Nedávné Světové ekonomické fórum v Davosu si do svého podtitulku vložilo heslo „Vytvoření sdílené budoucnosti v roztříštěném světě“. V tomto duchu se také nesla jeho hlavní myšlenka – usilování o globální spolupráci a spoluvytváření a řízení udržitelného rozvoje. To vše s přihlédnutím k dynamickému rozvoji nových technologií.
Ať už to je všudypřítomná digitalizace, propojování všeho pod hlavičkami Internet of Things (ioT) či spíše Internet of Everything (IoE), nové modely výroby postavené na kyber-fyzických systémech či další změny, které u nás spadají pod hlavičku Průmyslu 4.0. Ale přicházejí i nové obchodní modely jako sdílené platformy poskytování služeb všeho druhu, zavalují nás obrovské objemy dat (víte, že jen za dva roky 2015-2016 bylo vyprodukováno na světě více dat než za 5000 předchozích let lidské historie?), a s jejich analýzami nám zase pomáhá umělá inteligence (dnes už se po vzoru IoT a IoE používá dokonce i zkratka AoE – Artificial Intelligence of Everything). To ale zase vzbuzuje oprávněné otázky, jaká bude role člověka v tomto novém světě, jak bude uspořádaná společnost, jaká má být etika umělé inteligence a mnohé další.
Vytvoření společné budoucnosti tedy neznamená jen technologický pokrok, vývoj přinese i velké společenské změny. A je patrné, že ekonomická prosperita neznamená automaticky i sociální soudržnost – to se v posledních letech ukazuje i v těch nejvyspělejších státech světa. Naopak fragmentace a roztříštěnost společnosti se paradoxně na mnoha místech světa zvyšuje navzdory všem novým technologiím, které umožňují lépe komunikovat a tedy nás i lépe propojovat.
Hlavní aktivity davoského fóra se zaměřovaly právě na tato témata – jednak na směřování technologického vývoje samotného, jednak na společenské či ekonomické důsledky, které technologický rozvoj přinese. V tomto směru jsme rádi, že v TA ČR držíme tak říkajíc ‚prst na tepu doby‘ a naše podpora směřuje do oblastí, kolem kterých se točí budoucí směřování společnosti. Abych byl konkrétní, jde například o podporu projektů směřujících k digitalizaci průmyslu či rozvoji umělé inteligence, kterým se věnujeme v rámci programu EPSILON, pokud mluvíme o technologické stránce věci. Na druhou stranu jsou zde projekty podporované v programu ÉTA, které řeší právě společenské změny, ať už se jedná o měnící se trhy, jiný přístup k obchodním modelům, jiný způsob zaměstnávání v továrnách a podnicích. Mění se i způsob vládnutí, dnes se pracuje s analýzami velkých souborů dat, s jejichž pomocí se predikuje budoucí vývoj. Tomu je nutné přizpůsobit legislativu, vývoj podmínek na trhu práce. Neméně důležitou součástí vývoje je podpora vzdělávání a také změna jeho struktury, tak aby se přizpůsobilo potřebám, které budoucnost přináší. I tady máme důležité aktivity, například v programu ZÉTA, který podporuje spolupráci při výzkumu a vývoji pracovníků z akademického prostředí a podnikatelských subjektů.
Technologie, ekonomické modely i některé aspekty fungování společnosti se tedy zásadně mění a já jsem rád, že mimo jiné i díky TA ČR nejsme v České republice mimo trendy, které dnes ve světě vládnou. Světové ekonomické fórum v Davosu v tomto smyslu potvrdilo, že cesta, kterou jsme se v naší agentuře vydali, je správná.
Autor: Petr Očko
Petr Očko vystudoval informatiku a mezinárodní vztahy na VŠE v Praze a informační ekonomiku na Univerzitě Karlově. V akademické sféře působil i nadále, a to zejména na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy, dále na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně či na Vysoké škole regionálního rozvoje. V minulosti působil také na Ministerstvu financí, Ministerstvu dopravy a v agentuře CzechInvest. Od roku 2010 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde řídil Sekci fondů EU, výzkum a vývoje. Od března roku 2016 stojí v čele Technologické agentury České republiky.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
