Dne 26. února 2021 proběhlo formou videokonference jednání ministrů členských států EU s gescí za agendu výzkumu. Zasedání ministrů se uskutečnilo na platformě Rady pro konkurenceschopnost EU pod organizační záštitou portugalského předsednictví v Radě EU, přičemž hlavním tématem pro politickou debatu ministrů byla problematika národních plánů obnovy členských států EU reagujících na socioekonomické dopady pandemie Covid-19.
Delegaci ČR na zasedání Rady vedl Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT.
Národní plány obnovy vznikají v rámci tzv. „Nástroje pro oživení a odolnost“ (Recovery and Resilience Facility), který členským státům EU zprostředkuje až 672,5 mld. EUR v půjčkách a grantech na podporu investic za účelem snižování socioekonomických dopadů pandemie Covid-19 a současně i transformace hospodářství EU směrem k „zelenější“ a digitální ekonomice. Investice v rámci Národních plánů obnovy členských států EU budou realizovány v letech 2021–2026, přičemž MŠMT se v rámci Národního plánu pro oživení a odolnost ČR zaměří na implementaci komponenty s názvem „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“. Jejím cílem je etablovat v ČR čtyři výzkumné konsorciální entity působící v oblasti zdravotnického výzkumu a podpořit rozvoj kapacit technologicky vysoce náročného základního a aplikovaného výzkumu v doménách virologie, onkologie či kardiologie.
„Národní plány obnovy pro oživení a odolnost představují důležitý příspěvek EU a jejích členských států k posilování znalostní a technologické infrastruktury Evropy pro adresování socioekonomických dopadů pandemie Covid-19, jakož i pro zelenou a digitální transformaci evropské ekonomiky. Uvědomujeme si, že spolu se samotnou realizací těchto investic je nutností zajistit i synergie s investicemi vynakládanými z řady dalších evropských finančních nástrojů. V oblasti vědy se jedná zejména o 9. rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027), avšak synergie jsou kýžené mj. rovněž s nástroji politiky soudržnosti EU a s národními výdaji členských států EU na výzkum, vývoj a inovace. Věříme, že posílený Víceletý finanční rámec EU pro léta 2021–2027 přinese členským státům EU potřebný impuls k překonání současné pandemické krize a Evropa z ní vyjde posílena a i patřičně připravena na jakékoliv budoucí krize nejen epidemiologického charakteru,“ uvedl náměstek Pavel Doleček při svém vystoupení na zasedání Rady.
V dalším průběhu zasedání Rady pro konkurenceschopnost EU byli ministři členských států EU ze strany portugalského předsednictví v Radě EU informováni o aktuálním stavu příprav na ustavení společného evropského podniku, který bude zajišťovat implementaci iniciativy „EuroHPC“ v oblasti super-počítání. Evropská komise dále zpravila účastníky i o přípravách na institucionální etablování dalších evropských partnerství, která budou realizována jakožto součást 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027). Pozornost byla věnována taktéž problematice revitalizace Evropského výzkumného prostoru (ERA) v období po roce 2020 v návaznosti na zveřejnění sdělení Evropské komise a přijetí závěrů Rady EU k inovovanému ERA. V neposlední řadě Evropská komise prezentovala i pozici evropské výzkumné komunity na téma biologické rozložitelnosti plastů v otevřeném prostředí.
Další jednání Rady pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu se uskuteční dne 28. května 2021 na závěr portugalského předsednictví v Radě EU.
Zdroj: MŠMT
Foto: Wikimedia
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
