Dalších téměř osmnáct hodin v letadlech a mezinárodní vědecký tým Solar Wind Sherpas je konečně na místě. Alespoň někteří. Zatímco hlavní část výpravy už buduje zázemí na australském poloostrově Exmouth, matematička Jana Hoderová a student Matěj Štarha z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně chystají plavbu na 120 kilometrů vzdálený opuštěný ostrov.
A všichni se modlí za oblohu bez mráčku. Jana Hoderová popisuje expedici za zatměním Slunce v dalších v zápiscích z cest.
Čtvrtek 13. dubna až neděle 16. dubna
Tyto dny byly určeny na přesun z Honolulu na severozápad Austrálie. Let Honolulu-Sydney trval 10 hodin a 45 minut, Sydney-Perth 5 hodin a Perth-Learmonth, respektive Karratha, kam letím já s Matějem, trval zhruba 2 hodiny. Pavel s hlavní skupinou nakonec skončil v Exmouthu, poslal svou polohu. Po prozkoumání původně preferovaného místa v Learmonthu od něj upustili kvůli prachu a větru. Dostal tedy přednost Exmouth, a to i přesto, že se zde očekávají davy lidí a bude obtížnější uchránit zázemí naší skupiny.
Kromě toho, že jsou lidé celkem přirozeně zvědaví na technické vybavení, které vypadá poměrně impozantně, a chtějí všechno vidět opravdu zblízka, nejsme rádi, když se v naší blízkosti během zatmění navzájem fotí s bleskem.
V Exmouthu postavila hlavní část výpravy dva stany, do kterých budou umístěny tři montáže EQ6, které přepravila nákladní letecká doprava, a dvě montáže EQ5 přepravené jako normálně odbavené zavazadlo. Montáže bude potřeba pečlivě zorientovat vůči jihu a nastavit správnou zeměpisnou šířku pozorovacího místa, aby ve finále motor montáže otáčel kamerami tak, že budou sledovat pohyb Slunce po obloze. Obyčejný pevný stativ není na pořízení fotek k dalšímu zpracování vhodný, protože by Slunce během minutového zatmění chtělo z fotek „utéct“.
Schválně si zkuste uvědomit, jak rychle se Slunce po obloze pohybuje. Za minutu, kterou zatmění bude trvat, urazí po obloze dráhu, která je srovnatelná s jeho poloměrem. Zdá se to zanedbatelné, ale stále stejná pozice Slunce na fotce hraje při dalším zpracování snímků velkou roli.
Zázemí hlavní skupiny v Exmouthu: dva pozorovací stany
Pavel Štarha si opět procvičil sestavování „gilotin“ a usazování optických systémů. Pochlubil se, že teď už umístění čtyř párů kamer do „gilotin“ zvládl za dvě a půl hodiny a druhá sestava dalších osmi kamer mu trvala ještě kratší dobu.
Než Pavel přesune montáže s gilotinami a montáže s Nikony na finální místo do stanu na přímé slunce, může ještě pracovat ve stínu a věnovat se seřízení. Musí kamery nasměrovat tak, aby se dívaly na stejné místo, tedy nastavit takzvanou souosost. Poslal nám na ukázku dvě fotky pořízené dvěma Nikony 810 se dvěma stejnými objektivy 200 mm. Podle snímků Pavel opět odvedl dobrou práci, ostatně jako vždycky, má vysoký standard. Takových obrázků, ideálně úplně stejných, chceme pro další matematické zpracování získat během zatmění co nejvíc.
Nastavení souososti: všimněte si, že malý obdélník uprostřed je na obou snímcích zhruba na stejném místě
Já s Matějem jsme byli až do pondělí ubytovaní v centru Perthu, kde jsme se připojili ke skupině Eclipse Chasers, které znám už ze zatmění v Chile v roce 2020. Do odletu jsme přirozeně chtěli v Perthu vidět co nejvíc, je totiž naprosto úchvatný. Moderní, čistý, zorganizovaný - tím myslím, že tu funguje veřejná doprava a všechno má řád.
V Perthu potkáváme Eclipse Chasers
Dost mě pobavilo, když nám taxikář doporučil zajít se podívat na živé klokany do zoo. Nakonec jsme byli rádi alespoň za roztomilé klokaní sousoší ve Stirling Gardens. Další klokany mají například na australské jednodolarové minci. Perth a okolí by si každopádně zasloužily mnohem víc dní na důkladnou prohlídku.
Klokaní sousoší ve Stirling Gardens
Pondělí 17. dubna
Po přistání v Karratha jsme ubytováni v přístavním městečku Dampier, strategicky v hotelu blízko přístavu, odkud budeme na zatmění vyplouvat lodí. Matěj skládá gilotiny a řeší problém s voltmetrem, kterému upadl kontakt. Mám štěstí, že je tu se mnou, poradí si se vším.
Matěj Štarha skládá „gilotiny“
Už večer si chystáme věci do kufrů, abychom si v úterý dopoledne venku vyzkoušeli kompletní sestavení montáží a jejich ustavení tak, aby trasovaly pohyb Slunce po obloze. V reálném čase zatmění chceme zkusit i celou připravenou posloupnost expozičních časů.
Úterý 18. dubna
V osm hodin ráno rozkládáme před hotelem podložku a chystáme veškeré vybavení tak, jak to budeme mít na ostrově. Notebooky, montáž, kamery a chlazení chipů budeme napájet z baterie. Máme s sebou nouzový olověný akumulátor, ale naštěstí je nám majitel hotelu ochoten půjčit svou autobaterii, to bude úplná jistota. Je 33 stupňů, slunko peče, vítr docela fouká, doplňujeme tekutiny po litrech, simulace podmínek na ostrově je dokonalá.
V čase zatmění je Slunce 56 stupňů nad obzorem. Obě montáže nám sluníčko krásně trasují. Objektiv Maksutov 500 mm f6,3 mám zaostřený a zafixovaný pomocí mikroostřicích kroužků vytištěných na 3D tiskárně, projela jsem cvičně na Nikonu Z6 II celou potřebnou posloupnost kroků od pořízení snímků během 64 sekund zatmění, přes dělání kalibračních dat, tedy dark framů, flat-fieldů, dark-flatů. Vypadá to, že já jsem na bílé světlo nachystaná. Matěj se trápí se zaostřením optiky v gilotinách. Odpoledne ještě jeden objektiv úplně rozebere a zkusí najít důvod, proč nejde jednotlivými částmi vůči sobě otáčet a znovu zkusí zaostřit.
Každopádně dnešní šestihodinový trénink ve vedru na plném slunci byl extrémně užitečný. Víme, do čeho jdeme, a víme, že jsme při přípravě nic nepodcenili.
Je 33 stupňů, slunko peče... Na ostrově to bude podobné
S napětím sledujeme předpověď počasí na blížící se čtvrteční zatmění. Jsme rádi, že cyklón Ilsa se už vyřádil a opustil severozápadní Austrálii. Bohužel předpověď ukazuje na den zatmění v souostroví Lowendal Islands i tak docela silný vítr kolem 11 m/s, což je zhruba 45 km/h. Pro poloostrov, kde je v Exmouthu ubytovaný hlavní tým s Pavlem Štarhou a Shadií Habbal, je předpověď síly větru příznivější. Předpověď oblačnosti je na čtvrtek zatím dobrá, což je snad nejdůležitější.
V Dampieru nás ve středu čeká zkušební nalodění a kousek plavby na lodi, která nás odveze na pozorovací místo. Poplujeme lodí ENRYBO KAE, její polohu můžete sledovat zde. Organizátoři místo původně plánovaných dvou malých lodí zařídili tuto jednu velkou. Má dvaadvacet metrů, pluje rychlostí 22 km/h, má dvě paluby a tedy i prostor, kde je člověk chráněný před živly. A má i záchod.
V den zatmění, tedy ve čtvrtek 20. dubna, lodí pojedeme na některý z ostrovů v souostroví Lowendal Islands zhruba 120 km daleko. Držte nám palce.
Články vznikají ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně.
Předchozí díl nazvaný Bezesné noci na Havaji a Šerpové na cestě ke klokanům si můžete přečíst zde a zde.
Zaujal vás seriál z expedice za zatměním Slunce? Můžete se těšit na jeho pokračování už přístí týden v úterý!
Předmět zájmu expedice: Zatmění Slunce
Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže je částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc v novu. Průměr Slunce, který je 400krát větší než průměr Měsíce a 400krát vzdálenější od Země než Měsíc, v kombinaci s pohybem planet způsobuje, že se Slunce, Měsíc a Země každých 12 až 18 měsíců vyrovnají. Stín široký sto kilometrů v poledne zatemní Zemi, teplota klesne o několik stupňů. Není slyšet jediný zvuk, nezazpívá ani pták. Kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět záře sluneční koróny, na obloze se objeví hvězdy i některé planety.
Poslední úplně zatmění Slunce bylo pozorovatelné 4. prosince 2021 z Antarktidy, kde ovšem pozorování českým vědcům zhatilo špatné počasí. Za nebe bez mráčku se modlí i nyní: celý úkaz bude trvat pouhých 56 sekund v Exmouthu a 64 sekund na opuštěném ostrově v souostroví Lowendal Islands. Další šanci budou mít výzkumníci až za rok, 8. dubna 2024 pás totality zasáhne Mexiko, USA a Kanadu. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné přímo v Evropě nastane 12. srpna 2026 a bude možné ho pozorovat ve Španělsku nebo na nejzápadnějších výběžcích Islandu. Česká republika se dočká až 7. října 2135.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VUT v Brně
