V pátek 22. března 2024 proběhlo ve Strakově akademii pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jíž předsedá ministryně Helena Langšádlová. Členové RVVI mj. vyslechli informaci o přípravě státního rozpočtu na vědu a výzkum pro rok 2025 a schválili stanoviska k programům účelové podpory MZd a MPO, ke koncepci MZe a k aktualizaci Metodického rámce mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur.
Ve Strakově akademii se uskutečnilo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 22. března 2024.
V úvodu jednání místopředseda RVVI Jiří Homola informoval o přípravě Návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2025 se střednědobým výhledem na léta 2026 a 2027. Ke konečné podobě materiálu bude svoláno mimořádné zasedání RVVI.
V rámci zasedání byly mj. schváleny protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací Akademie věd ČR, MPO, MV, MŠMT a z hodnocení vysokých škol. Akceptováno bylo i vypořádání námitek výzkumných organizací k hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Rada rovněž přijala stanoviska k návrhu na změnu Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a Programu výzkumu, vývoje a inovací „The Country for the Future“ (gesce MPO) a k závěrečné zprávě o realizaci Koncepce výzkumu, vývoje a inovací MZe na léta 2016–2022. Členové RVVI souhlasili i se stanoviskem k aktualizaci Metodického rámce mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, kterou předložilo MŠMT.
RVVI doporučila jmenovat Wilhelma Jana Ansorgeho, který do nedávna působil jako hostující vědec na EPFL-ETH v Lausanne, novým členem Mezinárodní rady.
„Velmi mě těší, že se právě prof. Ansorge stane součástí našeho Mezinárodního poradního orgánu a doplní tak řady stávajících význačných zahraničních členů. Wilhelm Jan Ansorge je mezinárodně uznávaným expertem v oblasti studia organizace lidského genomu a má bohaté zkušenosti z působení v předních akademických institucích, ale i ve firemním sektoru,“ vyzdvihla ministryně Langšádlová.
Na závěr jednání byla členům RVVI předložena průběžná zpráva Grantové agentury ČR ke skupinám grantových projektů „Standardní projekty“ a „Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO“, a zároveň byla akcentována nutnost dodržování základních principů přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací a postupu Rady při hodnocení návrhů programů účelové podpory a skupin grantových projektů.
Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Wilhelm Jan Ansorge je německo-český vědec narozený v Československu. Vyvinul nové vědecké přístroje a software, které přispěly k významnému pokroku v analýze genomů, genů a proteinů v buněčné a molekulární biologii i v lékařských oborech. Jeho laboratoř se stala průkopníkem multidisciplinárního vývoje automatizovaných technologií a technik, mj. sekvenování a analýzy genomů. Ansorge také zkoumal magnetické vlastnosti materiálů, pracoval ve vývoji polovodičových technologií a supravodivých magnetů.
Po působení na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze W. J. Ansorge pracoval ve společnosti Texas Instruments v Dallasu, v CERNu ve Výzkumném centru částicové fyziky v Ženevě. Později nastoupil na celých 25 let do Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) v Heidelbergu jako vedoucí oddělení genomických technologií. V EMBL vyvinul fluorescenční sekvenátor DNA (1986), první funkční automatizovaný systém schopný spolehlivě sekvenovat rozsáhlou genomovou DNA. Jednalo se o zcela unikátní vynález špičkové mezinárodní vědecké úrovně. Později navrhl systém, jehož princip je používaný dodnes. V roce 1996 se stal jedním ze tří zakladatelů biotechnologické společnosti Lion Biosciences.
Wilhelm Ansorge do nedávna působil jako hostující vědec na EPFL-ETH v Lausanne a byl členem několika evropských vědeckých poradních rad, kde hodnotil vědecké projekty a instituce. Nadále se věnuje výzkumu a vývoji inovativních analytických technologií v oblasti genomiky a medicíny. Spolupracuje s Centrem pro výzkum rakoviny (DKFZ) a Univerzitou v Heidelbergu. Ansorge je rovněž zahraničním členem Akademického sněmu Akademie věd ČR. Je čestným doktorem a hostujícím profesorem na Univerzitě Karlově.
Wilhelm Ansorge je spoluautorem více než 250 publikací, z nichž některé jsou součástí výukových materiálů univerzit po celém světě. Získal více než 30 patentů v oblasti genomiky a technologií, s předními evropskými společnostmi uzavřel licenční smlouvy a komerční produkty.
Vysokou odbornou úroveň vědecké činnosti Wilhelma Ansorgeho charakterizují jeho vědecké publikace, které jsou vysoce hodnocené mezinárodní výzkumnou komunitou, a též široké uplatnění a komerční úspěch jím vyvinutých metod automatizovaného sekvenování DNA, a analýzy buněčných procesů.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
