Vědci Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jdou při zobrazování různých tkání těla „na dřeň“, respektive na molekulu. Pomocí molekulárního zobrazování mohou zviditelnit procesy probíhající v těle, najít ložiska nádorů, zánětu a třeba i lokalizovat transplantované buňky.
CAPI má za sebou první rok fungování. Díky finanční podpoře z evropských grantů se podařilo vybudovat jedno z nejmodernější preklinických zobrazovacích center na světě, kde vědci mohou vyšetřovat malá laboratorní zvířata (nejčastěji myši nebo potkany, ale vedle hlodavců i ptáky, hmyz, rybičky a třeba i zkamenělé fosilie). Vysoce sofistikované přístroje umožní neinvazivně nejenom získat anatomickou informaci o uspořádání vnitřních orgánů a struktur, ale pomocí kontrastních látek s afinitou k hledané buňce a molekule i místo jejich lokalizace.
„Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem, jehož potenciál a udržitelnost považuji za úspěch nejen v českém, ale i mezinárodním měřítku. Uživatelé z celé fakulty, VFN, akademické obce z Prahy, ale třeba i z Olomouce nebo Košic si našli cestu do našeho centra a přinesli nové nápady a přístupy. Proběhly také první preklinické studie, testující vlastnosti nových slibných léků. Podařilo se nám získat i grantovou podporu z MŠMT a z českých i evropských grantových projektů. Dotace slouží jak na provoz centra, tak na nákup nových přístrojů a konkrétní výzkumné projekty,“ uvedl k prvnímu roku fungování CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Věda pro praxi
CAPI je také centrem projektů klinických lékařů, kteří zde provádějí výzkum, jenž má posunout léčbu konkrétního onemocnění. Příkladem je třeba výzkum v oblasti regenerační medicíny, kde lékaři z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK využívají magnetickou rezonanci a průtokovou cytometrii k výzkumu mezenchymálních kmenových buněk, perspektivních pro terapii řady onemocnění nebo kosmetických zásahů. Vědci spolu s lékaři analyzují, jak se tyto buňky, získávané z tuku při liposukcích vstřebávají či zda zůstávají v místě aplikace.
Vědci pracují také na výzkumu v oblasti terapie lymfedému – otoku vzniklý městnáním lymfatického systému – který vzniká poškozením lymfatických cév po amputaci prsu (mastektomii). Pokud není konzervativní léčba účinná, lze transplantovat lymfatické uzliny a znovu napojovat lymfatické cesty. V CAPI lékaři testují kombinaci chirurgické léčby za použití kmenových buněk a dodávání růstových faktorů pro lepší uchycení a regeneraci transplantovaných štěpů lymfatických uzlin.
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
Zdroj: 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Tisková zpráva
- Autor článku: ne
- Zdroj: 1.Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
