Prestižní ceny získalo pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Letošními laureáty jsou jedna vědkyně a čtyři vědci, kteří si ocenění převzali 26. září 2018 v refektáři Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003 a během té doby bylo rozdáno celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 782 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
„Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Čtyři z pěti cen míří mimo Prahu
Jedinou oceněnou ženou je letos Alena Volrábová z Národní galerie v Praze za to, že sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci prokázal, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci. Biolog Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat, jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům. Mladý organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To jistě v budoucnu najde široké uplatnění v medicíně. Medailonky jednotlivých oceněných projektů můžete shlédnout na Youtube kanále Grantové agentury.
Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající, a získaly doporučení k ocenění.
Řečníci bilancovali 25 let působení agentury
Grantová agentura České republiky letos oslavila 25. výročí svého založení. Během svého působení podpořila celkem 7 527 vědeckých pracovníků a 16 918 projektů. Na úvod slavnostního předání cen vystoupilo také několik řečníků, kteří ve svých projevech hodnotili její dosavadní působení.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová pochválila vzájemnou spolupráci obou institucí a ocenila pozitivní vývoj v pravidlech udílení projektů GA ČR. V pozitivních změnách chce agentura pokračovat a v příštích letech plánuje například prodloužení juniorských projektů ze současných 3 na 5 let nebo pokračování v podpoře získávání grantů Evropské výzkumné rady formou programu EXPRO.
Podle člena vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimíra Maříka si Grantová agentura stojí velmi dobře, je chápána jako stabilní a plní svou společenskou funkci. Mařík konstatoval, že dochází ke stírání hranic v rozlišování základního a aplikovaného výzkumu, což dokládají i oceněné projekty. Grantová i Technologická agentura by se podle něj měly nyní zaměřit na analýzu toho, proč nadále dochází k nespotřebovávání části výdajů v jejich kapitolách, tak aby maximum prostředků končilo v podpoře výzkumných projektů.
Podle náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavla Dolečka je potřeba více se soustředit na personální otázky ve vědě, kultivaci výzkumného prostředí či slaďování rodinného a pracovního života. Zdůraznil také, že by vědecká komunita i poskytovatelé prostředků na vědu měli nadále klást důraz na komunikaci s veřejností a vysvětlování společenského přínosu vědecké činnosti, tak aby byl nárůst veřejných výdajů plynoucích do vědy obhajitelný.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Grantová agentura ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz