Lámat všemožné bariéry a předsudky ve spolupráci výzkumu s aplikační sférou je smyslem, dalo by se říci, že i hnutím, kterým aktuálně žije Technologická agentura České republiky (TA ČR). Přinášíme rozhovor s jejím ředitelem Luďkem Knorrem.
Vy sám hovoříte o tom, že TA ČR postupně dozrála do současného přístupu k práci, který charakterizujete jako „lámání bariér“. Co jsou ty bariéry? Kde je zažíváte?
Technologická agentura byla založená, aby podporovala spolupráci mezi výzkumem a aplikační sférou. Nějak se začalo na zelené louce, a to tak, jak nám je dané zákonem. Aplikovaný výzkum primárně podporujeme penězi. To ale naráží na určité bariéry, protože peníze nejsou všechno. Naše krédo v agentuře je, že přestože jsme součástí státní správy, neexistuje pro nás slovní spojení „to nejde.“ To je základní předpoklad pro t o, abychom mohli „lámat bariéry“ anebo bariéry objevovat. Uvědomili jsme si, že všechny naše programy k podpoře aplikovaného výzkumu vlastně slouží k prolomení nějaké bariéry.
Jaké bariéry vidíte ve vztahu výzkum – aplikační sféra?
Spolupráce výzkumu a praxe je bariéra odvěká. A neplatí to jenom o České republice. Jen zřídka se daří najít firmám výzkumníka pro jejich business. Obvykle proto, že každý mluví poněkud jinou řečí. Mnohdy výzkumníci nedokáží pochopit téma, potřebu, které firmy zajímají. Ten, kdo vede malý podnik a každý den musí zaměstnávat patnáct lidí a plnit bezpočet závazků, nemá už čas se bavit s někým, kdo se pohybuje svými představami někde v oblacích. Třeba má i výzkumník skvělý nápad, který by dokázal podnikatele dostat přes nějakou bariéru konkurence či hranic. Vzájemně však o sobě nevědí, anebo se nedokáží přiblížit tak, aby se pochopili.
To jsou tedy problémy ve vzájemné komunikaci a někdy i neschopnosti se na trhu najít. Jaké další bariéry tu vidíte?
Další bariérou je vžité přesvědčení, že výzkumníci mluví o ideách a nových a skvělých vynálezech, a podnikatele zajímají jenom peníze, a tudíž se vzájemně nepotkávají. Musím ale z vlastní zkušenosti říci, že když se opakovaně bavím s podnikateli, tak z jejich strany neslyším zdaleka tak často slovo „peníze“, jako od vědců a výzkumníků. „Máme málo peněz.“ „Na tohle nemáme dost peněz:“ Kdybychom měli dost peněz, tak bychom...“. To jsou poměrně častá vyjádření z výzkumné sféry. Sami přitom často říkají, že peníze jsou vlastně „fuj“, protože „my děláme ty skvělé myšlenky“ a není naší starostí vydělávat. To je možná ještě hlubší bariéra, protože v jejích základech jsou letité předsudky. Když ale vezmeme podnikatele a výzkumníky na jedno místo, dáme jim společné zadání, tak se velmi často domluví a spolupracují. To je jedna z cest prolamování bariér.
Jaké aktivity k prolamování bariér tedy v TA ČR děláte?
Začali jsme aktivně řešit gender problematiku, vytvořili jsme program na podporu mladých výzkumníků, kteří naráželi na bariéry ve snaze získat podporu na svoje projekty. Mluvím teď o novém programu ZÉTA, který jsme letos spustili. Gender nechápeme jako úzký pojem, ale jako ukázku toho, jak můžeme zlomit nějakou bariéru. A ty bariéry máme kolem sebe vůči lidem, kteří jsou v pokročilém věku, ale i vůči mladým lidem nebo vůči těm, kteří mají jiné schopnosti, než my. A jsem rád, že jsme v TA ČR nakonec zlomili bariéru i v sobě a začali jsme tuto problematiku chápat a řešit v tomto širším kontextu. V agentuře se z toho stalo hnutí. Lámeme bariéry ale například i v přístupu při nastavování hodnocení programu ÉTA zaměřeného na aplikaci výzkumných poznatků ve společenskovědních oblastech. Mnohem výrazněji akcentujeme například multidisciplinaritu, tedy mezioborové řešení projektů, aplikovatelnost výsledků.
Velmi významný programem, který je přímo zaměřený na podporu komercionalizace výsledků výzkumu, je program GAMA. Jak se u něj projevuje „lámání bariér“ ze strany TA ČR?
Často se v oblasti měření úspěšnosti výsledků výzkumu při jejich zavádění do praxe hovoří o takzvaném „údolí smrti“, kde na jedné straně stojí aplikační sféra a na straně druhé výzkum. A při zdolávání „údolí smrti“ řada projektů zahyne, protože prostě tu cestu do aplikační sféry nenajde. To je taky velmi významná bariéra. V programu Gama podporujeme projekty, které tento most budují. Příjemcům již nezasahujeme do toho, které výsledky budou přes údolí smrti dostávat. V tom mají volnost, ale zároveň i odpovědnost. V ostatních programech se snažíme budovat pomyslný most přes údolí a to už ve chvíli, kdy posuzujeme přihlášený projekt. Po autorech požadujeme konkrétní informace o domluvené spolupráci s aplikační sférou. Nesmí se už stávat, aby výzkumník tři roky bádal a poslední půlrok vydával publikace, pořádal semináře a pak se divil, že o výsledek výzkumu nikdo nemá zájem. Musí se stát pravidlem, že pokud se stát rozhodne něco podporovat, musí si položit otázku: „Proč to ale podporuji?“ a v dobrém projektu na tuto otázku nalézt odpověď.
V agentuře nyní zaměřujete pozornost na malé a střední firmy. Jaká je jejich situace v oblasti aplikovaného výzkumu?
Malý podnik s jednoduchým, chytrým nápadem nemůže čekat na podporu tři čtvrtě roku, což je nyní průměrná a zákonem stanovená doba od vyhlášení výzvy k podpisu smlouvy. Třeba v Polsku to dokázali stáhnout na šedesát dní. Výzkum je věc dynamická. A zvláště pro průlomové nápady zejména u malých a středních firem by i u nás bylo velmi vhodné tuto dobu zkrátit a schválit pro ně i jiné způsoby finanční podpory, než jsou dotace – výhodné půjčky, záruky, daňové odpočty atd. To ale potřebuje zákonný rámec. My nyní připravujeme řešení, jak bychom mohli právě tyto firmy lépe podpořit v jejich spolupráci s výzkumem. Příkladem může být schéma podpory na základě tzv. „Seal of excelence“, kdy podpoříme projekty, které obdržely dobré hodnocení od Evropské komise, ale podpořeny nebyly, a my je podporujeme v opravdu minimálním zákonném čase a s minimální administrativou.
Pokud chcete „lámat bariéry“, chce to hodně aktivní a kreativní přístup celé agentury. Máte na to vhodný tým?
Jsem přesvědčený, že jsme u nás v agentuře přímo směřováni k tomu, abychom byli kreativní a bariéry neustále prolamovali. A jsem moc rád, že pro to máme skvělý tým lidí, který je na to naladěný, a v tomto duchu funguje. Je mi radostí s těmito lidmi pracovat a těší mě, že pro to máme oporu a dobrý základ i v přístupu všech členů Předsednictva TA ČR.
Redaktor: Milan Hulínský
Rozhovor vyšel v květnovém čísle časopisu TA.DI, který si můžete stáhnout zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
