České děti ani dospívající nechodí do školy rády. Zjistily to hned dvě studie, které se tématu věnují. Právě vydaná studie Národního institutu SYRI a mezinárodní studie HBSC, do níž se zapojili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
Hlavní závěry obou studií
Národní institut SYRI zjistil, že ke strachu dospívajících přispívá strach z některých předmětů. V posledních letech se navíc objevil nový fenomén, o kterém se mluví, a to je výrazné zhoršení well-beingu dospívajících. Podle aktuální studie Národního institutu SYRI trápení, vztek, obavy, strach a smutek v českých školách častěji zažívají žáci s horšími známkami z matematiky a ti, kteří jsou ve třídách s nízkou mírou sociální opory ze strany vyučujících právě tohoto pro mnohé obtížného předmětu. Odborníci z Národního institutu SYRI sledovali reprezentativní vzorek 2548 žáků a žákyň šestých tříd ze 134 základních škol z celé ČR.
„Naše studie naznačuje, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu jako je matematika může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Lenka Kollerová ze SYRI.
Hlavními zjištěními týmu studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z Univerzity Palackého zase je, že nespokojenost českých dětí je způsobena neuspokojivými vztahy s vrstevníky a taktéž – jak tvrdí i SYRI – nízkou mírou opory ze strany učitelů. Na oblibě školního prostředí se odrážejí také nároky na výuku a související stres. Report si všímá i dalších aspektů životního stylu dětí, včetně souvislosti mezi školní spokojeností a užíváním sociálních sítí.
Do školy se dle studie HBSC skutečně těší pouze 9 % českých dětí a teenagerů. Česko se tak řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně v porovnání s Evropou a světem. Bezmála 4 děti z 10 do školy nechodí příliš rády nebo se tam vůbec netěší. Podíl školáků, kteří nemají školu rádi, výrazně roste s věkem. V 11 letech se do školy netěší více než čtvrtina (28 %), u 15letých je to skoro polovina (46 %).
„Zjištění studie HBSC poukazují na kritické oblasti, na které musíme zaměřit své úsilí, abychom zlepšili zdraví a pohodu českých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) je odhodlána spolupracovat s českými úřady a institucemi na realizaci opatření, které zlepší vztahy mezi vrstevníky a učiteli a sníží stres související se školou, což v konečném důsledku posílí duševní a fyzické zdraví naší mládeže,“ uvedla Zsofia Pusztai, zástupkyně WHO v České republice.
Mezinárodní studie HBSC sleduje také dlouhodobé trendy – počátkem milénia obliba školy spíše rostla. V posledních 10–15 letech se však vztah dětí ke škole zhoršuje, nezávisle na pohlaví a věku.
Národní institut SYRI: děti trápí některé předměty, hlavně matematika
Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ uvedla Kollerová.
Role kantorů je v tomto procesu stěžejní. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, tak to negativní afektivitu u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá naopak snižovat. Školy a kantoři by se podle vědců měly věnovat obzvláště ohroženým skupinám, efektivněji pracovat na (sebe)hodnocení školního výkonu a poskytovat studentům oporu. „Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnosti než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ uvedla Kollerová.
Emocionální potřeby dospívajících
V oblasti prevence vědci z institutu SYRI doporučují věnovat zvýšenou pozornost emocionálním potřebám dospívajících při zpracovávání negativních emocí. Při prevenci vyčleňování se osvědčuje monitorovat sociální dynamiku ve třídě a aktivně pracovat na začleňování dospívajících. Prevence vyčleňování by měla zahrnovat snahu o zapojení všech žáků a žákyň do aktivit a skupin. Well-beingem studentů se budou vědci ještě zabývat komplexněji. „Zatím máme k dispozici průřezová data z jednoho časového bodu na konci šesté třídy. Lépe daným vztahům porozumíme, až budeme sledovat vývoj v průběhu času,“ dodala Kollerová.
Výzkum well-beingu českých žáků je o to závažnější, že školství v posledních letech prožívá závažné zkoušky. Nejdříve tu byl covid a distanční výuka, následovala válka na Ukrajině s přílivem uprchlíků, poslední novinkou je umělá inteligence. „Děti a dospívající v dnešní době rozhodně zatěžují celospolečenské krize. Všechno jsou to témata, která v nějaké míře přispívají k nárůstu depresivních a úzkostných symptomů, který pozorujeme v posledním období. O to víc narůstá důležitost školy jako instituce, která může mít protektivní vliv na děti a dospívající. Pokud budeme ve školách vytvářet vstřícné, bezpečné a podpůrné prostředí, může jít o faktor, který celé řadě dětí pomůže překonat jiné obtíže, které jsou třeba hůře ovlivnitelné. Pokud vezmeme celospolečenské krize v souvislosti s působením informačních technologií a informačním přetížením, současně přidáme extrémní tlak na produktivitu a zvyšující se nároky na kvalitu a úroveň života, jsou to všechno faktory, které mladší generaci zatěžují a dnešní tlak na děti a dospívající je v některých ohledech extrémní,“ dodala Kollerová.
Studie HBSC potvrzuje nedostatečnou důvěru ve školách
Olomoučtí výzkumníci se také zaměřili na tři patrně nejzásadnější souvislosti se špatným vztahem ke škole – na vztahy s vrstevníky, vztahy s učiteli a školní stres.
Méně než polovina 11–15letých si myslí, že jsou spolužáci ze třídy rádi spolu a že jsou milí a připraveni pomoct. Pouze 37 % chlapců, a dokonce jen 30 % dívek se pohybuje na úrovni vysoké „student support“ (vrstevnická opora, indikátor používaný v mezinárodní studii HBSC k hodnocení třídního klimatu). Ještě pesimističtěji vyznívá toto zjištění ve srovnání s dalšími zeměmi – čeští školáci vnímají vztahy se spolužáky nejhůře ze všech 45 zemí, kde studie HBSC stav zjišťovala.
Jen polovina žáků 5.–9. tříd v České republice (52 %) uvádí, že důvěřuje svým učitelům. Pouze dva z pěti (40 %) cítí, že učitelům na žácích záleží. S rostoucím věkem pociťovaná míra opory ze strany učitelů výrazně klesá. Mezi 11., 13. a 15. rokem klesá u chlapců 50 → 35 → 30 %, u dívek pak ještě strměji 51 → 26 → 22 %. Nízké hodnocení vztahů se odráží i v evropském kontextu: 43. místo z 45 sledovaných zemí ve studii HBSC je alarmující.
Podle studie HBSC to už ale neplatí z pohledu stresu z vyučování – vnímaný tlak na plnění školních povinností kopíruje evropský průměr. Vyšší stres ze školních povinností reportuje 38 % chlapců a více než polovina (52 %) dívek. Školáci jej začínají výrazněji pociťovat mezi 11. a 13. rokem, tj. mezi 5.–7. třídou základní školy (chlapci 29 → 44 % a dívky 34 → 62 %).
„Základní podmínkou pro kvalitní a efektivní výuku a rozvoj potenciálu každého žáka je bezpečné, otevřené a pozitivní prostředí školy. Oboustranný vzájemný respekt mezi žáky, učiteli a rodiči vytváří prostor pro jednotné výchovně-vzdělávací působení na žáka. Každý je individuálně jiný, proto je důležitá tolerance k jiné úrovni nadání v různých oborech i k různosti názorů. Mezinárodní studie dlouhodobě ukazují, že klima škol je slabou stránkou české vzdělávací soustavy,“ zdůrazňuje Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.
Škola, životní styl a (online) svět
Obliba školy souvisí i s dalšími aspekty životního stylu. Mezi školáky, kteří nechodí rádi do školy nebo se cítí být pod velkým tlakem školních povinností, je výrazně vyšší riziko (2–4x) výskytu bolestí hlavy, stavů skleslosti, depresivních stavů, podrážděnosti či nervozity. Obzvláště špatně se ve škole cítí problematičtí uživatelé sociálních sítí. Oproti svým vrstevníkům, kteří mají svůj „online život“ pod kontrolou, vnímají častěji tlak školních povinností a nepříznivě hodnotí i vztahy se spolužáky a učiteli.
Epidemiologická studie HBSC se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR.
Doporučení SYRI v kostce
Věnovat pozornost ohroženým skupinám
Je vhodné brát v úvahu, že některé skupiny dospívajících mají zvýšené riziko negativní afektivity a vyčleňování. V oblasti prevence negativní afektivity je možné věnovat pozornost emocionálním potřebám dospívajících, obzvláště dívek, při zpracovávání negativních emocí. Při prevenci vyčleňování se osvědčuje monitorovat sociální dynamiku ve třídě a aktivně pracovat na začleňování dospívajících, zejména chlapců, do kolektivu. Prevence vyčleňování by měla zahrnovat snahu o zapojení všech žáků a žákyň do aktivit a skupin, se zvýšeným důrazem i na ty, kteří pocházejí z rodin s nižším socioekonomickým zázemím a na ty, kteří mají minoritní (tj. jinou než českou) etnicitu. Osvědčuje se také pravidelné sledování vztahů ve třídě a rychlá reakce na známky vyčleňování či diskriminace.
Předcházet špatným známkám a pracovat se (sebe)hodnocením
Vzhledem k tomu, že negativní emoce, jako jsou například obavy a smutek, se častěji objevují u žáků s horšími školními výsledky, je dobré co nejvíce předcházet školnímu neúspěchu, a to zejména v oblasti matematiky. Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní a obtížný předmět. Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, osvědčuje se pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení a užitečnější vedení v nápravě situace. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. To může přispět k tomu, aby se dospívající cítili lépe a více věřili, že dokáží ve škole pracovat tak, aby uspěli, a jejich školní práce má smysl. Tyto kroky ze strany vyučujících tak mohou pomoci ochránit důležité složky sebepojetí a motivace žáků a žákyň ohrožených školním neúspěchem, a přispět tak k zmírnění negativních emocí spojených se špatnými známkami.
Poskytovat žákům a žákyním sociální oporu
K tomu, aby se obecně předešlo negativním emocím dospívajících a vyčleňování vrstevníky, může přispět, když učitelé a učitelky, zejména ti, kteří učí matematiku, aktivně podporují své žáky a žákyně. Opora ze strany vyučujících může být hybnou silou pozitivních změn, a proto by pro ni měli mít vyučující větší prostor a být pro ni lépe vyškolení. Jak může sociální opora ze strany učitelů a učitelek konkrétně vypadat? Je například užitečné, když vyučující projevují empatii a vlídnost i v případě, že žák či žákyně udělá chybu, a když ukazují zájem o jejich učení a rozvoj. Povzbuzování v obtížných chvílích a poskytování konstruktivní zpětné vazby může žákům a žákyním pomoci lépe se orientovat v úkolech. Dále přátelský přístup a uznání za úspěchy přispívají k sebedůvěře a motivaci v oblasti školní práce. Když vyučující průběžně připomínají, co žák či žákyně už zvládl/a, případně i to, co se ještě konkrétně mohou naučit, podporují jejich zájem o učení. Podpůrný přístup nejen pomáhá jednotlivým žákům a žákyním, aby se cítili lépe, ale vytváří i povzbudivou a pozitivní atmosféru ve třídě, která může snížit riziko vyčleňování.
Autor: Filip Vrána, redakce Univerzita Palackého, redakčně upraveno Vladislavou Vojtíškovou (Vědavýzkum.cz), aby článek pokryl závěry obou studií
Zdroj: SYRI, Univerzita Palackého v Olomouci
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
