Hrozí reálné nebezpečí, že z České republiky definitivně zmizí tetřívek obecný, jehož populace výrazně a dlouhodobě klesá. Ve vybraných oblastech s jeho výskytem sice postupně dochází k úpravám stanovišť, změny jsou však velmi pozvolné a jejich případný pozitivní dopad bude možné pozorovat až se značným časovým odstupem. Někde ale může být na tato opatření dokonce již pozdě.
Kuře tetřeva hlušce
Odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM) a společnost Úsovsko a. s. nyní dokončili po čtyřletém výzkumu kvalitní návod, jak s tímto problémem naložit. Technologická agentura České republiky (TA ČR) je v tom finančně podpořila v Programu EPSILON.
Cílem autorů projektu bylo vytvořit metodiku vypouštění tetřívka obecného v lokalitách jeho dřívějšího přirozeného výskytu a zvýšit efektivitu využití finančních prostředků vkládaných státem i jinými subjekty do podpory biodiverzity prostředí. K výzkumu využili 40 jedinců tetřívka obecného (v poměru pohlaví 1:1), u nichž vyhodnocovali úmrtnost a rozptyl domovských okrsků od místa vypuštění v závislosti na ročním období.
„Subjekty, které mají o vypouštění tetřevovitých zájem, dosud postrádaly metodiky vhodné pro posouzení stavu prostředí, jeho úpravy a vypouštění tetřevovitých tak, aby bylo úspěšné. Nejproblematičtějším úsekem při navracení do přírody je příprava ptáků na pobyt ve volnosti, a to včetně schopnosti přijímat přirozenou potravu,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Co způsobuje úbytek tetřívků?
Trvalý úbytek tetřívků obecných v České republice způsobuje řada faktorů. Mezi ně patří snižování hnízdní úspěšnosti, nárůst úmrtí mladých i dospělých jedinců, a to i v důsledku nárůstu populací původních i nepůvodních predátorů, jako jsou liška obecná, kuny, krkavec velký, prase divoké nebo invazní mýval severní. Dalším významným důvodem je úbytek vhodných stanovišť, který zejména v minulosti způsobilo vysušování původně vhodných území, těžba rašelinišť, rozorávání luk, zalesňování cenných bezlesých oblastí a zvýšená intenzifikace zemědělství spojená s nadměrným používáním látek určených na ochranu rostlin a hnojiv.
„V České republice byl v letech 1973 až 1977 celkový stav tetřívků obecných odhadnutý na 2500 až 4 500 kohoutů. V období 1985 až 1989 na 1100 až 2 200 a v roce 2000 na 1 000 kohoutů,“ uvedl František Havránek z VÚLHM. V roce 2010 bylo na území ČR hlášeno 692 tetřívků a v roce 2021 již pouze 504. Pokud nedojde k nápravě, tetřívek obecný by přestal v České republice existovat v průběhu několika následujících desetiletí.
Pomoci může metodika
Čeští specialisté z VÚLHM zpracovali podrobnou metodiku k jeho záchraně v rámci projektu s názvem „Model zachování a rozvoje biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Kralického Sněžníku.“ Další z lokalit, kde se tetřívek obecný vyskytuje, jsou Krkonoše.
„Naše doporučení, shrnutá v připravené metodice, směřují k uskutečnění vhodných úprav lesního prostředí, kde tetřívek obecný žije, k zajištění dostatku kvalitní potravy pro přežití kuřat a zahrnují je zásady lesnického hospodaření i mysliveckého managementu,“ zdůraznil Jan Cukor z VÚLHM.
Nová metodika k záchraně tetřívka obecného v české krajině je volně k dispozici zde.
Foto: František Havránek
Zdroj: Technologická agentura ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
