Sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince a také nejpravděpodobnější přírodní katastrofy postihující Českou republiku. Opatření proti oběma typům problémů jsou přitom podle odborníků stejná. Nejen o tom, jak bojovat s nedostatkem a přemírou vody, mluvil ve speciálním dílu Týdne ve vědě a výzkumu Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz s předsedou Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a bývalým ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Ivanem Obrusníkem.
Co je horší. Povodně nebo sucho?
Já nejdřív odpovím skrze výsledky ankety, kterou jsem zažil na jedné konferenci o této problematice. Tam nechali hlasovat a výsledkem bylo sucho. Já osobně jsem hlasoval pro povodně. Považuji je za nebezpečnější vzhledem ke ztrátám na životech, zejména u těch rychlých.
A myslíte si, že je Česká republika na další případné povodně připravena?
Nikdy nemůžeme říct, že je stát připraven. Může se v přípravách zlepšovat nebo zhoršovat. Já si myslím, že tu už s povodněmi zkušenosti máme, ale teď se vše obrací na přípravu na sucho, které zažíváme v posledních čtyřech pěti letech. U sucha se objevují potíže z hlediska předpovědi a výstrah. Sucho totiž pomalu nabíhá a dá se těžko předpovědět na dlouhou dobu dopředu.
Jak je to s opatřeními, co se týká povodní a sucha. Jaká jsou nejdůležitější?
Podle názorů odborníků z posledních let se ukazuje, že řada opatření jsou pro oba typy hydrometeorologických katastrof stejná. Z hlediska důležitosti a velikosti dopadu na průběh těchto katastrof se mi jeví, že potřebujeme urychleně udělat opatření v krajině, aby vodu zachytávala. Velká úloha je to pro ministerstvo zemědělství a samotné zemědělce. Musí důsledně udělat opatření související s hospodařením s půdou jako střídání plodin, způsob orání, udusávání zeminy nebo zmenšení ploch jednotlivých polí. Problémem jsou obrovské lány řepky a kukuřice. To jsou plodiny, které příliš nedovolí zachytávat vodu.
Je vůbec možné v dnešní době k tomuto zemědělce přimět? Co mohou být hlavní překážky?
Problémem je dotační politika. Jsou lidé, kteří říkají, že by se nemělo dotovat vůbec nic. Jiní to zase vidí jako pozitivní nástroj, který napomůže změnám bez potřeb regulace. Já si myslím, že je zapotřebí tady tu dotační politiku revidovat.
Text obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Aleše Vlka s Ivanem Obrusníkem si poslechněte zde.
Zdroj: Youradio Talk
Ivan Obrusník (*1942) vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT. Od roku 1992 byl ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu. Je rovněž předsedou Národního výboru pro omezování následků katastrof.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
