Co přinese Národní plán obnovy po pandemii covidu-19

Vše naznačuje, že téma „vývoj pandemie covidu-19“, který dominuje české mediální sféře už déle než rok, pomalu odeznívá. Málokdy výzkum hrál tak zásadní roli ve světovém dění jako v případě boje s touto pandemií, na jejímž začátku zkušení experti odhadovali, že vývoj bezpečné a účinné vakcíny bude trvat déle než dva roky a další čas si vyžádá její testování a ovšem výroba. Avšak na konci roku 2020 americká firma Pfizer zahájila třetí fázi klinického testování mRNA vakcíny, kterou vyvinula německá firma BionTech založená dvěma výzkumníky s jasně tureckými kořeny, tj. prof. U. Sahinem a jeho manželkou Ö. Türeci. Dodejme, že Sahin získal v roce 2017 ERC grant „Stepping up mRNA mutanome immunotherapy“. Vakcína Pfizer-Biontech COVID 19 distribuovaná pod názvem Comirnaty se ukázala jako velmi bezpečná a její účinnost se pohybuje okolo 95 %. V letošním roce Pfizer vyrobí 2,5 miliardy dávek. Od identifikace koronaviru SARS-Cov-2 v čínském Wuhanu tak k účinné vakcinaci proti covidu-19 uběhl pouhý rok. Kromě toho ovšem vznikly další vakcíny, provedeny byly stovky testů v nejrůznějších kohortách probandů, zahájeny byly desítky evropských výzkumných projektů. Jakkoli je účast týmů ze zemí střední a východní Evropy v těchto projektech skromná, lze konstatovat, že právě díky mezinárodní spolupráci ve výzkumu zatím člověk vítězí nad rychle mutujícím koronavirem, jehož nové varianty nás zřejmě budou ještě dlouho ohrožovat.

Nyní začíná sílit téma obnovy po pandemii covidu-19, která bude realizována prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO). Plán má mobilizovat aktivity asi za 200 mld. Kč (172 mld. je podpora z EU, 28 mld. Kč z národních zdrojů). Nejde o obnovu stavu před pandemií, nýbrž o digitální transformaci a zelenou transformaci, které mají přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a k dosažení klimaticky neutrální Evropy v r. 2050. Český NPO má 6 pilířů a 5. pilíř je zaměřen na výzkum, vývoj a inovace. Ten má podpořit výzkum a vývoj v šesti oblastech, například v dopravě, v životním prostředí apod. a též v „synergických efektech rámcového programu pro výzkum, vývoj a inovace“. S NPO členských států EU se lze seznámit na této stránce. Jde vesměs o objemné dokumenty (německý NPO čítá více než 1 100 stran), takže jejich charakteristiky budou vždy trpět zjednodušováním. Nicméně většina NPO nejdříve stanoví „čeho je třeba dosáhnout“ a k tomu stanoví výzkumné a další aktivity. Naproti tomu český NPO stanoví, jaké sektory podpoří, aby jejich aktivity vedly k dosažení žádoucích cílů v oblasti digitalizace a klimatické neutrality. Každopádně podpora synergických efektů rámcového programu by měla vést k intenzivní účasti českých týmů v aktivitách rozvíjených v klastrech programu Horizont Evropa (HE).

Klastry mají velmi podrobné, a proto i značně objemné pracovní programy. V tomto čísle přinášejí národní kontaktní pracovníci stručné charakteristiky 1., 2., 3. a 5. klastru (4. a 6. klastr byl představen v minulém čísle). Každý klastr má svou webovou stránku a odkazy na pracovní programy klastrů jsou uvedeny na portálu horizontevropa.cz. Příští ECHO přinese podrobnější informace o synergiích programu HE a o evropských partnerstvích, která budou rozvíjet aktivity v jednotlivých klastrech.

Závěrem chci upozornit, že Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC, které bude řídit ELI Beamlines v Dolních Břežanech a ELI-Alps v Szegedu. Sídlo ELI ERIC je v Dolních Břežanech a ČR tak poprvé hostí ERIC (European Research Infrastructure Consortium) – sice jeden, ale zato velký krok na cestě mezi pokročilé státy.

Autor: Vladimír Albrecht

Příspěvek je upravenou verzí druhého letošního vydání magazínu Echo.