Jak ovlivnila covidová omezení strach ptáků z lidí

Jak na výjimečnou situaci zareagovali ptačí obyvatelé měst? Mezinárodní tým, vedený Peterem Mikulou a Martinem Bullou z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a Tomášem Albrechtem z Ústavu biologie obratlovců, zkoumal, jak měnící se počet lidí ovlivnil únikovou vzdálenost ptáků ve městech. Výsledky naznačující značnou odolnost ptáků vůči nastalým změnám právě publikoval časopis Communications Biology.

„Restrikce spojené s pandemií covid-19 zvýšily variabilitu v počtu lidí v parcích a vytvořily tak unikátní experimentální podmínky. Zkoumali jsme, jestli se měnila ptačí tolerance vůči lidem a na jaké časové škále. Tedy zda ptáci reagovali na hodinové, denní, týdenní nebo roční změny v počtu lidí,“ uvádí Peter Mikula. Vědci také testovali, zda ptáci tolerovali lidi jinak v letech před a během pandemie a zda na toleranci měla vliv úroveň jednotlivých vládních omezení. Míru tolerance měřili jako vzdálenost od blížícího se lidského pozorovatele, ve které pták začal unikat. „Díky mezinárodní spolupráci našich kolegů jsme získali únikové vzdálenosti 147 druhů ptáků z Prahy, finského Rovaniemi, polské Poznaně, maďarské Budapešti a australského Melbourne,“ dodává Peter Mikula.

Výsledky byly překvapivé. Vědci nezjistili žádné zásadní rozdíly v ptačí toleranci vůči lidem. Bez ohledu na množství lidí v parcích byly odletové vzdálenosti ptáků podobné. „Zjistili jsme jen slabě negativní vztah se zvyšujícím se počtem lidí během hodiny nebo dne. Ptáci odlétali mírně dříve, pokud lidí za hodinu či den přibylo. Tyto výsledky naznačují, že ptáci jsou odolní vůči změnám v počtu lidí v jejich okolí. Naše studie také poukazuje na složitost kvantifikace lidského pohybu a reakce zvířat na něj,“ uzavírá Martin Bulla.

Foto: Tomáš Jůnek

Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze