V současné době se v České republice věnuje značná pozornost otázkám souvisejícím s digitalizací, robotizací a automatizací, a v neposlední řadě i s problematikou umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI). Souvisí to nejen s bouřlivým rozvojem v této oblasti, ale i s tím, že tyto technologie budou stále více ovlivňovat technologický rozvoj v řadě odvětví hospodářství.
Očekává se, že produkty a služby využívající prvky umělé inteligence se budou stále více uplatňovat i v domácnostech a budou významným způsobem ovlivňovat život celé společnosti. Vznik nových produktů využívajících AI a jejich úspěšná implementace je podmíněna kvalitním výzkumem a vývojem (VaV).
V příspěvku v časopise Ergo byl v této souvislosti publikován článek, který se zabývá účelovou podporou výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence a její strukturou a zaměřením. Z údajů z Centrální evidence projektů a Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací mimo jiné vyplynulo, že veřejná podpora výzkumu a vývoje v této oblasti roste. K velkému nárůstu dochází zejména od roku 2016 (viz obrázek). V letech 2014 – 2018 směřovalo přibližně 80 % účelové podpory AI do výzkumných organizací, zbývajících cca 20 % podpory bylo využito v podnikatelském sektoru. Z rozboru zaměření podpořených projektů potom vyplynulo, že největší podíl veřejné podpory poskytnuté v letech 2014 – 2018 směřoval do oblasti strojového učení a AI ve spojení s robotikou. V posledních třech letech výrazně rostl i VaV řešící témata automatizace lidské práce.
Roční veřejná podpora a celkové náklady VaV umělé inteligence v letech 2007 až 2019
Údaje pro rok 2018 a 2019 tvoří plánované výdaje (byly stanoveny podle plánovaných rozpočtů probíhajících projektů). Zdroj: IS VaVaI
Na druhou stranu se ukázalo, že v řadě realizovaných projektů byly podporovány oblasti výzkumu, kde se stávající úroveň AI blíží lidským schopnostem a kde je potenciál pro disruptivní inovace vyčerpán. Také se ukazuje, že v řadě projektů, kde je realizován VaV již blízko tržnímu uplatnění, hrají významnou roli instituce z veřejného výzkumu (zejména VŠ), zatímco by takto zaměřené VaV aktivity měly realizovat spíše podniky.
V době zpracování příspěvku byla účelová podpora VaV umělé inteligence poměrně roztříštěná a projekty řešící tuto problematiku byly podporovány v řadě obecně zaměřených (generických) programů VaV implementovaných různými poskytovateli účelové podpory nebo v programech, které byly zaměřeny na jiné oblasti (v resortních programech). V době přípravy článku v ČR také zcela chyběl program VaV, který by byl cíleně zaměřen na podporu VaV umělé inteligence a jejích aplikací .
Detailnější informace o vývoji účelové podpory VaV umělé inteligence, její struktuře a zaměření lze nalézt v článku v aktuálním vydání časopisu ERGO. Příspěvek zároveň doplňuje výsledky a závěry článků publikovaných v předcházejících vydáních časopisu Ergo, kde byly vyhodnoceny výsledky VaV v této oblasti, mezinárodní výzkumná spolupráce v oblasti AI a podpora poskytovaná VaV umělé inteligence v rámcových programech EU.
Autoři: Zdeněk Kučera, Tomáš Vondrák (Technologické centrum AV ČR), Luboš Král (Centrum umělé inteligence FEL ČVUT Praha)
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
