Projekt JUNIOR STAR Lenky Gahurové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zkoumá kvalitu vajíček a vaječníků u dlouhověkých savců. Svůj výzkum zaměřuje na rypoše – hlodavce známé pro svou dlouhověkost a unikátní společenský systém. Výsledky výzkumu by mohly přinést významné poznatky pro léčbu neplodnosti a zlepšení včasné diagnostiky chromozomálních poruch lidských plodů, jako je Downův syndrom.
Lenka Gahurová držící rypoše
Od fascinace přírodou k výzkumu reprodukce
Řešitelku podpořeného projektu JUNIOR STAR Lenku Gahurovou fascinuje příroda již od dětství. Po maturitě pro ni bylo rozhodování o dalším studiu snadné — zvolila si Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Zde během magisterského studia absolvovala pobyt na anglické Cambridge, která jí natolik učarovala, že si ji po získání magisterského titulu vybrala k doktorskému studiu. Způsob, jakým se tam „dělá“ věda, vedl k rozhodnutí Lenky Gahurové v akademickém prostředí zůstat natrvalo.
„Co se týče tématu, tak ‚choroby‘ mě nikdy nelákaly, protože na mě působí smutně. Naopak téma reprodukce a vzniku nového života mě vždy fascinovalo a působilo na mě povzbudivě a nadějně. Jak je možné, že se něco takového vůbec vyvinulo — že ze dvou jedinců vznikne třetí, a to pouhým spojením jedné vysoce specializované buňky od každého z rodičovských jedinců,“ vysvětluje Lenka Gahurová důvody, které vedly k její specializaci.
Rypoš jako výzkumný model
Projekt zkoumá dlouhodobou kvalitu vajíček a vaječníků u dlouhověkých druhů savců. Jako hlavní výzkumný model jsou používáni rypoši — podzemní hlodavci původem z Afriky. Tito jedineční tvorové jsou známi pro svou dlouhověkost (mohou se dožít až 40 let), odolnost vůči rakovině a svůj, pro savce ojedinělý, sociální systém. Rypoši totiž, stejně jako například včely, žijí tzv. eusociálním způsobem života — v takovémto sociálním uspořádání se z celé skupiny, která může být tvořena až desítkami jedinců, rozmnožuje pouze jedna dvojice. „Naše fakulta je jedno z mála míst na světě, kde se rypoši dlouhodobě chovají a úspěšně množí. Chov byl založen před více než 20 lety prof. Šumberou a někteří z prvních rypošů jsou stále naživu,“ říká Lenka Gahurová.
Současné poznatky ukazují, že vajíčka se v těle samic savců vytvoří ještě před jejich narozením. Vajíčka jsou tak stejně stará jako savec samotný. Čtyřicetiletá žena má tedy čtyřicet let stará vajíčka. Ta tak představují jedny z nejstarších buněk v jejím těle. Během let si však musí udržet svou kvalitu, neboť správné fungování vajíček je klíčovou podmínkou pro možnost reprodukce, a tedy přežití druhu.
Drtivá většina studií věnujících se kvalitě vajíček a vaječníků je prováděna na myších. Ty však žijí jen dva až tři roky a plodné jsou dokonce pouze jeden rok. „U lidí se však jedná o dekády, i proto jsem si pro výzkum zvolila rypoše — nejdéle žijícího hlodavce. Kromě kvality vajíček se v rámci výzkumu zaměřujeme i na jejich kvantitu — u žen bylo prokázáno, že pokud množství vajíček klesne pod určitou úroveň, nastává menopauza. U myší jsme také pozorovali velký úbytek počtu vajíček s přibývajícím věkem,“ vysvětluje Lenka Gahurová důvody výběru rypošů.
Rypoš lysý
Klíčové faktory ovlivňující kvalitu vajíček a vaječníků
Podpořený projekt JUNIOR STAR se zaměřuje na studium dvou aspektů ovlivňujících kvalitu vajíček a vaječníků. Prvním jsou tzv. transpozony — opakující se sekvence v genomu savců, které mohou způsobovat zánětlivé reakce nebo i narušovat funkce genu. Z těchto důvodů jsou transpozony v buňkách obvykle umlčené a neaktivní. Vajíčka představují jednu z mála výjimek, kde jsou tyto transpozony poměrně aktivní, minimálně u myší. „Zjistili jsme, že u rypoše lysého je, na rozdíl od většinou zkoumané myši, aktivita transpozonů ve vajíčkách téměř nulová. Chceme zjistit, jaký vliv to má na biologii vajíček a jejich počet a na rozsah poškození DNA.“
„Druhým aspektem, kterému se věnujeme,“ dodává řešitelka projektu, „je ovulace. U myší se ukázalo, že opakované ovulace negativně ovlivňují kvalitu vajíček. Rypoši jsou zajímaví tím, že ovuluje jen jedna samice, zatímco ostatní ne. Máme tak systém, kde můžeme porovnat vlastnosti vajíček u starých, stále ovulujících samic, neovulujících samic a mladých samic na začátku pohlavní dospělosti,“ vysvětluje konkrétní předměty bádání Gahurová.
V rámci výzkumu jsou tak porovnávána vajíčka u tří různých skupin samic. Vědci se zaměřují například na poškození jejich DNA nebo míru zánětlivých procesů ve vaječnících. Zároveň si Lenka Gahurová a její tým dali za úkol odhalit, zda nemůžou u rypošů vznikat nová vajíčka i v dospělosti.
Vědecký tým
Možné zlepšení diagnostiky poruch u plodu
Očekáváným výsledkem projektu JUNIOR STAR je hlubší porozumění mechanismům udržujícím vysokou kvalitu vajíček a vaječníků u dlouhověkých savců. Zjištění by mohla mít význam pro léčbu poruch plodnosti u žen nebo pomoci starším ženám, které se neúspěšně snaží otěhotnět.
V současnosti se během těhotenství vypočítává riziko Downova syndromu a jiných chromozomálních poruch — pokud je ženě více než 35 let, je riziko vysoké a je doporučen odběr plodové vody. „Pokud by se v rámci výzkumu mému mezinárodnímu týmu podařilo prokázat, že počet ovulací ovlivňuje kvalitu vajíček a vaječníků, mohly by se tyto poznatky využít v personalizované medicíně. Do výpočtu rizika by se tak kromě věku ženy mohly zahrnout faktory ovlivňující počet ovulací. Tedy věk při začátku menstruace, užívání hormonální antikoncepce a další. Pokud totiž máme dvě různé ženy ve věku 35 let, ze kterých jedna dlouhodobě brala hormonální antikoncepci, zatímco druhá ne, byla by u té první mnohem menší pravděpodobnost výskytu chromozomálních poruch plodu,“ zmiňuje konkrétní možné budoucí využití výsledků Lenka Gahurová.
Skloubení osobního a vědeckého života
Lenka Gahurová je důkazem, že vědecká kariéra může jít ruku v ruce s úspěšným osobním životem. Během doktorátu na Cambridge se závodně věnovala veslování. V době největšího vytížení stíhala vedle výzkumu až 13 tréninků týdně. Dvakrát dokonce reprezentovala Cambridge na prestižních závodech proti Oxfordu. Po návratu do České republiky již šestým rokem úspěšně kombinuje úspěšnou vědeckou kariéru s péčí o své dvě malé děti.
Zdroj: Grantová agentura ČR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a absolvovali významnou zahraniční stáž. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno 17 z celkových 175 návrhů projektů.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
