně důležitých léčiv,“ dodává původem brazilský vědec.
Nezbytnost mezinárodní spolupráce
Hlavní řešitel projektu, jak sám říká, věří, že „věda by neměla mít hranice“. Po studiu chemie v Brazílii, absolvování doktorátu v USA a následném postdoktorátu ve Francii, ho kariérní cesta zavedla do Česka. Po všech těchto zkušenostech si hluboce cení rozmanitých perspektiv, které přináší multikulturní tým. Jeho současná skupina zahrnuje členy pěti různých národností. „Projekt bude skutečně úspěšný pouze tehdy, pokud budeme spolupracovat s výzkumníky ze zahraničí i odsud,“ zdůrazňuje nezbytnost globální spolupráce pro vědecký úspěch a pokrok.
Zdroj: Grantová agentura ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
