Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál. Společnost NKC gender a věda zmapovala zastoupení žen ve vědě u nás i v zahraničí.
V roce 2020 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 118 044 osob (tj. 80 958 plných úvazků – FTE), z toho 36 191 žen. Muži mají ve všech uvedených profesích výzkumu a vývoje převahu a jejich zastoupení má nepatrně rostoucí tendenci. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí EU. Na nejnižších pozicích se drží od začátku sledování těchto dat, tedy od roku 2000.
Zastoupení žen mezi výzkumníky dle oborů
Největší podíl výzkumníků v ČR působí v technických (37,4 %) a přírodních vědách (31 %); dohromady tedy víc než dvě třetiny všech výzkumníků u nás. Podíl žen mezi výzkumníky je zde ale dlouhodobě nejnižší a navíc s mírnou tendencí k poklesu. Nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky je pak dlouhodobě v lékařských vědách.
Zastoupení žen mezi výzkumníky v evropských zemích
Dle dat Eurostatu měla v evropském srovnání v roce 2019 Česká republika s 27,2 % nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí EU. Průměr EU představoval 32,9 %. Pod tímto průměrem se nacházelo kromě ČR dalších 5 zemí: Belgie, Rakousko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Lucembursko.
Profesní dráha ve vědě
Zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 20 let pomalu roste (v roce 2020 na úrovni 60,6 %), stejně tak na doktorském stupni má mírně vzestupný trend (v současnosti 44,5 %). Tento stav však dlouhodobě nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném: největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi absolventy doktorského studia a výzkumníky (ztráta 17,7 procentního bodu).
Zastoupení žen a mužů mezi vysokoškolskými akademickými pracovníky
Zastoupení žen od lektorské pozice směrem k profesuře klesá. Největší propad na pomyslné akademické dráze žen najdeme mezi odbornými asistentkami a docentkami. Poslední roky se sice mírně zvyšuje zastoupení žen mezi docenty a profesory (u docentek o 3 a u profesorek o necelé 2 procentní body za posledních 10 let), při stejné průměrné výši růstu bychom ale paritního zastoupení žen a mužů mezi profesory dosáhli v roce 2213.
Zastoupení žen a mužů v rozhodovacích orgánech vědy a výzkumu
Rozhodování ve vědě je i nadále převážně v rukou mužů. Ženy tak nejsou dostatečně zastoupeny v poradních skupinách a hodnoticích orgánech vědeckých a výzkumných institucí a také se méně podílejí na tvorbě politiky výzkumu a vývoje. ČR tak přichází o jejich perspektivu. Ve vědecké a výzkumné sféře nám kvůli tomu mohou unikat některá důležitá témata či jejich aspekty relevantní z hlediska životní zkušenosti různých skupin žen nebo třeba jejich medicínských či technologických potřeb.
Zdroj: NKC - gender a věda
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
