Petr Konvalinka: Největší potenciál TA ČR vidím v lidech

Portfolio programů spravovaných TA ČR se výrazně rozšířilo, například o resortní programy. V některých programech TA ČR však již možnost podpory skončila. Připravuje TA ČR nové programy?

Zcela určitě ano. V minulém roce jsme se věnovali přípravě tří nových programů – dva z nich, programy BETA3 a THÉTA 2, navazují na předchozí, které již úspěšně implementujeme, ale v následujících letech jim končí doba trvání.

Třetí připravovaný Program SIGMA představuje zcela nový koncept poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu. Společnost a naše ekonomika jsou podrobovány neustálým změnám, které silně ovlivňují sociální, kulturní, environmentální, vzdělávací, ekonomický i společenský systém. Několik posledních let ukázalo skutečnou hodnotu výzkumu a jeho zásadní přínos pro zvládání nečekaných situací. Musíme však být schopni na změny flexibilně reagovat a správně využít výzkumný, vývojový a inovační potenciál českých firem a výzkumných institucí v multidisciplinárních projektech. Právě proto vznikl nový Program SIGMA.

Ten je navržen s cílem zrychlit a zjednodušit vyhlašování veřejných soutěží a umožnit potřebnou průřezovost a flexibilitu při realizaci výzkumných aktivit. Vláda by měla Program SIGMA schvalovat v květnu.

Co bylo impulsem pro vznik Programu SIGMA?

Fakt, že nám současně končily hned čtyři programy, a to ÉTA, ZÉTA, GAMA A DELTA. Při té příležitosti jsme si řekli, že nastal čas inovovat prostředí aplikovaného výzkumu a podmínek financování. Právě pro větší flexibilitu reakce na dění ve společnosti jsme SIGMU nastavili tak, že nemá zcela striktně schválené mantinely, jako tomu bylo dříve, kdy programy neměly příliš velkou flexibilitu, veřejné soutěže musely být vyhlašovány s rigidně nastavenými cíli, tak jak to bylo schváleno vládou.

V SIGMĚ jsou tedy jen dílčí cíle, ale veřejné soutěže je možné nastavit na aktuální potřeby. Samozřejmě to pak musí schválit Výzkumná rada TA ČR a potvrdit vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Když se tedy objeví potřeba vyhlásit soutěž zaměřenou na energetiku, materiály nebo např. na sociální aspekty války na Ukrajině, budeme schopni operativně reagovat během měsíce. Zatímco v původních programech by to bylo opravdu komplikované, zdlouhavé, ne-li dokonce nemožné.

Letos obhajujete druhé funkční období jako předseda TA ČR. S jakými pocity se ucházíte o znovuzvolení?

Do obhajoby jdu s dobrým pocitem, že agentura obstála v době pandemie covid-19. Nejen, že jsme uskutečnili všechny plánované veřejné soutěže, ale navíc jsme vyhlásili mimořádnou soutěž na podporu společenskovědního výzkumu, zaměřenou na výzkum sociálních aspektů pandemie. Podpořili jsme finančně vývoj respirátorů, 3D obličejových masek, testovacích sad a dalších, zejména ochranných prostředků.

Dále jsem velmi rád, že se nám podařilo rychle zareagovat na válečný konflikt na Ukrajině. Již v únoru jsme ve spolupráci s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou nabídli finanční podporu tuzemským firmám a institucím, které zapojí ukrajinské výzkumné pracovníky, akademiky a studenty ve svých výzkumných projektech. Pro tuto aktivitu bylo původně vyčleněno deset milionů korun. Jelikož zájem výzkumníků o začlenění nadále pokračuje, podpořili jsme žádosti celkem za téměř 14 milionů korun a v současnosti hledáme další prostředky.

Pokud budu mít příležitost, v budoucnu bych se chtěl zaměřit na financování aplikovaného výzkumu v prioritních oblastech, kterými jsou zejména energetika, průmysl a společenské dopady války a krize.

Čeho si nejvíc vážíte v TA ČR?

V TA ČR si nejvíce vážím kolektivu zaměstnanců. Setkal jsem se tu s lidmi kteří mají svou práci rádi, jsou to profesionálové ve svém oboru, jsou mimořádně pracovití, ochotní a ještě ke všemu se chovají přátelsky a mile. To mě velmi potěšilo. Navíc je tu zhruba 60 % žen a ženy jsou v tomto ohledu svědomitější, dokáží být preciznější než muži a myslí i na věci, které se zpracovávaným tématem úplně nesouvisí, ale dokážou je do práce zakomponovat.

Co vám práce v agentuře přinesla?

Poznání, že mladí lidé dokáží být skvělými profesionály ve svém oboru, jsou samostatní, chtějí se dál vzdělávat a dovedou se poučit z drobných chybiček, které se vyskytnou. To mě mile překvapilo a velmi dobře se mi v Technologické agentuře pracuje, protože jsem se nikde jinde nesetkal s takovou atmosférou jako tady.

Co hlavního se povedlo TA ČR v loňském roce? Jak uplynulý rok z pohledu TA ČR hodnotíte?

Především se nám podařilo dokončit dvouletou přípravu Programu SIGMA a vyřešit objevující se počáteční obavu z možných důsledků jeho relativně volného nastavení. S ministerstvy i Radou vlády jsme se nakonec dohodli na určitých mantinelech pro vyhlašované soutěže.

Pak se nám podařilo rozšířit bilaterální zahraniční spolupráci. Kromě stávajících partnerů z Asie, Jižní Ameriky a dalších, se nově přidávají i Francie a Spojené státy, na což jsme hrdí. Jsme ve fázi podepisování memoranda o spolupráci v oblasti bezpečnosti a také jaderného výzkumu. Tyto dvě země jsou totiž spolu s Jižní Koreou uchazeči o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a všechny zároveň projevily zájem podporovat bilaterální spolupráci ve výzkumu.

V souvislosti s covidovou pandemií a zhoršující se mezinárodní situací jsme navíc v uplynulém roce prokázali vysokou flexibilitu. Během covidu se některé úřady téměř zastavily, my jsme naopak uskutečnili třináct veřejných soutěží za rok, a to bez posouvání termínů. Naši lidé pracovali z domova opravdu efektivně.

Co čeká TA ČR v roce letošním?

Letos nás, kromě jiného také důležitého, čeká prosincové vyhlášení výsledků veřejné soutěže Národních center kompetence, vybrat ze 44 projektů ty nejlepší bude náročné. Dále nás čeká první menší veřejná soutěž ve společensko-vědním výzkumu v rámci Programu SIGMA, pokud bude v květnu vládou schválen. Jinak budeme fungovat standardně, což už pomalu přestává být, v této pohnuté době, normálem.

Zdroj: TA ČR