Technologické centrum AV ČR připravilo další analýzu statistik účasti v programu Horizont Evropa. Tentokrát se zaměřilo na úspěšnost projektových návrhů v grantech Evropské rady pro výzkum. Jak ale úspěšnost stanovit? A jak jsou na tom žadatelé s českou národností?
Ve strukturách rámcových programů těžko najdeme oblast, která se těší většímu zájmu u odborné veřejnosti i samotných výzkumníků, než jsou granty Evropské rady pro výzkum – ERC. Účast v projektech tzv. hraničního výzkumu je velmi často předmětem nejrůznějších analýz a přehledových statistik. Některé z nich prezentuje samotná ERC, další jsou publikovány v analytických výstupech EK či v národních zprávách o účasti v RP, případně v dalších dokumentech týkajících se oblasti VaVaI. Jedním z nejčastěji uváděných a kalkulovaných statistických výstupů je úspěšnost projektových návrhů předkládaných uchazeči o grant ERC prostřednictvím výzev daného RP.
Úspěšnost projektových návrhů lze stanovit několika způsoby. Nejčastěji se používá jednoduchý poměr počtu grantů ERC, které obdržely finanční podporu z RP ke všem podaným a vyhodnoceným návrhům projektů (do kalkulace nejsou tedy zahrnuty tzv. ineligible návrhy, které neprošly kontrolou přípustnosti a způsobilosti – Admissibility and Eligibility Check).
Ačkoliv je kalkulace úspěšnosti projektových návrhů velmi často používaným indikátorem účasti v rámcových programech, nenabízí jinak velmi dobrá a komplexní interaktivní vizualizace Horizon Dashbord příliš mnoho možností, jak úspěšnost projektových návrhů spočítat. (Pozn.: Důvodem je zejména citlivost některých dat spojených s projektovými návrhy.) To platí zejména pro priority ERC a MSCA, kde je úspěšnost projektových návrhů velmi často posuzována nejen z pohledu institucí, ale rovněž z pohledu výzkumníků. Z těchto důvodů zde, alespoň v základních obrysech, prezentujeme úspěšnost projektových návrhů předložených žadateli o grant ERC do prvních výzev programu Horizont Evropa.
Výše uvedené čtyři grafy jsou dosti výmluvné. Je zřejmé, že úspěšnost návrhů projektů výzkumníků české národnosti, kteří zamýšleli grant ERC řešit v prostředí zahraničních hostitelských institucí, je vyšší než úspěšnost projektových návrhů z pera výzkumníků české národnosti, kteří hodlali grant ERC řešit v hostitelských institucích se sídlem v ČR. Tato skutečnost byla analyzována i v programu H2020 – viz zpráva o účasti ČR v H2020, str. 31, což znamená, že je možné i nadále pokračovat v úvaze, že zahraniční výzkumné prostředí (zpravidla ve významných západoevropských institucích) příznivě ovlivňuje kvalitu projektového návrhu a šanci na jeho úspěšnou realizaci.
Z výše prezentovaných grafů je rovněž patrné, že zahraniční výzkumníci, kteří uvedli v návrhu projektu jako hostitelskou instituci z ČR, nebyli ve velké většině úspěšní a jejich projektové návrhy se nedočkaly finanční podpory z rozpočtu programu Horizont Evropa.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
