Akademie věd ČR pokračuje v programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii Lumina quaeruntur ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let udělila vybraným mladým akademikům předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Vlastní výzkumné týmy si díky této podpoře založí špičková mikrobioložka, nadaný kvantový fyzik, talentovaný chemik, expert na archeologii středověké střední Evropy a severní Afriky, přední česká právnička ochrany klimatu a belgický specialista na bioetiku.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku, a to včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vrací po mateřské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž prémie Lumina quaeruntur omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení prémie je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde stipendista bude působit.
„Laureáty také zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – např. ERC či jeho ekvivalent,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Věřím, že jim stipendium pomůže více se prosazovat v mezinárodních grantech,“ dodává předsedkyně.
Prvním oceněným je Geoffrey Dierckxsens, jehož oborem je filozofie a etika. Specializuje se na oblast bioetiky, což je velmi aktuální společenské téma, které propojuje filozofické směry s biologií a medicínou. Díky prémii Lumina quaeruntur vznikne nová Mezioborová výzkumná laboratoř pro bioetiku, která bude spolupracovat jak s dalšími akademickými pracovišti, tak s univerzitami a zdravotnickými zařízeními.
Jana Kamanová z Mikrobiologického ústav AV ČR. Studuje, jak patogenní bakterie potlačují naši obranyschopnost a způsobují onemocnění. Chtěla by pochopit klíčové interakce bakterií a hostitele a porozumět, jakým způsobem dochází k rozvoji onemocnění. Zabývá se rovněž otázkou evoluce a hostitelské specializace bakteriálních patogenů. Její modelovou patogenní bakterií je Bordetella pertussis, která způsobuje závažné respirační onemocnění zvané černý kašel.
Z Mikrobiologického ústavu je také další laureát Zdeněk Kameník. Základem jeho výzkumu je nový obor zvaný metabolomika, který byl poprvé definován v roce 2002. Je důležitý pro porozumění buněčných funkcí a zaměřuje se na komplexní analýzu konkrétního metabolismu, přičemž Kameník se snaží propojovat „inteligentní metabolomiku“ s cíleným vyhledáváním biologicky účinných látek mikrobiálního původu.
Další oceněnou je Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Ochrana klimatu patří k tématům prvořadého celospolečenského významu. Přesto se jeho právním aspektům v České republice dosud věnovala jen hrstka výzkumníků. Hana Müllerová ale patří k těm, kdo se rozhodli v oboru ochrana klimatu bádat, a přispět tak k jeho řešení po právní a legislativní stránce.
Prestižní ocenění získal i Lukáš Ondič z Fyzikálního ústavu AV ČR, který se již 12 let systematicky zabývá optickými vlastnostmi význačných polovodičových materiálů a jejich nanostruktur. Ocenění Lumina queruntur mu nyní umožní vytvořit vědecký tým a zahájit nový výzkumný program v rámci Fyzikálního ústavu AV ČR, který se zaměří na studium nových nanofotonických platforem na bázi diamantu vhodných pro kvantovou fotoniku a senzoriku.
Šestici oceněných uzavírá Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, který se specializuje na archeologii severní Afriky a raně středověké střední Evropy, kde se zabývá procesy civilizačního a sociálního vývoje, otázkami společenské komplexity a formování raných států. Ocenění Lumina queruntur mu umožní založit nový vědecký tým, který se bude specializovat na projekty environmentální archeologie na území severní Afriky.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
