Na kulatém stole institutu TOPAZ, který se konal 19. října tohoto roku a přijali na něj pozvání ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Lanšádlová a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, se debatovalo o výsledcích vědy a o tom, jak je úspěšně přenášet do praxe.
Diskuse odborníků i politiků na téma „Má Česká republika potenciál transferovat?“ pořádal politický institut TOPAZ spolu s Centrem Wilfrieda Martense pro evropská studia a Konrad-Adenauer-Stiftung.
Debatu svým vystoupením rámoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který vystoupil jako výzkumník s jasným poselství: „Co je parametr kvalitní či nekvalitní vědy? Bude-li to Hirschův index, pak se nikam neposuneme. Parametrem kvalitní vědy je přijatý patent, který vydělává peníze; Nobelova cena, která přitáhne studenty; přitažení doktorandů, kteří si za studium platí, stejně jako je tomu např. v Japonsku či USA. U nás si lidi chtějí dělat PhD. a ještě očekávají, že jim za to stát zaplatí."
Doplnil tak ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Lanšádlovou, která se jasně vyslovila pro větší míru přenosu vědeckých výzkumů směrem k soukromému sektoru. V té souvislosti upozornila, že práce našich excelentních vědců může pomoci například ekonomice, protože ta je v naší zemi významně náročnější na energii než jinde. „V Bavorsku v této chvíli přijímají zákon, který explicitně definuje povinnost vědců věnovat část své kapacity transferu. U nás budeme rovněž legislativně upravovat roli vědců v transferu, budeme působit i v rovině motivační. Odpovědnost za transfer znalostí a technologií je však stále na jednotlivých pracovištích – ústavech, univerzitách, Akademii věd ČR apod.,“ uvedla Helena Lagšádlová.
Vlastimil Válek také dodal, že v historii České republiky byla průkopníkem transferu magnetická rezonance v IKEMu, kde došlo k prvnímu propojení teoretického výzkumu s praxí, když výsledky výzkumu kupovala firma Siemens. „Problém byl, že peníze zmizely v propadlišti IKEMu a nevrátily se rezonanci. Takže po 15 letech, kdy bylo nutné zakoupit nové zařízení, se tak už nestalo,“ dodal Vlastimil Válek.
Druhým a odlišným případem, který uvedl, je situace ve FN Plzeň, která ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK vyvíjí na přístrojích Siemens nové sekvence pro právě jmenovaného komerčního partnera. Za to pak obě instituce dostávají podporu nejen ekonomickou, ale také přístrojovou. Podobně nastavený výzkum probíhá v Ostravě i Olomouci.
„Pozval jsem si evropské vedení firem Toschiba, Siemens, GE Electric a Philips a rád bych s nimi podepsal smlouvy o podobné spolupráci nejen v oblasti CT, ale i dalších, které odpovídají portfoliu jejich služeb,“ uzavírá Vlastimil Válek. Jako klíčové zdůraznil ministr zdravotnictví oblasti nanotechnologií a nanotextilií.
„Jednotící linkou celé odborné diskuse se stalo vyjádření, že Česko má rozhodně značný potenciál transferovat, jen je nutné změnit ,mindset´. Z diskuse vyplynulo, že je totiž dobré více se věnovat tomu, proč transferovat, než tomu, proč to nejde, nebo že je to složité,“ uvedl předseda Výkonné rady institutu TOPAZ Reda Ifrah.
Odstranit byrokratické překážky
Za Centrum Wilfrieda Martense vystoupil Vít Novotný, který je vedoucím výzkumným pracovníkem. Zmínil roli Evropské unie (EU) v transferu znalostí a technologií. „Kromě jiných aktivit, existuje také společnost European TTO Circle, která se věnuje transferu technologií, jejímž členem je i Akademie věd ČR. Umožňuje však i individuální členství,“ uvedl Vít Novotný a dodal: „Transfer je také předmětem geopolitického sporu mezi EU a Čínou. Připravená dohoda obou stran nebyla osud ratifikována.“
K diskusi se z Bruselu připojil online také ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.
„Ačkoli by Česká republika byla ráda inovačním lídrem, je zatím spíše mírným inovátorem. Podle Globálního inovačního indexu (GII) si Česká republika dlouhodobě vede lépe v inovačních výstupech (reálné výsledky aplikované v praxi), než v inovačních vstupech (lidské zdroje, infrastruktura). Jsme totiž v GII na 33. místě v inovačních vstupech a na 27. místě v inovačních výstupech. Je zřejmé, že se vstupy, které máme k dispozici, jsme velmi efektivní. Ale potenciál je stále velký,“ upřesnil Petr Očko.
Dále Petr Očko ve své prezentaci zmínil, že se Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR snaží odstraňovat byrokratické překážky v transferu, podporuje jej řadou programů, prostřednictvím vládní agentury CzechInvest pomáhá startupům v Technologických inkubátorech, pomáhá se zakládáním spin-off firem a intenzivně spolupracuje s akademickým sektorem, zejména s Centry transferu technologií, na mnoha tématech, která např. pomáhají vědcům zjistit, zda je jejich nápad originální.
Diskusi byl osobně přítomen také Otomar Sláma ze společnosti Charles University Innovations Prague, a.s. (CUIP). Ta se transferem zabývá čtyři roky a má za sebou 100 transferových inovací, které již dnes slouží společnosti. CUIP už založil 10 spin-off společností. „Potenciál, který je dnes v technologickém transferu nevyužitý nebo využitý jen velmi málo, spatřuji v propagaci technologického transferu, v oblasti motivace vědců trasferovat, v oblasti edukace duševního vlastnictví a ve snížení zátěže v oblasti byrokracie. Chci ale také říci, že transfer lze realizovat již dnes a my jsme toho důkazem,“ zdůraznil Otomar Sláma.
O změně přístupu a myšlení hovořil také Tomáš Lapáček z Pražského inovativního institutu: „Jde o motivaci, mindset – překážek je mnoho, ale jde to. Transfer je znak životaschopnosti v celé evoluci,“ zdůraznil a dodal: „Pro nás je ale důležitý i opačný směr – musíme se bavit s firmami, jak je můžeme podnítit k tomu, aby inovovaly svoje fungování, jak jim pomoci využívat talenty ve firmách, zjišťujeme jejich kapacity apod.“
Zakladatel americké společnosti Alzheon, neurolog Martin Tolar, pohovořil o jeho zkušenosti s českými institucemi v procesu transferu znalostí a technologií: „Máme jeden z nejvíce pokročilých orálních léků na Alzheimerovu chorobu. V této chvíli probíhá klinická studie v Česku s lékaři v Motole a v Brně, dále úzce spolupracujeme s ÚOCHB AV ČR. Zkušenosti na univerzitách jsou diametrálně odlišné. Na ÚOCHB AV ČR jsme se domluvili v podstatě během několika měsíců, na jiných univerzitách je taková spolupráce takřka neprůstřelná. Univerzity nejsou připravené, není mindset ani zkušenost.“
O své zkušnosti trasferu výsledků výzkumu do praxe hovořila také Ilona Hromadníková, zakladatelka oboru neinvazivní prenatální diagnostiky na 3. Lékařské fakultě (LF) Univerzity Karlovy. „Zjistili jsme, že změněné hladiny microRNA v těhotenství souvisí s kardiovaskulárním systémem těhotných žen a přetrvávají i po porodu a přenáší se na narozené dítě, tzn. že komplikace jako hypertenze, nadváha či další epigenetické změny patrné v krvi těhotné matky, přecházejí na narozené dítě.“ Patentové přihlášky z LF se proměnily až na mezinárodní patenty.
Jednotící linkou celé odborné diskuse se stalo vyjádření, že Česko má rozhodně značný potenciál transferovat, jen je nutné změnit „mindset“. Z diskuse vyplynulo, že je totiž dobré více se věnovat tomu, proč transferovat, než tomu, proč to nejde nebo že je to složité.
Na záznam celé diskuze se můžete podívat zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (MK)
Zdroj: TOPAZ
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
