Čeští vědci budou spolupracovat se státní správou při řešení klimatické krize

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR uspořádala Konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR. Řečníci představili současné poznatky a důkazy o příčinách a projevech klimatické změny i inovativní české projekty, které nabízí udržitelná řešení.

Klimatická změna v důsledku lidské činnosti představuje vědecky podložený fakt. Současná úroveň globálního oteplování činí přibližně 1,1 °C od průmyslové revoluce. Dopady každý den pociťuje i Česká republika. „Jsme v bodě, kdy před klimatickou změnou už nelze zavírat oči. Je potřeba hledat řešení a cesty k udržitelnosti. Máme velkou odpovědnost k budoucím generacím,“ řekla Helena Langšádlová. Podle ministryně spočívá řešení této hrozby pro celé lidstvo i v zefektivnění využívání nejnovějších vědeckých poznatků a jejich přenesení do praxe.

Na konferenci společně s ministryní diskutovaly i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Mezi další vystupující patřili výzkumníci i úspěšní inovátoři. Řečníci tak představili např. projekt Perun, který se zaměřuje na výzkum klimatických extrémů, či projekt Český soběstačný dům. Ten se snaží zvyšovat míru energetické soběstačnosti u staveb v Česku.

„Změnu klimatu v současné době již naplno prožíváme. Devět z deseti nejteplejších let jsme zažili po roce 2000 a za stejnou dobu se zdvojnásobil roční počet tropických dní. Viditelně čelíme dopadům na naše lesy nebo zemědělství, další nás čekají v energetice, dopravě nebo turistickém ruchu. Pro efektivní přechod na nízko- emisní ekonomiku i adaptaci na změnu klimatu jsou těmi nejzásadnějšími technologické změny, tedy oblast, na kterou se musí zaměřit výzkum a vývoj,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

„Změna klimatu přímo ovlivňuje kvalitu našeho života, ať již jde o sucho, dostupnost potravin, extrémy počasí, bezpečnostní rizika nebo klimatickou migraci," říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

„Sektor, který je nejvíce postižen klimatickou změnou, je zemědělství. Souběh výskytu sucha, jeho stále delších a intenzivnějších epizod, a válečného konfliktu dvou zemí patřící k největším producentům potravin může znamenat nejen hladomory, ale i eskalaci nových konfliktů o jídlo a vodu, vyvolání migračních vln a ekonomických otřesů po celém světě. Je proto velmi dobré přemýšlet, jaká opatření máme přijmout na řešení klimatické změny. Řada pracovišť Akademie věd se této problematice intenzivně věnuje," zdůraznila předsedkyně AV ČR.

Záznam z celé konference je možné sledovat zde.

Společné prohlášení ke klimatické změně

Pořadatelské instituce také v rámci konference vydaly společného prohlášení, podle kterého bude ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Ministerstvo životního prostředí a Akademie věd ČR intenzivně spolupracovat mezi sebou i s dalšími partnery na řešení aktuální klimatické krize.

Konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR podle společného prohlášení vyzdvihla důležitost vědy, výzkumu a inovací v řešení změny klimatu a zvýšení odolnosti vůči jejím dopadům. Pro snížení emisí skleníkových plynů a realizaci adaptačních opatření vedoucích k přizpůsobení ekosystémů a společnosti změně klimatu a jejím dopadům je zapotřebí strategický víceúrovňový přístup napříč různými oblastmi.

Dialog mezi odbornou sférou, veřejnou správou a veřejností musí podle společného prohlášení probíhat kontinuálně a systematicky. Tento dialog má usnadnit spolupráci, výměnu informací a zkušeností a má podpořit také zavádění účinných opatření. V prohlášení stojí, že vědci, technologové, politici, veřejná správa, podnikatelé a sociologové musí úzce spolupracovat a být schopni účinně reagovat na výzvy v oblasti klimatické změny a bezpečnosti s ní spojené.

Společné prohlášení také adresuje události na Ukrajině. Podle něj dění ilustruje, jak intenzivně je ve 21. století svět propojený. Válka na Ukrajině, která má fatální dopady na lidské životy a přírodu, podle prohlášení způsobuje vážné energetické problémy v Evropě i ve světě. Řešení je podle dokumentu jednoznačné – zrychlit proces snižování závislosti na fosilních palivech.

Prohlášení v plném znění naleznete zde.

Čtrnáct doporučení pro klimatickou změnu

V rámci konference bylo také schváleno čtrnáct bodů, které reagují na aktuálně dění a problémy spjaté se změnou klimatu. Společná doporučení z konference jsou následující:

1. Vyjadřujeme znepokojení nad tím, že lidská činnost již způsobila globální oteplení přibližně o 1,1 °C a že dopady se již projevují ve všech regionech. Projevujeme hluboké zneklidnění nad pokračujícím nárůstem globálních emisí skleníkových plynů a zdůrazňujeme nutnost je snížit a dosáhnout nulových čistých emisí v Evropě do roku 2050.

2. Podporujeme naplňování klimatických dohod i cílů vyjádřených v plánu transformace ekonomiky EU na klimaticky neutrální, který je formulován v Zelené dohodě pro Evropu. Jsme připraveni k dosažení těchto cílů podporovat relevantní výzkum, sdílení informací a aplikaci výsledků výzkumu.

3. Klademe důraz na čtyři pilíře Glasgowského paktu: mitigaci zmírnění či zpomalení změny klimatu a zavedení základních pravidel a systémů; adaptaci na klimatickou změnu; financování pro naplňování klimatických cílů a spolupráci mezi vládami, podniky a občanskou společností za účelem dosažení cílů v oblasti klimatu.

4. Podtrhujeme nutnost zvýšit ambice a opatření v oblasti zmírňování změny klimatu. Naléhavě zdůrazňujeme význam odvrácení, minimalizace a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými účinky změny klimatu. Shodujeme se na nutnosti posílit schopnost společnosti vypořádat se s dopady změny klimatu, budovat odolnost a snižovat zranitelnost vůči nepříznivým účinkům změny klimatu.

5. Připomínáme význam špičkových vědeckých poznatků pro účinná opatření v oblasti klimatu a tvorbu politik. Společně usilujeme o podporu vývoje a transferu technologií pro zlepšení odolnosti vůči změně klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, které jsou v oblasti změny klimatu zásadním prvkem.

6. Poukazujeme na nutnost výrazně posílit mezinárodní výzkum v oblasti dopadů změny klimatu, podporu rozvoje a udržitelného zavádění nízkouhlíkových technologií, technologií a infrastruktury odolných vůči změně klimatu a výzkum v oblasti životního prostředí.

7. Vyzdvihujeme důležitost zavádění inovativních pobídek, prostřednictvím ekonomických a regulačních nástrojů pro zavádění čistých „zelených“ technologií a transformace energetiky.

8. Reflektujeme souvislost mezi Zelenou dohodou pro Evropu, sociální spravedlností a ekonomickou udržitelností.

9. Uznáváme potřebu spolupracovat na zlepšení systémů včasného varování, připravenosti na mimořádné události.

10. Oceňujeme úlohu multilateralismu a význam regionální i mezinárodní spolupráce, stejně jako úlohu místních komunit a občanských sdružení při realizaci opatření na snížení emisí skleníkových plynů. Podporujeme mezigenerační přístup k opatřením při řešení změny klimatu a problémů s ní souvisejících a vyzdvihujeme úlohu společnosti, včetně mládeže a dětí.

11. Vybízíme podniky, aby spolupracovaly s veřejnou správou a výzkumnou sférou na řešení klimatické změny. Vyzýváme rovněž právnické a fyzické osoby, aby zvýšily své úsilí při podpoře opatření ke snížení emisí.

12. Upozorňujeme, že zranitelnost rozvojových zemí vůči změnám klimatu, prohlubující se nedostupnost zdrojů, ekonomická nejistota a politická nestabilita, může spustit další vlny migrací, na které je třeba se připravit.

13. Dodáváme, že klimatické změny mohou podněcovat společenské nepokoje a přispívat k eskalaci globálních konfliktů. V této souvislosti připomínáme důležitost sociální soudržnosti.

14. Usilujeme o řešení klimatické změny, které bude založené na zásadách a hodnotách demokracie, důvěry, zodpovědnosti, solidarity a udržitelnosti.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: RVVI