Mikrobiologický ústav AV ČR byl jedním z prvních žadatelů s vydaným právním aktem ve výzvě MSCA Fellowships CZ. O projektu podaném v rámci OP JAK i o zkušenostech z předešlých programových období jsme hovořili s Tomášem Pěnkem, tamějším vedoucím grantového oddělení a administrátorem projektu.
V OP JAK jste úspěšně podali žádost s názvem MSCA Fellowships CZ s celkovými způsobilými výdaji necelých 12 milionů korun na příjezdové mobility. Můžete nám stručně popsat cíl a aktivity projektu?
V rámci našeho projektu budou realizovány tří příjezdové mobility MSCA (českého výzkumného pracovníka, který se vrátil z Velké Británie, výzkumné pracovnice z Íránu a výzkumného pracovníka z Indie). Všechny tři mobility jsou plánované na 24 měsíců. Výzkumní pracovníci získají v rámci projektu cenné vědecké zkušenosti a projekt výrazně přispěje ke zvýšení jejich kvalifikace. Rovněž projekt povede k dalšímu rozvoji výzkumných aktivit i aplikaci nových metod v našem ústavu. Dvě z těchto mobilit budou probíhat na pracovišti v Praze, jedna bude realizována na našem detašovaném pracovišti v Centru ALGATECH v Třeboni.
Projekt je velmi široce zaměřen, každá ze tří příjezdových mobilit řeší zcela jiné výzkumné téma.
V rámci první mobility je řešen projekt „pathoBASE – Signals unifying pathogenicity of Bordetella and Salmonella,” který si klade za cíl popsat spolupráci mezi jednotlivými bakteriemi téhož druhu pomocí studia produkce faktorů nezbytných pro vyvolání onemocnění. Pochopení toho, jak si patogenní bakterie „dělí práci“ při vyvolání onemocnění, by mohlo vést k vývoji látek zabraňujících rozvoji a šíření infekce černého kašle a salmonely.
V rámci druhé mobility je řešen projekt „ACUTe-Fate – Assessment the cellular uptake, intracellular trafficking and fate of the biologically produced gold nanoparticles for cancer targeted therapy,“ který se zaměří na tzv. biologicky produkované nanočástice zlata a jejich využití pro přenos léčiva do nádorových buněk. „Biologické“ nanočástice zlata mohou být za specifických podmínek produkovány mikroorganismy, jako jsou houby nebo bakterie. Produkující mikroorganismus zanechá na povrchu nanočástic svůj otisk v podobě makromolekul, které by se daly využít pro účinnější dopravu léčiva do nádoru.
Třetí mobilita řešící projekt „EpiBa-Di-DA – Role of epibiotic bacteria associated with diatom Pseudonitzschia multiseries in the production of domoic acid“ si klade za cíl porozumět tomu, jak epibiotické bakterie spolužijící s řasami rozsivkami spouštějí v určité fázi kvetení těchto řas produkci škodlivého neurotoxinu, kyseliny domoové. Tento neurotoxin napadá mozek a srdce, způsobuje záchvaty a srdeční selhání. Pochopení tohoto mechanismu pomůže při monitorování květu řas a kontrole produkce neurotoxinu během kvetení.
Zahájení realizace tohoto projektu je udána s počátkem tohoto roku, v jaké fázi všechny tři příjezdové mobility momentálně jsou?
Dvě příjezdové mobility již byly zahájeny, jedna od ledna a druhá od února letošního roku. Tyto dvě mobility mohly být zahájeny velmi rychle proto, že příslušní výzkumní pracovníci již na našem ústavu před zahájením těchto mobilit pracovali, takže nebylo nutné řešit mnohdy složité administrativní záležitosti týkající se např. vízových povinností při příjezdu nových vědeckých pracovníků ze třetích zemí. Toto se právě týká naší třetí mobility, kde plánujeme její zahájení od dubna či května letošního roku v závislosti na tom, jak rychle se podaří výzkumnému pracovníkovi z Indie, který bude u nás realizovat svou mobilitu, vyřídit potřebné dokumenty a povolení za účelem možnosti práce a pobytu v České republice. S vyřízením těchto administrativních záležitostí se snažíme zahraničním výzkumným pracovníkům při jejich příjezdu vždy aktivně pomáhat.
Jak navazuje tento projekt na předešlé financování z evropských fondů, včetně těch administrovaných MŠMT?
Náš ústav realizoval již v rámci předešlého Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání čtyři projekty zaměřené na mezinárodní mobility výzkumných pracovníků MSCA. V rámci těchto čtyř projektů bylo realizováno celkem šest příjezdových mobilit MSCA. Čtyři z těchto šesti mobilit byly realizovány na našem detašovaném pracovišti Centrum ALGATECH v Třeboni, jež bylo vybudováno v rámci projektu financovaného z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jsme rovněž realizovali dva velké projekty zaměřené na příjezdové a výjezdové mobility výzkumných pracovníků, z nichž několik mobilit bylo opět realizováno v rámci Centra ALGATECH a několik mobilit pak bylo realizováno na našem dalším detašovaném pracovišti v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV), které bylo rovněž vybudováno z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Výzkumní pracovníci účastnící se příjezdových mobilit tak mohli a mohou při realizaci svých projektů využívat špičkové výzkumné prostředí vybudované v minulosti s podporou evropských fondů.
Jste velmi zkušenými žadateli a příjemci evropských dotací nejenom z MŠMT. Jak byste ohodnotil proces tvorby a podání žádosti? Byly Vám k dispozici všechny potřebné informace a podpora při podávání žádosti v rámci OP JAK?
Na základě našich zkušeností byl proces tvorby a podání žádosti velmi jednoduchý. Je to dáno povahou těchto projektů, kde je věcné hodnocení jednotlivých mobilit zajištěno již hodnotiteli programu Horizont Evropa – MSCA a v rámci OP JAK již věcné hodnocení není prováděno. Z tohoto důvodu tedy nebylo nutné připravovat žádné složité texty žádosti či tvořit nové studie proveditelnosti, jak je běžné u jiných projektů, ale stačilo vyplnit žádost projektu v příslušném informačním systému pro podání dotací. Nebylo nutné ani vytvářet a odůvodňovat rozpočet projektu a jeho jednotlivé položky, protože projekt je financován na základě předem stanovených jednotkových nákladů, což výrazně usnadňuje i jeho administraci v době realizace.
Pokud tedy žadatel postupuje dle vydaných příruček, dodrží všechny formální náležitosti žádosti a přiloží všechny relevantní přílohy, tak není podání žádosti vůbec složité. Před podáním žádosti jsme rovněž několikrát využili konzultace s MŠMT prostřednictvím e-mailu a získali jsme vždy velmi rychle odpovědi na všechny naše otázky, což nám velmi usnadnilo podání žádosti našeho projektu, které tak proběhlo zcela bezproblémově.
Je ještě něco, co byste rád dodal, co zde nezaznělo?
Při realizaci mobilitních projektů v rámci OP VVV i v rámci OP JAK zaměřených na příjezdy výzkumných pracovníků ze zahraničí (zejména ze třetích zemí) se nám velmi osvědčila spolupráce s pracovníky EURAXESS Česká republika (www.euraxess.cz), kteří nám i přijíždějícím vědeckým pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům vždy velmi ochotně a profesionálně pomohli s řešením administrativních záležitostí týkajících se těchto příjezdů, především s vyřizováním víz. Bez této jejich pomoci by nebyla realizace některých příjezdových mobilit vůbec možná.
Velice proto tuto jejich pomoc oceňujeme a doporučujeme ji využívat i ostatním institucím realizujícím příjezdové mobility výzkumných pracovníků ze zahraničí.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Cílem výzvy MSCA Fellowships CZ je rozvoj internacionalizace výzkumného prostředí v ČR a zvýšení kvality výzkumných organizací v ČR, včetně profesního růstu výzkumných pracovníků, a to prostřednictvím podpory projektů Marie Skłodowska-Curie Actions typu „fellowship“, které v hodnocení programů Horizont 2020 (výzva H2020–MSCA-IF–2020) a Horizont Evropa dosáhly hodnocení alespoň 70 % celkového počtu bodů, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků v dané výzvě nemohly být financovány.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
