Skončil letošní 57. ročník festivalu Academia Film Olomouc (AFO). Hlavní cenu Mezinárodní soutěže získal snímek Porozumění, který sleduje život a práci dvou vědkyň, které se zabývají výzkumem komunikace velryb.
Foto: Jan Andreáš
Na festival populárně-vědeckých filmů, který pořádá Univerzita Palackého v Olomouci (UP), se letos akreditovalo téměř 6 000 návštěvníků. Ti si mohli vybrat z 250 programových položek od filmových projekcí přes přednášky, workshopy, koncerty či výstavy po aktivity pro školy a celé rodiny. Letošní ročník se konal od 26. dubna do 1. května.
Porota Mezinárodní soutěže vyzdvihla hned tři filmy, které se v letošním silném výběru nacházely. Zvláštní uznání si mezi sebe dělí dva tematicky značně odlišné dokumenty – Zahrada tisíce včel navazuje na obrovský úspěch snímku Země medu na poli popularizace včelařství, zároveň ovšem tematicky zachycuje také pandemickou situaci a nutnost najít si v pozastavené době nové vášně. Pleistocenní park zase diváky bere na fascinující výlet na Sibiř, kde se stárnoucí vědec Sergej Zimov snaží se svou rodinou zamezit rozmrzání permafrostu.
„Hlavní cena Mezinárodní soutěže ale putuje za dokumentem Porozumění. Režisér Drew Xanthopoulos v něm sleduje dvě vědkyně, které se zabývají výzkumem komunikace velryb. Film se rovnocenným způsobem věnuje terénnímu výzkumu, komunikaci nových vědeckých poznatků i životům samotných vědkyň, které se rozhodly tomuto tématu věnovat svou profesní kariéru,“ popsal snímek šéfdramaturg festivalu Ondřej Kazík.
Porota film zhodnotila jako nádherně zpracovaný snímek, který je výjimečně nasnímaný a nahraný jedním člověkem. „Je ohromně dojemný v různých ohledech a nabízí vzácný vhled do emocionálních i osobních výzev práce v terénu. Zvuk představuje prvek, který film posiluje a ve kterém se plynule prolíná hudba velryb s dalšími prvky prostředí. Dokument nechává promlouvat protagonisty, jimž nechybí vzácná a pohotová upřímnost,“ shodli se porotci na vítězném filmu.
Porozumění, Foto: AFO
Česko-slovenská soutěž má dva oceněné filmy
Zvláštní uznání putuje za krátkým filmem Holoseč. Vizuálně podmanivý studentský snímek otevírá otázku českých lesů, které jsou dost možná nenávratně poškozeny kůrovcem. Vítězem je pak Ivo Bystřičan a jeho v soutěži uváděná epizoda z cyklu Industrie s podtitulem Výroba války. „Série hravým způsobem kombinuje výklad předních českých odbornic a odborníků a práci s archivem i animací. Vítězný díl zachycuje situaci závodů Tomáše Bati v období první světové války. Nejde ale zdaleka jen o suchou analýzu fungování jedné firmy, nýbrž o komplexní historický exkurz, který se nebojí bořit historické mýty i zpochybňovat povahu systému,“ doplnil Ondřej Kazík.
A co se krátkých filmů týče? Tam se zvláštního uznání dostalo festivalovému hostovi Peteru Galisonovi a jeho citlivému příběhu Když hvězdy hasnou. Otevírá v něm otázku výzkumu černých děr, tentokrát v animované formě a prostřednictvím příběhu indického vědce Subrahmanyana Chandrasekhara, který černé díry jako první objevil a popsal už ve třicátých letech 20. století. Jeho poznatky však byly tehdejší vědeckou komunitou zavrženy a uznání se dočkal až ve velmi pozdním věku, kdy obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
Vítězem Soutěže krátkých filmů se stala Záhada Hydry. Intenzivní experimentální „kraťas“ vyvádí diváky z jejich komfortní zóny skrze artikulaci existenciálních otázek, které člověku nedají spát. Bytost ve středu dění? Mikroskopický živočich nezmar obecný! Studentská porota udělila svou cenu dokumentu Uhlík: neautorizovaný životopis. V dnešní době primárně v negativních konotacích vnímaný plyn je zde protagonistou a de facto divákům předkládá svůj životní příběh.
Cenu za významný přínos v popularizaci vědy si odnesl moderátor Daniel Stach
Špičkový moderátor České televize Daniel Stach, který na AFO představil přednášku Věda pro každého z nás, dostal cenu za významný přínos v popularizaci vědy. „Moc děkuji nejen za sebe, ale za celý tým, bez kterého by žádné vysílání nemohlo vzniknout, ať už jde o pořad Hyde Park Civilizace, nebo cokoliv, co dělá vědecká redakce. Díky také AFO – nejenom za cenu, ale primárně za to, že pomáhá lidem přemýšlet, že jim dává možnosti, jak se do světa vědy ponořit víc, a umožňuje jim podívat se na svět jinak právě očima vědy,“ řekl oceněný Daniel Stach.
Na přípravě festivalu, který byl po dvou letech v online prostředí opět naživo, se podílelo 230 lidí, ve většině šlo o studenty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ředitelka festivalu Eva Navrátilová na slavnostním zahájení, Foto: Jan Hromádko
„Přiznám se, že jsem měla při přípravách trochu obavy, zda se nám po té dvouleté pauze podaří vrátit AFO znovu na výsluní. Ale od začátku festivalu nedělám nic jiného, než se konstantně dojímám, protože sály byly plné, debaty po filmech nesmírně inspirující a hosté z celého světa mi v průběhu festivalu chodili skládat poklony, jak je to tady skvělé. Britský producent Archie Baron, který tu letos promítal svůj film Jak se dělá vakcína, mi děkoval, že bez AFO by tento film pravděpodobně nikdy nevznikl. Protože to bylo právě AFO v roce 2019, kde se potkal s producentkou Janet Tobias, se kterou se jim povedlo tento produkčně velice náročný film, natočený uprostřed globální pandemie, dotáhnout do zdárného konce,“ řekla Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého v Olomouci od roku 1966. Festival tak patří mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Letos se odehrál v Uměleckém centru UP (Konvikt), kině Metropol, Cyrilometodějské teologické fakultě, Vlastivědném muzeu, Pevnosti poznání, Divadle na cucky, Jazz Tibet Clubu a komunitní zahradě Za()hrada.
Lidé, kteří festival v Olomouci nestihli, mohou od pondělí 2. května zhlédnout nejlepší snímky online v rámci ozvěn AFO na platformě DAFilms.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
