Česko vystupuje ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů

Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) je mezinárodní organizací zaměřenou na výzkum v oblastech jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací v dalších oborech, jako jsou například materiálový výzkum či radiobiologie. Sídlí ve městě Dubna v Ruské federaci přibližně 130 km severně od Moskvy a jeho provoz je z více než 80 % hrazen Ruskou federací. Z důvodu válečného konfliktu oznámila Ukrajina už 18. května 2022 rozhodnutí o ukončení svého členství v Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), přičemž Polsko a Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) postupují obdobně. Slovensko, Bulharsko a další spolupráci s SÚJV také přerušily.

Procedura ukončení členství ČR v SÚJV

V odpovědi na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu zahájenou 24. února letošního roku a útok ruských vojsk na záporožskou jadernou elektrárnu rozhodl 4. března 2022 ministr školství, mládeže a tělovýchovy o přerušení spolupráce ČR s SÚJV a nastoupení kroků k ukončení členství České republiky v této mezinárodní organizaci.

Návrh na vystoupení následně prošel řádným meziresortním připomínkovým řízením, načež s navrženým krokem vyslovila souhlas svým usnesením č. 466 ze dne 1. června 2022 i vláda ČR a předložila tento návrh dále k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna projednala daný návrh na své 31. schůzi dne 7. července 2022 a vyjádřila s ním souhlasné stanovisko už v prvním čtení.

Senát projednal předložený návrh na své 27. schůzi dne 20. července 2022 a taktéž s ním souhlasil. Návrh na ukončení členství České republiky v SÚJV byl poté předložen i prezidentu republiky, který jej podepsal dne 16. srpna 2022. Následným spolupodpisem předsedou vlády ČR byl celý schvalovací proces završen.

Členství ČR

V SÚJV odborně vyrostly celé generace československých, českých a slovenských fyziků, což bylo částečně způsobeno také omezenými možnostmi jiné mezinárodní spolupráce, zejména v období po roce 1968. Československo, a následně i Česká republika, mělo v SÚJV významné postavení, o čemž svědčí kromě jiného také jmenování významných československých a českých vědeckých pracovníků do vrcholových manažerských funkcí v SÚJV.

Zástupcem prvního ředitele SÚJV se stal prof. V. Votruba a dále tuto pozici zastávali postupně prof. I. Úlehla, prof. Č. Šimáně, dr. M. Gmitro a dr. Richard Lednický. SÚJV se věnovala například kniha pamětnických vzpomínek Československá jaderná a částicová fyzika: Mezi SÚJV a CERN z pera E. Těšínské či memoáry F. Lehára O zlaté kleci a jiné vzpomínky.

Aktuální stav

Po vědecké stránce byl přínos spolupráce České republiky s SÚJV v uplynulých letech nezpochybnitelný, stejně jako úspěšnost českých firem při získávání veřejných zakázek, jak opakovaně potvrzovala také mezinárodní hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, pravidelně organizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Vojenským napadením Ukrajiny, která je další členskou zemí SÚJV, poté porušila Ruská federace nejen své mezinárodní závazky, ale i mezinárodní právo jako takové, a ještě více eskalovala svoji agresivní rétoriku mimo jiné i proti České republice. Za daných okolností proto není možné nadále s ní spolupracovat, a to ani v rámci mezinárodní organizace, jakou je SÚJV. Pokračováním ve spolupráci by docházelo k legitimizaci ruského politického režimu a vystupování Ruské federace na mezinárodní scéně. Tato spolupráce by byla navíc také výrazně omezena, ne-li zcela znemožněna v důsledku sankcí přijatých vůči Ruské federaci mezinárodním společenstvím.

Rozpočtové zdroje ušetřené ukončením členství České republiky v SÚJV budou MŠMT využity na podporu velkých výzkumných infrastruktur v ČR a na případné rozšíření zapojení Česka do mezinárodních výzkumných infrastruktur, které zmírní dopady ukončení členství naší země v SÚJV, na výzkumné možnosti a příležitosti českých vědeckých pracovníků.

 

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy