Dne 19. listopadu 2021 bylo přijato nařízení 2021/2085 Rady EU, které umožnilo vznik devíti nových evropských institucionalizovaných partnerství zřízených pod programem Horizont Evropa, tzv. společných podniků. Do roku 2027 mají k dispozici rozpočet ve výši přibližně 10 miliard EUR.
Společné podniky byly založené na základě čl. 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Doplňme, že mezi partnerství, založená na základě č. 187 SFEU, patří také partnerství pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC), zřízené vlastním právním aktem mimo nařízení 2021/2085.
Tyto společné podniky, resp. tato evropská partnerství, fungující v programu Horizont Evropa pod jeho druhým pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ mají z programu Horizont Evropa do roku 2027 k dispozici rozpočet ve výši přibližně 10 miliard € (podrobněji tab. 1). Tento rozpočet je doplněn minimálně stejnou částkou „neunijních" investic od dalších zúčastněných partnerů v těchto partnerstvích. Očekává se, že společný finanční příspěvek z unijních a dalších zdrojů bude znamenat další investice pro oblasti zdraví, dopravy, energetiky, digitálních technologií, vytvoří nová pracovní místa, podpoří ekonomický růst a bude mít dlouhodobý pozitivní vliv na životní prostředí a společnost.
Institucionalizovaná partnerství programu Horizont Evropa nejsou novou formou účasti výzkumných subjektů v mezinárodních projektech, ale navazují na jednu z forem partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a inovací (Public-Private Partnerships (PPPs) in research and Innovation) realizované jako společné podniky (Joint Undertakings (JUs), resp. jako společné technologické iniciativy (Joint Technology Initiatives (JTIs) v předchozích RP. Přehled institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU realizovaných v programu Horizont Evropa je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1 – Přehled institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU realizovaných v programu Horizont Evropa
Výše uvedená evropská partnerství se zabývají komplexními výzvami v oblasti výzkumu a inovací, k jejichž řešení je žádoucí spolupráce mezi partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni. Cílem navrhovaných institucionalizovaných evropských partnerství je zlepšit připravenost a reakci EU na infekční onemocnění, vyvinout účinná letadla s nízkými emisemi uhlíku pro čisté letectví, podpořit využívání obnovitelných biologických surovin při výrobě energie, zajistit vedoucí postavení Evropy v digitálních technologiích a infrastrukturách či zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy1.
Členy těchto společných podniků jsou obvykle Evropská unie (zastoupená Evropskou komisí) a sdružení vedená průmyslem, jakož i další partneři. Soukromý sektor ve společných podnicích zastupují především oborové asociace či velké podniky, které jsou nejdůležitějším a nejvlivnějším článkem spolupráce. Společné podniky přijímají vlastní výzkumný program a přidělují finanční prostředky především na základě otevřených výzev k předkládání návrhů projektů. Společné podniky vedou svou vlastní agendu pro strategický výzkum a inovace a umožňují, aby se mohly různými formami zapojit do projektů i firmy, univerzity, výzkumné organizace, inovativní malé a střední podniky (MSP) a další organizace. Díky kombinaci veřejných i soukromých zdrojů nabízejí společné podniky možnost provádět i rozsáhlý, dlouhodobý a silně rizikový výzkum. Subjekty zapojené do výzkumných projektů těchto partnerství mají možnost ovlivnit směr vývoje v daném odvětví a využít nejnovější technologie1, 2.
Tabulka 2a prezentuje celkovou dosavadní účast v institucionalizovaných partnerstvích programu Horizont Evropa ustanovených dle článku 187 SFEU. Ve výzvách vyhlášených v letech 2021 a 2022 bylo dosud realizováno 264 projektů, jichž se zúčastnilo necelých 5 tis. účastníků. Z plánovaného rozpočtu programu Horizont Evropa na výzvy institucionálních partnerství ustanovených pod článkem 187 bylo dosud vyčerpáno více než 22 % finančních prostředků (2 355 mil. €/ 10 500 mil. €).
Tabulka 2a – Celková účast v institucionalizovaných partnerstvích ustanovených dle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie realizovaných v programu Horizont Evropa
Tabulka 2b přináší údaje vztahující se k účasti českých subjektů v těchto partnerstvích. Čeští účastníci jsou dosud součástí 46 financovaných projektů. Finanční příspěvek z rozpočtu programu Horizont Evropa činí více než 40 mil. €., což představuje cca 15 % dosavadního celkového příspěvku pro ČR v programu Horizont Evropa.
Tabulka 2b - Účast ČR v institucionalizovaných partnerstvích ustanovených dle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie realizovaných v programu Horizont Evropa
Jak důležitou součástí 2. pilíře programu Horizont Evropa jsou institucionální partnerství ustanovené pod článkem 187, dokládají tabulky 3a a 3b. Z pohledu celkové účasti (tabulka 3a) získaly projekty realizované pod hlavičkou institucionálních partnerství téměř 18 % finančních prostředků dosud určených na řešení všech projektů spadající pod 2. pilíř programu Horizont Evropa. Ještě důležitějšího významu nabývají projekty institucionalizovaných partnerství na úrovni ČR, kde finanční podpora na jejich realizaci tvoří více než čtvrtinu celkového objemu finančních prostředků určeného pro české subjekty ve 2. pilíři programu Horizont Evropa (cca 28 %). Stojí za povšimnutí, že v Klastru 5 - klima, energetika a mobilita tvoří podíl finanční podpory pro projekty společných podniků s českou účastí k celkové finanční podpoře nárokované českými subjekty v tomto klastru téměř 60 %.
Tabulka 3a – Podíl finanční podpory pro projekty institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU k celkové finanční podpoře pro všechny projekty financované z rozpočtu 2. pilíře programu Horizont Evropa (poslední sloupec tabulky)
Tabulka 3b – Podíl finanční podpory pro projekty s českou účastí institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU k celkové finanční podpoře pro všechny projekty s českou účastí financované z rozpočtu 2. pilíře programu Horizont Evropa (poslední sloupec tabulky)
Porovnání podílu finanční podpory pro projekty institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU k celkové finanční podpoře pro všechny projekty financované z rozpočtu 2. pilíře programu Horizont Evropa na úrovni států EU přináší graf 1. Je patrné, že ČR má tento podíl druhý nejvyšší mezi všemi státy EU. Úroveň podílu finanční podpory pro projekty institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU u ČR výrazně překračuje úroveň celkového podílu pro staré i nové členské státy EU (fialová a šedá přerušovaná čára v grafu 1).
Graf 1 - Podíl finanční podpory pro projekty institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 k celkové finanční podpoře pro všechny projekty financované z rozpočtu 2. pilíře programu Horizont Evropa v jednotlivých státech EU
Rovněž při porovnání prostého počtu projektů realizovaných pod výzvami institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU má ČR zejména mezi novými články velmi dobré postavení. Jak již bylo zmíněno, výzkumné týmy z ČR se účastní celkem 46 projektů společných podniků. Největší zastoupení (10 projektů) má ČR ve společném podniku SESAR 3, který se snaží vyvíjet nejmodernější technologická řešení k urychlení realizace tzv. digitálního evropského nebe a ve společném podniku KDT (10 projektů), který podporuje inovace v oblasti elektronických součástek, jejich design, výrobu a jejich inteligentní integraci do systémů, software a produktů. Výrazná je česká účast také ve společném podniku CLEANV (7 projektů). Toto partnerství směruje letectví na cestu ke klimatické neutralitě tím, že urychluje vývoj a zavádění přelomových řešení v oblasti výzkumu a inovací. Stejný počet projektů vykazuje ČR také v partnerství ER, které má za cíl zavádění inovativních řešení železničního systému dopravy. Naopak pouze jeden projekt řeší ČR v iniciativě pro inovativní zdraví – IHI. Dvou společných podniků SNS a EDCPT3 se ČR neúčastní vůbec. Podrobněji tabulka 4.
Tabulka 4 - Účast států EU v institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU vyjádřená počtem financovaných projektů
K doplnění celkového pohledu na dosavadní účast ČR v institucionálních institucionalizovaných partnerstvích ustanovených dle článku 187 SFEU v programu Horizont Evropa slouží tabulka 5, která obsahuje jmenný seznam českých subjektů, které se těchto společných podniků účastní včetně počtu projektů, které tyto instituce společně řeší v rámci řešitelských konsorcií.
Tabulka 5 – Seznam českých subjektů, které se účastní institucionalizovaných partnerství ustanovených dle článku 187 SFEU včetně počtu projektů, které tyto instituce spolešně řeší v rámci řešitelských konsorcií
Podobně, jako v programu H2020, se i v programu Horizont Evropa daří ČR poměrně úspěšně vstupovat do projektů společných podniků, které představují jednu z forem partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zabývat se strategickými oblastmi, v nichž je výzkum a inovace zásadní pro evropskou konkurenceschopnost. ČR se tak daří využívat potenciálu, který souvisí s aktivním přístupem a členstvím českých organizací v těchto partnerstvích. To je jistě pozitivním faktem. Nicméně je třeba vnímat, že každý společný podnik je specifický svým zaměřením, legislativou, partnery a možností spolupráce. V tomto světle si můžeme položit otázku, zda výrazná angažovanost ČR v partnerstvích realizovaných např. v rámci Klastru – 5 (zopakujme, že podíl podpory pro projekty společných podniků s českou účastí k celkové finanční podpoře nárokované českými subjekty v tomto klastru činí téměř 60 %), způsobená rovněž specifičností některých výzev určených pro užší rozsah žadatelů, neznamená zároveň poměrně nízkou účast českých subjektů v ostatních „obyčejných“ výzvách vyhlašovaných pod tímto klastrem v programu Horizont Evropa.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
