Poradní skupina mladých vědců bude nově radit ministryni Langšádlové

Mezi vybranými vědkyněmi a vědci neformálního poradního orgánu jsou osobnosti, které mají zkušenosti z prestižních světových univerzit a už ve svém mladém věku přispěly k významným vědeckým objevům napříč vědeckými obory či vybudovaly úspěšné firmy. Řada z nich se umístila v žebříčcích Forbes 30 pod 30, nebo získaly prestižní vědecká ocenění Neuron.

Proč skupina vznikla?

Poradní skupina vznikla s cílem přinést vhled juniorních výzkumnic a výzkumníků do českého systému vědy, výzkumu a inovací s tím, že řada zúčastněných nabídla velmi cenný vhled do systému fungování prestižních zahraničních výzkumných pracovišť a start-upů.

Ministryně Helena Langšádlová je také předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která je složena z kariérně seniorních vědkyň a vědců. Vznikem nového neformálního poradního orgánu chce aktuálně nabídnout prostor pro diskuzi i těm kariérně mladším. „V rámci mé politiky razím názor, že vnímat potřeby a nápady juniorních vědkyň a vědců je mimořádně důležité. Nechceme-li, aby docházelo k brain-drainu, musíme přesně těmto mladým nadaným lidem nastavit takové podmínky, aby se i z prestižních světových univerzit měli kam vrátit a předávat dál své zkušenosti. Proto si velmi vážím těchto mimořádně talentovaných mladých lidí, kterým není systém české vědy lhostejný a chtějí přispět ke zlepšení českého výzkumného a inovačního prostředí,“ komentuje Helena Langšádlová.

Inspirací pro tuto aktivitu je fungování pracovní skupiny organizace Youth, Speak Up! na podporu začínajících vědkyň a vědců, která fungovala v Poslanecké sněmovně v letech 2019–2021. Cílem organizace je dostávat důležitá témata mladých lidí do politiky. „Osvědčil se nám formát spolupráce mezi politiky a političkami a mladou generací. Je skvělé, že určitá část aktuální politické reprezentace dává mladým lidem prostor prosadit svůj názor a nekonvenční myšlenky, jelikož se na ně často ve veřejných politikách zapomíná. Velice si proto vážím aktivity paní ministryně,” dodává Jana Soukupová, zakladatelka Youth, Speak Up! a ředitelka kabinetu ministryně Langšádlové

Čím se skupina zabývá?

Skupina bude diskutovat zejména tři hlavní priority ministryně Langšádlové, kterými jsou: rozvoj lidských zdrojů ve vědě, výzkumu a inovacích, transfer technologií a znalostí, zejména vznik spin-offů a start-upů, a podpora excelence. V rámci těchto témat skupina nabízí vhled do různých zahraničních systémů, ale také „insider“ pohled do českého systému z pozice kariérně juniornějších pracovnic a pracovníků. Kromě těchto oblastí je však také v rámci diskuzí i „ring volný“, kdy je i prostor pro přemýšlení o vědě, výzkumu a inovacích i mimo tato témata. Pravidelně se skupina bude scházet každý měsíc.

„Založení tohoto poradního orgánu, a první schůzku, vnímám velmi pozitivně. Široká škála mladých expertů a expertek napříč obory od základního výzkumu, přes start-upy, až po veřejnou správu hned u prvního tématu – posilování excelence – ukázala, jak užitečné je dát prostor mladým lidem při hledání řešení,“ dodává Jan Lukačevič, kosmický inženýr a člen poradního orgánu.

Z prvního jednání vzešla celá řada doporučení, kterými se nyní úřad ministryně bude zabývat. Velká část diskuze se vedla o otevřenosti české vědy, a to jak z hlediska motivace českých výzkumníků získávat zahraniční zkušenosti, tak i schopnosti systému přilákat zahraniční talenty. Skupina doporučuje motivovat k výjezdům na zahraniční stáže již v rámci bakalářského a magisterského studia. Dále jako problém, který brání internacionalizace české vědy, vidí absenci výuky v anglickém jazyce či nekompatibilitu zahraničních titulů s českým systémem, což se mimo jiné jeví jako překážka českých vědců a vědkyň, kteří se chtějí vracet ze zahraničí domů.

Celé situaci nepřispívají ani nepružné nostrifikace – tedy uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání jako rovnocenného s vysokoškolským vzděláním získaným v České republice. Ani uznávání titulů z takové univerzity jako Cambridge není v českém systému samozřejmost. Proces je často dlouhý a byrokraticky náročný. Skupina také otevřela otázku týkající se nedostatečné administrativní podpory v rámci vyplňování projektových žádostí. Členové a členky jednotně došli k závěru, že vědec nerovná se profesionální byrokrat. Potřebujeme proto kvalitní administrativní zázemí, které vědcům pomůže administrativní nálož projektů zvládnout.

Druhé jednání neformálního poradního orgánu proběhne v 2. polovině měsíce března a bude se především zabývat otázkou lidí ve vědě a výzkumu.

Členy poradní skupiny jsou: Lenka Slavíková, Stanislav Fořt, Jan Lukačevič, Filip Široký, Denis Dudáš, Markéta Klíčová, Hynek Roubík, Zuzana Musilová, Lucie Kalousová, Matěj Bajgar, Lukáš Kolek, Karel Zheng, Kateřina Kovaříková, Jan Čečrdle.

Redakčně upraveno.

Zdroj: RVVI