Výzkumné infrastruktury jsou spolu se vzdělanými výzkumnými pracovníky a dobře řízenými výzkumnými subjekty páteří systému výzkumu, vývoje a inovací v Evropě. Rámcové programy EU (dále jen RP) podporují zpřístupnění výzkumných informací na úrovni EU nadnárodním uživatelům, což umožňuje všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni získat přístup k nejlepším výzkumným informacím, které potřebují pro svůj výzkum.
Toto úsilí radikálně změnilo dostupnost nejmodernějších zařízení pro výzkumné pracovníky, posílilo silnou výkonnost Evropy v oblasti výzkumu a její schopnost rychle reagovat, například při poskytování referenčních materiálů po celém světě v reakci na epidemii koronaviru. Špičkový výzkum nelze provádět bez odpovídajícího fyzického nebo digitálního vybavení. EU proto přikládá rozvoji výzkumných infrastruktur značný význam v rámci rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA – EVP). Mezinárodně významné výzkumné infrastruktury jsou navíc nezbytné pro zvládnutí globálních výzev a pro průmyslovou konkurenceschopnost Evropy.
Část programu Horizont Evropa zaměřená na výzkumné infrastruktury je součástí prvního pilíře (Excelentní věda) tohoto RP. Celková podpora z rozpočtu programu Horizont Evropa by pro naplňování priorit EU v oblasti výzkumných infrastruktur měla dosáhnout pro období 2021 – 2027 výše 2,4 mld. €. Priorita výzkumné infrastruktury sleduje v zásadě dva hlavní cíle. Jedním z nich je poskytnout Evropě infrastruktury světové úrovně pro udržitelný výzkum a inovace a zároveň konsolidovat výzkumný a inovační ekosystém a lépe koordinovat navrhování a rozvoj výzkumných infrastruktur. Druhým cílem je zpřístupnit stávající výzkumné infrastruktury všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, optimalizovat jejich využití a plně využít jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Vizí programu Horizont Evropa je vytvořit lepší výzkumné infrastruktury a lepší přístup k výzkumným infrastrukturám, jako jsou laboratoře a další nákladná zařízení .
Pracovní programy programu Horizont 2020 pro výzkumné infrastruktury definují pět zájmových oblastí, tzv. destinací pro jejich rozvoj a podporu:
- Rozvoj, posílení a zlepšení prostředí evropských výzkumných infrastruktur, zachování jejich vedoucího postavení v celosvětovém měřítku (INFRADEV). Efektivně fungující prostředí evropských výzkumných infrastruktur se má zajistit především posílením jejich kapacit v oblasti výzkumu a inovací v Evropě;
-
Zabezpečení operativního, otevřeného a FAIR ekosystému EOSC (INFRAEOSC), jehož cílem je vytvořit „Síť FAIR dat a služeb" pro vědu, tj. důvěryhodné virtuální prostředí podporující otevřenou vědu, které je přístupné výzkumným pracovníkům napříč obory v celé Evropě;
- Služby výzkumných infrastruktur podporující výzkum v oblasti zdraví, urychlení ekologické a digitální transformace a rozvoj hraničních znalostí (INFRASERV), tj. poskytování integrovaných služeb v oblasti výzkumu a inovací, které umožní odolnost vůči krizím, řešení hlavních společenských výzev, zejména v oblasti zdraví, ekologické a digitální transformace a rozvoj hraničních znalostí v širokých oblastech vědy;
- Nová generace vědeckých přístrojů, nástrojů a metod a pokročilých digitálních řešení (INFRATECH), které umožní nové objevy a zachovají evropské výzkumné infrastruktury na nejvyšší úrovni excelence a zároveň připraví cestu k inovativním řešením společenských výzev a novým průmyslovým aplikacím, výrobkům a službám;
- Networking ve výzkumu a vzdělávání umožňující spolupráci bez hranic a bariér (INFRANET) poskytující sítě a síťové služby s velkou přenosovou rychlostí a kapacitou, které nediskriminačním způsobem propojí výzkumné pracovníky, data a výpočetní zdroje bez ohledu na jejich umístění, tak, aby bylo možno provádět excelentní výzkum.
V roce 2021 otevřela Evropská komise mimořádné výzvy programu Horizont Evropa na výzkum variant koronaviru a výzkumné infrastruktury se tak zapojily do boje proti variantám covid-19. Pod hlavičkou priority INFRA byly otevřeny dvě výzvy - HORIZON-INFRA-2021-EMERGENCY-01: FAIR a sdílení otevřených dat na podporu evropské připravenosti na covid-19 a další infekční nemoci a HORIZON-INFRA-2021-EMERGENCY-02: Služby výzkumné infrastruktury pro rychlou výzkumnou odezvu na epidemie covid-19 a dalších infekčních nemocí.
Pracovní programy týkající se výzkumných infrastruktur obsahují také ostatní akce, které nebyly předmětem výzev k předkládání návrhů (INFRAOTH). Jedná se zejména o specifické grantové dohody, konference a další podpůrné akce.
Stručné zmapování účasti států EU a ČR v prioritě Výzkumné infrastruktury (INFRA) programu Horizont Evropa v letech 2021 – 2023
Od počátku programu Horizont Evropa v roce 2021 do konce roku 2023 bylo prostřednictvím priority Výzkumné infrastruktury ( dále jen INFRA) realizováno 131 projektů s celkovou podporou ve výši 834,5 mil. €. Na řešení těchto projektů se podílelo 2 952 výzkumných týmů převážně ze zemí EU (82 %). Grafy 1a a 1b zobrazují rozložení projektů a distribuci finanční podpory z rozpočtu programu Horizont Evropa v letech 2021 až 2023 v jednotlivých destinacích priority INFRA. Grafy nepotřebují zvláštního komentáře, neboť rozložení projektů a distribuce finanční podpory v jednotlivých destinacích priority INFRA odpovídá do značné míry předpokladu uvedenému v pracovních programech pro tuto prioritu pro roky 2021 až 2023.
Graf 1a – Počet projektů v destinacích priority INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021 - 2023
Graf 1b – Podpora z rozpočtu programu Horizont Evropa (mil. €) pro destinace priority INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021–2023
ČR si v období 2021 až 2023 připsala v prioritě INFRA programu Horizont Evropa účast 79 výzkumných týmů v 54 projektech. Celková podpora pro české spoluřešitele projektů na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur financovaných z programu Horizont Evropa dosáhla téměř 17 mil. €. Porovnání působení jednotlivých států v prioritě INFRA programu Horizont Evropa ve sledovaném období z pohledu počtu účastí, počtu projektů a nárokované finanční podpory nabízejí grafy 2 a 3 a tabulka 1.
Ve všech se třech případech je vidět, že si ČR v porovnání s ostatními státy EU nevede špatně. Počet účastí ČR ve financovaných projektech priority INFRA je plně srovnatelný s populačně porovnatelnými a vyspělými státy SE a AT. Z pohledu absolutního počtu účastí zaujímá ČR první místo mezi tzv. NČS a předstihuje např. mnohem větší PL. ČR se účastní každého druhého financovaného projektu v prioritě INFRA a tento výsledek ji přiřazuje ke státům jako EL, PT, SE a FI. Pro porovnání AT se účastní každého třetího realizovaného projektu na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur, HU každého pátého projektu a SK každého 11 projektu. I absolutní výši finanční podpory pro české týmy lze porovnat s některými státy EU. Absolutní výše nárokované finanční podpory pro ČR z rozpočtu programu Horizont Evropa na projekty priority INFRA je největší mezi tzv. NČS a je srovnatelná např. s SE, které se účastní i podobného počtu projektů jako ČR.
Graf 2 - Počet účastí v členských státech EU v prioritě INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021 - 2023
Tabulka 1 - Počet projektů v členských státech EU v prioritě INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021 - 2023
Graf 3 - Finanční podpora (mil.€) pro členské státy EU z rozpočtu programu Horizont Evropa pro projekty priority INFRA v letech 2021 - 2023
Výše nárokovaného finančního příspěvku pro řešitelské české týmy z rozpočtu programu Horizont Evropa na projekty zaměřené na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur není rozhodně zanedbatelná ve vztahu k celkové dosavadní finanční alokaci pro ČR z tohoto RP. O tom nás přesvědčuje graf 4, který řadí země EU dle výše jejich podílu finanční podpory pro prioritu INFRA k celkové finanční podpoře v programu Horizont Evropa, kterou si tyto země v tomto programu v dosavadním průběhu nárokovaly. Bez ohledu na pozice ostatních států EU je patrné, že účast českých týmů a institucí v projektech na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur je z hlediska celkové účasti ČR v programu Horizont Evropa velmi významná. Podíl finanční podpory, kterou si české týmy a instituce v prioritě INFRA nárokují činí téměř 5 % celkové finanční alokace pro ČR v programu Horizont Evropa. Tato hodnota řadí ČR na první místo mezi všemi státy EU.
Graf 4 - Podíl finanční podpory pro prioritu INFRA k celkové finanční podpoře v programu Horizont Evropa v jednotlivých členských státech EU
Jak již bylo uvedeno výše, prostřednictvím priority INFRA je dosud realizováno 131 projektů a každý z těchto projektů má svého koordinátora. Nejvíce koordinátorů projektů nacházíme přirozeně ve velkých státech EU jako je DE, FR, IT a ES. ČR koordinuje dva projekty. V jednomu případě se jedná o projekt EIRENE PPP, který je zaměřen na propojování evropské vědy v oblasti ve zkoumání lidského exposomu všech vnějších i vnitřních vlivů působících na lidské zdraví. Tento projekt koordinuje RECETOX PřF MU v Brně. Ve druhém případě se jednalo koordinaci projektu ve smyslu pořádání mezinárodní konference ICRI 2022, kterou zaštiťovala MU v Brně. Podrobněji graf 5.
Graf 5 - Počet koordinátorů v destinacích priority INFRA programu Horizont Evropa v období 2021 - 2023
Podrobnější pohled na účast ČR v prioritě INFRA v jednotlivých destinacích prezentují grafy 6a a 6b. Nejvíce projektů má ČR v destinaci zaměřené na rozvoj, posílení a zlepšení prostředí evropských výzkumných infrastruktur, zachování jejich vedoucího postavení v celosvětovém měřítku (INFRADEV). Nejvyšší podíl finanční podpory ČR získává v destinaci zaměřené na služby výzkumných infrastruktur podporující výzkum v oblasti zdraví, urychlení ekologické a digitální transformace a rozvoj hraničních znalostí (INFRASERV).
Graf 6a - Počet projektů s účastí ČR v destinacích priority INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021 - 2023
Graf 6b - Podpora z rozpočtu programu Horizont Evropa (mil. €) pro ČR v destinacích priority INFRA programu Horizont Evropa v letech 2021 - 2023
Zajímavý je pohled na podíl finanční podpory alokované v prioritě INFRA danými typy organizací z ČR vůči celkově nárokované podpoře ČR z rozpočtu programu Horizont Evropa – graf 7. Je jasně vidět, že projekty na podporu výzkumných infrastruktur jsou z hlediska celkové účasti v programu Horizont Evropa klíčové pro český výzkumný sektor (AV ČR, v.v.i., další výzkumné organizace např. CESNET), kde podíl finanční prostředků pro projekty INFRA překračuje 12 % celkové finanční alokace pro tento sektor. Zvlášť významná je účast v prioritě INFRA pro ústavy AV ČR. Daleko menší podíl z této priority mají vysoké školy – 4,5 % a velmi nízký podíl privátní subjekty – 0,7 %. Za povšimnutí stojí, že podíl finanční podpory alokované v prioritě INFRA ve výzkumném sektoru v celém programu Horizont Evropa je v porovnání ze situací v ČR zhruba poloviční (6 %) – viz graf. 8. Totéž platí i pro vysoké školy – 4,5 % ČR vs. 2,0 % celkově.
Graf 7 - Podíl finanční podpory alokované v prioritě INFRA danými typy organizací z ČR vůči celkově nárokované podpoře pro ČR z rozpočtu programu Horizont Evropa
Graf 8 - Podíl finanční podpory alokované v prioritě INFRA danými typy organizací vůči celkově nárokované podpoře z rozpočtu programu Horizont Evropa
Tabulka 2 uvádí podrobně účast ČR v prioritě INFRA programu Horizont Evropa v období 2021 – 2023 v jednotlivých tématech a destinacích. V grafu 9 jsou uvedeny nejúspěšnější instituce z ČR zapojené do projektů na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur.
Tabulka 2 - Účast ČR v prioritě INFRA (jednotlivých tématech a destinacích) programu Horizont Evropa v období 2021 - 2023
Graf 9 - TOP účastníci z ČR v prioritě INFRA programu Horizont Evropa v období 2021 - 2023 dle počtu účastí
Závěrem je možné konstatovat, že projekty na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur tvoří jeden z důležitých pilířů účasti ČR v programu Horizont Evropa. ČR tím navazuje na úspěšnou účast v této prioritě v předchozím RP Horizont 2020. Účast v prioritě INFRA programu Horizont Evropa je zvlášť významná, stejně jako v předchozím RP, pro ústavy AV ČR.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
