Vláda jmenovala nové členky a členy RVVI

Nové složení RVVI podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Heleny Langšádlové propojuje výzkumné zkušenosti ze zahraničí, vyšší zastoupení žen a reprezentaci širšího spektra vědních oborů. „Věřím, že nové složení Rady přinese impuls pro zkvalitnění prostředí pro výzkum a vývoj v České republice s akcentem na transfer znalostí a technologií do praxe a efektivitu financování vědy a výzkumu,“ říká ministryně a předsedkyně RVVI.

V novém složení RVVI zasednou široce respektované osobnosti - historička Adéla Gjuričová, socioložka Dana Hamplová, fyzik Jiří Homola, automobilový inženýr Martin Hrdlička, ekonom Ladislav Krištoufek, informatik a chemik Miloslav Nič, právnička Kateřina Ronovská a chemik Martin Weiter. „Jsem si jistá, že tito experti a expertky budou hájit zájmy celé oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a těším se na spolupráci s nimi, zároveň děkuji všem končícím členům Rady pro výzkum, vývoj a inovace za práci, kterou v Radě vlády odvedli,” dodává ministryně Langšádlová.

Medailonky nových členů RVVI

Adéla Gjuričová je absolventkou Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako výzkumná pracovnice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, od r. 2012 také jako vedoucí pracovní skupiny pro dějiny parlamentarismu. Externě přednáší v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zaměřuje na politické a sociální dějiny pozdního státního socialismu a postkomunistické transformace. Dr. Gjuričová je členkou výkonného výboru a koordinátorkou The European Information and Research Network on Parliamentary History (EuParl.net).

Dana Hamplová je profesorkou sociologie. Působí jako vedoucí vědecká pracovnice na Sociologickém ústavu AV ČR a přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni. Vedle své pedagogické a výzkumné činnosti expertně spolupracuje s širokým spektrem českých i zahraničních institucí, např. jako členka boardu ECSR – European Consortium for Sociological Research a Vědeckého poradního sboru ESS - European Social Survey, nebo členka Vědecké rady Masarykovy univerzity. Od roku 2018 je členkou Akademického sněmu Akademie věd ČR. Prof. Hamplová se zaměřuje na kvantitativní sociologii, a to především na témata rodiny, kvality života, zdraví, sociálních nerovností a náboženství.

Jiří Homola je vedoucím vědeckým pracovníkem a zástupcem ředitele v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. V letech 2012–2021 byl ředitelem ústavu. Od roku 2021 je členem Akademické rady AV ČR. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK a Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V letech 1997–2002 pracoval na University of Washington, Seattle, od 2001 jako Research Associate Professor. Pedagogicky rovněž působil na University of Oulu. Prof. Homola se zabývá biofotonikou, především výzkumem a vývojem optických senzorů a biosenzorů. Je členem Učené společnosti ČR a Fellow of SPIE a je nositelem řady ocenění (Česká hlava, Praemium Academiae, Roche Prize for Sensor Technology, Prémie Otto Wichterleho). Prof. Homola patří mezi nejcitovanější české vědce.

Martin Hrdlička je absolventem ČVUT v Praze a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Od roku 1996 působí jako vedoucí vývoje v různých oblastech ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Pracoval ve vývoji firem Mercedes Benz AG a VW AG v Německu. Je mj. členem Vědecké rady Fakulty strojní ČVUT v Praze, České automobilové společnosti, nebo správní rady Nadačního fondu ŠKODA AUTO a.s. Dále je členem Komise pro problematiku klimatu, poradního orgánu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na svém kontě má pět patentů a užitný vzor v oblasti automobilové techniky. Vyvinul první sériový ABS systém v Československu, získal a vybudoval celosvětové kompetence ŠKODA AUTO pro vývoj pohonných jednotek v rámci koncernu Volkswagen. Za tím účelem založil v Mladé Boleslavi nejmodernější Motorové a Emisní centrum v Evropě se špičkovým vývojovým týmem.

Ladislav Krištoufek je profesorem ekonomie Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, kde vyučuje na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Dále působí jako vedoucí vědecký pracovník v Oddělení ekonometrie Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Jako jediný výzkumník v České republice ze společenských a humanitních věd byl zařazen mezi 2 % nejcitovanějších vědců na světě (Elsevier a Stanford University hodnocení z roku 2021). Je držitelem Prémie Otto Wichterleho.

Miloslav Nič je absolventem organické chemie na VŠCHT Praha a University of London, je expertem v oborech programování a informatiky. V letech 2003-2010 byl zakladatelem a vedoucím laboratoře informatiky a chemie na VŠCHT Praha. Je spoluzakladatelem společnosti EcoMole Ltd., která se podílí na řešení řady projektů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Společného výzkumného střediska EU. Dr. Nič dále pracuje jako informační specialista v oblastech vývoje softwarové architektury a programování, výzkumných strategií a chemické informatiky.

Kateřina Ronovská je profesorkou občanského práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (PrF MU). Od roku 2019 zde působí jako vedoucí katedry občanského práva, je členkou Vědecké rady PrF MU v Brně a Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své pedagogické a vědecké činnosti se věnuje především oborům soukromého a srovnávacího práva. Expertně spolupracuje s řadou českých i zahraničních významných institucí, např. European Foundation Centre, The European Research Network on Philanthropy (ERNOP), European Law Institute (ELI). Je členkou Vědecké rady Österreichische Gesellschaft für Familien- und Vermögensrecht, členkou Rady Ústavu státu a práva AV ČR a členkou Výboru pro financování a legislativu při Radě vlády pro nestátní neziskové organizace.

Martin Weiter je profesorem v oboru Chemie, technologie a vlastnosti materiálů. Od roku 1997 působí jako akademický pracovník na Fakultě chemické VUT v Brně, kde zastával rovněž pozici vedoucího výzkumného programu Centra materiálového výzkumu. V letech 2006-2014 zde působil jako proděkan od následně do roku 2022 jako děkan fakulty. Od února 2022 je prorektorem VUT pro tvůrčí činnost (oblast vědy a výzkumu, vývoje, inovací). Prof. Weiter je autorem a spoluautorem více než 200 původních vědeckých prací (z toho 105 prací v mezinárodních impaktovaných odborných časopisech ve Web of Science). Je členem vědeckých rad několika fakult a univerzit v ČR i SR, byl předsedou Vědecké rady Fakulty chemické VUT v Brně. Od roku 2005 je členem Americké chemické společnosti (ACS) a dalších profesních asociací a sdružení.

 

Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Vláda ČR