Evropská kosmická agentura (ESA) v současnosti v rámci svého Vědeckého programu připravuje množství misí k výzkumu kosmického prostoru. Účastnit se jich mohou i čeští vědci.
V přípravě jsou aktuálně malé mise („S“), středně velké mise („M“), velké mise („L“) a tzv. příležitostné mise („Missions of Opportunity“), zaměřené na zapojení ESA do misí mezinárodních partnerů. Rozpočet středně velkých „M“ misí činí standardně 500 mil. EUR, velkých „L“ misí 1 mld. EUR a malých „S“ misí 50 mil. EUR (bez přístrojového vybavení).
Účast na těchto misích ESA je příležitostí i pro vědce z ČR. Podmínkou pro zapojení do konsorcia je zpravidla účast na přípravě přístrojového vybavení mise, popř. dalších nutných vědeckých zařízení (např. pozemní segment anebo software). Zapojení do projektů přístrojového vybavení je možné financovat z prostředků programu ESA PRODEX, který v ČR financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Infračervená observatoř ARIEL se zaměří na výzkum exoplanet pomocí satelitu na oběžné dráze země.
V současnosti je možností zapojit se do následujících misí:
ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je středně velkou misí „M4“, která byla vybrána k realizaci v březnu 2018. V současnosti je ve fázi B. Infračervená observatoř ARIEL se zaměří na výzkum až 1000 horkých planet obíhajících okolo jiných hvězd a s velikostí od superzemí po plynné obry. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér, zaměří se ale také na detekci dalších složek jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Start mise je plánován na rok 2028.
Ve studijní fázi jsou 3 kandidátské návrhy na další středně velkou misi „M5“ – THESEUS, SPICA a EnVision. Konečný výběr se očekává v roce 2021, plánovaný start je v roce 2032.
EnVision navazuje na úspěšnou misi ESA Venus Express, která byla zaměřená primárně na atmosférický výzkum. Mise má být připravována ve spolupráci s NASA a má se zaměřit zejména na povahu a současný stav geologické aktivity Venuše a její vztah k atmosféře. Cílem mise EnVision je také zmapování povrchu planety a získání detailních radarových snímků, které navážou na mapování misí NASA Magellan z 90. let a napomůžou tak získat další poznatky o geologickém vývoji povrchu Venuše.
THESEUS (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor) je novátorská mise pro monitorování tranzitních událostí ve vysokoenergetickém vesmíru v rámci celé oblohy a v celé široké kosmické historii. Slibuje kompletní zmapování záblesků záření gama ve vesmíru během první miliardy let jeho existence, což by mělo vnést více světla do chápání životního cyklu prvních hvězd.
SPICA (SPace Infrared telescope for Cosmology and Astrophysics) je společný evropsko-japonský projekt, který má přinést významné zlepšení pozorování v oblasti infračervené spektroskopie a který má svou kvalitou převýšit mise NASA Spitzer nebo ESA Herschel a na tyto mise navázat. Právě s pomocí citlivého detektoru v infračervené oblasti, který je schopen nahlédnout do nitra oblaků prachu, které typicky obklopují místa zrodu hvězd, bude možné přispět k pochopení původu a vývoje galaxií, hvězd, planet a života samotného, tj. základnímu cíli astronomie.
ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028.
LISA (Laser Interferometer Space Antenna), další připravovaná vlajková mise Vědeckého programu ESA, velká mise „L3“, je nyní ve studijní fázi. Má být složena z 3 sond vzdálených od sebe 2,5 milionů kilometrů, které budou propojeny laserovým paprskem a jejímž cílem je detekovat gravitační vlny z vesmíru. Mise LISA bude stavět na konceptu úspěšně ověřeném misí ESA LISA Pathfinder.
SMILE (Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer) je připravovaná malá („S2“) mise ve spolupráci s Čínskou akademií věd. Cílem mise SMILE je výzkum interakcí mezi ochranným štítem Země – magnetosférou – a slunečním větrem. Očekává se také, že mise přinese nové poznatky o kosmickém počasí. Schválení mise se plánuje na začátek roku 2019, vypuštění na rok 2021.
Příležitostí je také zapojit se do připravovaných „příležitostných misí“ (Missions of Opportunity), které ESA realizuje jako příspěvek do misí jiných agentur. V současnosti jsou připravovány mise XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission, ve spolupráci s JAXA), Einstein Probe (ve spolupráci s Čínskou akademií věd) a MMX (Martian Moons Exploration, ve spolupráci s JAXA).
Další podrobnosti k volitelnému programu ESA PRODEX je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě dotazů k možnostem zapojení do těchto misí a programu ESA PRODEX kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka (ondrej.novak@msmt.cz) z odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který je rovněž zástupcem ČR ve Výboru pro vědecký program ESA.
Zdroj: MŠMT
Foto: ESA
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
