Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladicím systémům v Temelíně, co vše dokáže odhalit fosilní pyl nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové vědecké otázky si kladli a řešili experti a expertky, které 2. května 2022 ocenila Akademie věd ČR čestnými oborovými medailemi za mimořádné výsledky v jejich vědeckých oborech.
Obě oborové medaile nesou jména dvou význačných vědců minulosti, Gregora Johanna Mendela a Josefa Dobrovského. Za zásluhy v biologických vědách a filologických a filosofických vědách si ocenění odneslo šest vědců – mezi nimi i ocenění z minulých let, kdy slavnostní ceremoniál nebylo možné kvůli pandemii covidu-19 pořádat.
Medaile předali oceněným během slavnostního ceremoniálu David Honys z Akademické rady AV ČR a místopředseda AV ČR Ondřej Beránek. „Skutečnost, že dnes obdržíte oborové medaile, budiž dokladem, že jak Akademie věd, tak i odborná komunita, si velmi cení Vaší práce a skvělých výsledků,“ řekl oceněným Ondřej Beránek a dodal: „Aristotelés považuje právě skvělost ve smyslu etickém i rozumovém za důležitý předpoklad šťastného života. Skvělost nám samozřejmě není dána přirozeně, musíme ji kultivovat, dávat náležitý čas.“
Ocenění pro biologické obory
Čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách byli oceněni Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu AV ČR, Josef Hejzlar z Biologického centra AV ČR a Jaromír Lukavský z Botanického ústavu AV ČR.
Díky fosilním pylovým zrnům prohloubila Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu AV ČR poznání vývoje středoevropské přírody. Díky ní vznikla monitorovací síť sledující současný pylový spad v horských oblastech Česka a Skandinávie. Tato aktivita poskytuje nezbytná data pro kvantitativní modelování dřívější vegetace a vytváření scénářů jejího budoucího vývoje. Pomocí pylové analýzy se jí podařilo prokázat také pravěké lidské působení v místech, která byla považována za nedotčená až do středověku. „Chtěla bych poděkovat všem ředitelům botanického ústavu, kteří mne nechali samostatně rozvíjet obor kvartérní palynologie a paleoekologie,“ řekla oceněná vědkyně.
Josef Hejzlar je jedním z nejvýznamnějších českých hydrobiologů a hydrochemiků, uznávaný odborník na transport živin z povodí do vodních nádrží, jež ve zvýšené míře vedou k nežádoucí eutrofizaci. Věnuje se koloběhu živin ve vodních ekosystémech, jejich matematickému modelování a predikci. V otázkách eutrofizace vod (obohacování o živiny) je považován za špičku v oboru, je autorem 55 expertiz pro vodohospodářské subjekty po celé republice. „Rád bych poděkoval zesnulému profesoru Karlu Chudobovi, který mě naučil používat v biologických vědách bilanční metody, zákon o zachování hmoty,“ řekl během slavnostního ceremoniálu Josef Hejzlar: „Myslím, že také díky tomuto přístupu jsem se dokázal podílet na pochopení procesu i ve vodách z hlediska bilance živin.“
Jaromír Lukavský z Botanického ústavu AV ČR zasvětil svou kariéru řasám a vyvinul řadu speciálních kultivačních metod. Podílel se na sestavování norem pro různé typy biotestů, které řasy využívají, a dlouhodobě spolupracuje s jadernou elektrárnou Temelín na čistotě vody v chladicích systémech. Řasy totiž snižují jejich účinnost. Studuje také řasy v horských jezerech a tocích a jeho vášní jsou sněžné řasy – velmi speciální organismy, které způsobují nápadná zabarvení v horských a polárních oblastech. „Sněžné řasy jsou taková zajímavost. Vůbec poprvé je zmínil už Aristotelés,“ doplnil Jaromír Lukavský, který poděkoval všem svým dosavadním vědeckým spolupracovníkům.
Helena Svitavská Svobodová z Botanického ústavu AV ČR
Ocenění pro společenské a humanitní vědy
Čestnou oborovou medailí Josefa Dobrovského oceňuje Akademie věd ČR experty za vynikající výsledky ve společenských vědách, především v oblasti jazykovědy, literární vědy a věd o umění. Všichni tři ocenění vědci, Jana Hoffmannová, Jiří Kraus a Ludmila Uhlířová spojili svou vědeckou kariéru s Ústavem pro jazyk český AV ČR.
Jana Hoffmannová je jednou z našich nejznámějších a nejerudovanějších badatelek v oboru lingvistiky, zejména bohemistiky, autorkou mnoha knih. Za dobu svého téměř padesátiletého působení v Ústavu pro jazyk český AV ČR zasáhla výrazně do všech oblastí stylistických, pragmatických a textově-lingvistických výzkumů. „Se svým akademickým pracovištěm jsem prodělala spoustu nejrůznějších paradigmat, nejen těch vědních, a má celoživotní identifikace s Akademií věd mne naplňuje potěšením, zvláště při této slavností příležitost,“ řekla Jana Hoffmannová.
Na počátku své vědecké dráhy se Jiří Kraus zabýval matematickou lingvistikou, kvantitativním a statistickým rozborům textů. Později se věnoval sociolingvistice a lexikografii. Významné jsou i jeho práce stylistické, především studie a knihy z oblasti rétoriky, kterou Jiří Kraus jako první uvedl do domácí jazykovědy a jež se postupně stala jeho hlavním badatelským zájmem. Více než deset let vedl jazykovědný časopis Naše řeč. „V Ústavu pro jazyk český jsme prožili mnoho změn, politických i vědeckých, které nás naučili, že jsme museli dělat všechno. Od pravopisu až po kulturu veřejného projevu, a také spolupracovat s vysokými školami, což se ukázalo jako velice významné,“ řekl při děkovné řeči Jiří Kraus.
Ludmila Uhlířová zásadním způsobem přispěla k rozvoji české kvantitativní lingvistiky, slavistiky (zejména bulharistiky), jazykové kultury či gramatických výzkumů. V těch se obzvláště věnovala fenoménu určenosti, slovosledu a aktuálnímu členění věty. V každém z těchto oborů překračovala rámec české vědy. „Jazykověda v Ústavu pro jazyk český vždycky byla, je a věřím, že i nadále bude na špičkové vědecké, teoretické, moderní úrovni. A já jsem šťastná, že jsem také maličko mohla být u toho,“ řekla Ludmila Uhlířová, vůdčí osobnost modernizace českého jazykového poradenství.
Autorky: Zuzana Šprinclová, Eliška Zvolánková
Foto: Jana Plavec
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
