Umění jako součást výzkumu a inovací aneb mohl by mít Rudolf II. z programu ÉTA radost?

Metody uměleckého výzkumu pomáhají objevovat zcela nové vědecké poznatky a souvislosti, které je možné využít pro inovace v oblasti vzdělávání, kreativní či digitální ekonomiky, architektury, komunálního rozvoje, práce s publikem apod. Veřejná podpora uměleckému výzkumu v ČR téměř neexistuje. Právě proto se zástupci TA ČR na podzim loňského roku vypravili na setkání hlavních evropských poskytovatelů podpory uměleckému výzkumu. Akci uspořádala rakouská FWF (Austria Science Fund) a SAR (Society for Artistic Research) nedaleko Vídně. K diskusnímu stolu byla do Vídeňského lesa přizvána i TA ČR, a to díky existenci programu ÉTA, který podporu uměleckému výzkumu zaměřenému na praktické využití umožňuje. Z diskuse vzešly zajímavé impulsy jak pro podporu tzv. artistic research v EU, tak pro podávání projektů do druhé veřejné soutěže programu ÉTA.

Vyjasnění pojmu „umělecký výzkum“

„Umělci ať dělají své umění a badatelé ať se věnují svému výzkumu.“ Tak občas zní první nedůvěřivé reakce, když se u nás začne hovořit o uměleckém výzkumu. Že se nejedná o oxymorón, ale naopak o živé a rozrůstající se pole vědění ukáží následující řádky. V roce 2006 popsal Henk Borgdorff - mimochodem jeden z hlavních organizátorů vídeňského setkání - tři různé perspektivy spojené s výzkumem a s uměním:

1. výzkum umění: představuje takové projekty, kdy je umění předmětem interpretativního či reflexivního výzkumu, jehož aktéři jsou odděleni od umělecké praxe a jehož cílem je vyvození teoretických závěrů o umění (např. výsledky kritického bádání v oblasti dějin umění, hudební vědy, divadelní vědy, literatury, mediálních studií apod.) = teorie o umění;
2. výzkum pro umění: představuje takové projekty, kdy umění není předmětem výzkumu, nýbrž jeho cílem, což znamená, že výstupy takového výzkumu směřují k využití v umělecké praxi (např. nové umělecké metody, pohybově responzivní software, světelný design, materiály a výtvarné hmoty, slitiny kovu pro skulptury, digitální hudební nástroje apod.) = aplikace v umění;
3. výzkum skrze umění: představuje takové projekty, které slučují umělecké a výzkumné metody v jeden celek. Jeho aktéři jsou zároveň umělci i výzkumníky. Cílem takového výzkumu je získání nových poznatků na základě citlivé, vnímavé, sebereflexivní a kritické analýzy realizované umělkyní či umělcem během jejich tvůrčích aktivit (nové znalosti jsou doprovázeny dalšími výstupy výzkumu jako např. uměleckým dílem, artefaktem a dalšími výrazovými formami; viz např. repositář výstupů uměleckého výzkumu zde) = reflexe umělecké akce;

Jak chápat umělecký výzkum v programu ÉTA?

Program ÉTA je jedním z řady programů TA ČR na podporu výzkumu, vývoje a inovací, a jako jediný umožňuje vést všechny výše uvedené druhy uměleckého výzkumu (resp. výzkumu umění), pakliže jsou u těchto projektů doloženy dva hlavní znaky:

• “aplikovatelnost”: navrhovatelé projektu objeví místo pro využití výstupů svého výzkumu v číkoliv praxi; pokusí se takového partnera pro projekt získat a načrtnout způsob, jak společně hodlají výstupy do praxe doručit;
• “společenskovědnost”: navrhovatelé projektu postaví jeho jádro na společenských vědách, humanitních vědách a nebo umění do takové míry, že v případě jejich vyjmutí z návrhu by byl projekt nerealizovatelný.

Výstupy uměleckého výzkumu mohou mít podobu nejen uměleckých děl, ale jsou též kodifikovány v podobě akademických nebo učebních textů, knih, metodik, videí, audionahrávek, multimédií, performací, divadelních textů, obrazových materiálů či jejich kombinace, softwaru, designu, prototypu apod. Těchto výstupů lze využít pro inovace v oblasti pedagogiky, didaktiky, kreativní a digitální ekonomiky, vztahu s publikem, terapeutických či léčebných postupů, komunální soudržnosti, bydlení a architektury, designu, stavitelství, managementu a leadershipu aj., ale i pro rozvoj nových technologií jako 3D tisku, digitalizace, záznamové techniky, inženýrských činností, online médií, sociálních sítí, multimédií apod.

Debata v Evropě: Jak podporovat výzkumnou kulturu na uměleckých školách a akademiích

Snahu všech přítomných poskytovatelů (Rakousko, Dánsko, Holandsko, Norsko, Švýcarsko, Švédsko, Německo, resp. Česká republika) lze shrnout tak, že míří na rozvinutí „výzkumné kultury“ na akademiích nebo uměleckých vysokých školách, a to bez rozlišení zda v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu. Umělecký výzkum má v Evropě dlouholetou tradici, zejména Norsko se chlubí až 22 letou historií podpory této výzkumné oblasti. Aplikační zaměření uměleckého výzkumu svou tradici teprve tvoří. Např. Švýcarsko (SNSF) volí přístup, který lze označit jako „use-inspired (basic) research“, tedy základní výzkum veden s ohledem na jeho budoucí aplikační potenciál. Při podpoře uměleckého výzkumu se Švýcarsko zaměřuje na propojení uměleckých a technických vysokých škol.

Přítomní se nakonec pokusili shrnout faktory, které ovlivňují míru aplikačního potenciálu uměleckého výzkumu. Ten závisí zejména na:

• typu umělecké disciplíny (architektura, design, móda, hudba, film, spisovatelství, výtvarné umění aj.),
• míře rozvinuté výzkumné kultury příslušné organizace,
• strategickém výzkumném zaměření těchto organizací,
• kapacitě akademického a výzkumného personálu,
• míře uznání uměleckého výzkumu jakožto součásti národních výzkumných politik,
• disponibilitě zdrojů pro podporu uměleckého výzkumu,
• míře probuzení výzkumného ducha a aplikační vášně samotných umělců;

Příležitost v ČR: Program ÉTA umožní propojit výzkum a umění

V druhé veřejné soutěži mohou být finančně podpořeny územní samosprávné celky (města, kraje, místní akční skupiny apod.), podniky všech velikostí a samozřejmě výzkumné organizace. Mezi ně se počítají tedy i všechny fakulty, katedry nebo ateliéry univerzit, vysokých škol, akademií a uměleckých škol a některá muzea. Výzkumné organizace mají nárok až na 100 % podpory. Jsou-li v projektu samy, maximální míra podpory činí 90 % a dofinancovat jej lze z veřejných a i neveřejných (tedy soukromých) zdrojů. Program ÉTA nicméně umožňuje vstup do projektu jakékoliv další organizaci usazené v ČR, když přijme roli tzv. externího aplikačního garanta. Jedná se o organizace, které mají zájem na využití výstupů výzkumu ve své praxi: divadla, filharmonie, galerie, muzea a další kulturní instituce, školy, zdravotně-sociální zařízení, církve, charity a jiné nestátní neziskové organizace.

Vyhlášení druhé veřejné soutěže Programu ÉTA je naplánováno na květen 2018. Snaha o podporu vědy, techniky a umění bude prostřednictvím programu ÉTA pokračovat až do roku 2021.

“Třicet sedm let jeho vlády byly zlaté roky míru, radosti a blahobytu. Jeho dvůr se stal skutečným svatostánkem múz, útočištěm učenců a umělců, především malířů a astronomů, kterým byl císař nejen nejmilostivějším patronem, ale i zasvěceným společníkem.”

Sigmund von Birken o Rudolfovi II.

Druhé setkání poskytovatelů podpory uměleckému výzkumu je plánováno na říjen 2018. Vzejde z našich zemí portfolio nových projektů uměleckého výzkumu, kterým se budeme moci před Evropou pochlubit?

 

Autor: Marcel Kraus, analytik TA ČR

 

Marcel Kraus se připojil k týmu Technologické agentury České republiky v roce 2013, po pětiletém působení ve Fraunhoferově institutu pro znalostní ekonomiku a mezinárodní management v Lipsku (Fraunhofer MOEZ). Věnuje se podpoře inovačního potenciálu společenských a humanitních věd a umění v řešení technických, společenských a kulturních výzev 21. století. Zasazuje se o podporu principů odpovědného výzkumu a inovací (RRI), o gender v obsahu výzkumu, o rovné příležitosti mužů a žen ve výzkumu a inovacích. Zajímá se nadále o česko-německou výzkumnou spolupráci. Absolvoval stáže na Ambasádě České republiky v Berlíně a na Spolkovém ministerstvu hospodářství a technologií v Berlíně v Sekci pro kulturní a kreativní průmysly a v Grassiho muzeu hudebních nástrojů v Lipsku. Studoval ekonomii a hudební vědu na Univerzitě v Lipsku, kde v roce 2013 absolvoval magisterský obor European Economic Integration/Central and Eastern Europe. Je absolventem pedagogické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni a Konzervatoře v Praze. Miluje hudbu J. S. Bacha od dob, kdy to ještě nebylo v módě.