Jaké jsou volební teze kandidátů do čela Univerzity Palackého?

O volbě nového rektora budou rozhodovat senátoři Akademického senátu UP na svém zasedání dne 31. března od 13:00 v aule pedagogické fakulty. S ohledem na přísná opatření v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 se budou moci tohoto zasedání fyzicky účastnit pouze senátoři a kandidáti na rektora. Všichni ostatní zájemci však budou moci průběh celého zasedání a voleb sledovat prostřednictvím živého streamu.

Ke zvolení rektorem potřebuje jeden z kandidátů získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů (minimálně 13 hlasů). Hlasování může probíhat maximálně ve třech kolech. Pokud ani ve třetím kole senátoři nového rektora nezvolí, budou vyhlášeny volby nové. Nový rektor usedne do čela Univerzity Palackého na období od května 2021 do dubna 2025. V pozici vystřídá Jaroslava Millera, jenž univerzitu vedl v letech 2014–2021 a v prosinci loňského roku se rozhodl rezignovat na svou funkci rok před koncem řádného mandátu (přečtěte si bilanční rozhovor, který nám Jaroslav Miller nedávno poskytl).

Jedním z kandidátů na post rektora nejstarší moravské univerzity je Martin Kudláček, jenž od roku 2009 působil jako docent na Katedře aplikovaných pohybových aktivit FTK UP. V letech 2012–2018 byl proděkanem pro zahraniční spolupráci a informační technologie, roku 2018 se stal prorektorem pro zahraničí UP a v roce 2020 byl jmenován profesorem v oboru kinantropologie.

Martin Kudláček si ve svých volebních tezích stanovuje celkem osm bodů. Mezi ně patří mimo jiné bod „Zdravá správa Univerzity Palackého“, v němž například chce usilovat o pokračování profesionalizace služeb rektorátu celé univerzitě – rektorát má poskytovat klíčový servis všem zaměstnancům tak, aby nedocházelo k rozevírání nůžek mezi jednotlivými fakultami. Důležitost přikládá také kvalitě a společenské relevanci studia. Do tohoto bodu zahrnuje například rozvoj flexibilní a digitální univerzity či podporu rozvoje zahraničních praxí a stáží. Dále se ve svých tezích zaměřuje na péči o studenty, studentský život a společenskou relevanci, doktorské studium a práci s mladými talentovanými doktorandy – zde chce usilovat také o zlepšení finanční situace doktorských studentů. Martin Kudláček také chce nadále udržovat a rozvíjet Univerzitu Palackého jako zajímavého, perspektivního a stabilního zaměstnavatele. V otázce vědy, výzkumu a inovací se chce mimo jiné zaměřit na otevřenou vědu, etickou integritu či podporu spin-off společností. Ve svých tezí kandidát na rektora neopomíjí ani otázku financí nebo vnějších vztahů univerzity.

O místo prvního muže olomoucké univerzity se uchází i historik a politolog Jiří Lach, který byl letech 2007–2010 vedoucím Katedry politologie a evropských studií na Filosofické fakultě UP a v letech 2010–2018 působil jako děkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2018 je prorektorem pro rozvoj univerzity.

Jiří Lach si ve svých volebních tezích klade za cíl podporu doktorandů v posledních fázích studia k získávání postdoktorských projektů a pozic. Dále by chtěl zvýšit počet doktorandů ze zahraničí nebo dlouhodobě investovat do budov a infrastruktury Univerzity Palackého. Rektor má podle něj „pracovat na plný úvazek“, měl by tedy omezit veškeré další pracovní agendy ve výuce i tvůrčí činnosti a univerzitu by měl vést strategicky ve spolupráci s děkankami/děkany a prorektorkami a prorektory. Prorektorský tým si představuje jako zcela nový, se zastoupením žen a novým prorektorem či prorektorkou pro doktorské studium. V oblasti vědy a výzkumu chce rozšířit aplikovaný a smluvní výzkum na všechny fakulty, rozvíjet otevřenou vědu a také se zaměřit na grantovou podporu. Zmiňuje i ústav CATRIN, který chce podpořit v přechodu k reálné činnosti, omezit politické diskuze kolem ústavu a také podpořit jeho spolupráci s fakultami. Dále se v záměru věnuje také zahraničním aktivitám, podpoře pracovníků či třetí roli univerzity.

Na post rektora Univerzity Palackého se rozhodl kandidovat také Tomáš Opatrný. Ten se po letech v zahraničí vrátil v roce 2003 do Olomouce a kromě výuky a výzkumu je od té doby stále nějakým způsobem zapojen do akademické samosprávy - byl senátorem a po dvě funkční období proděkanem Přírodovědecké fakulty UP. V současné době je předsedou fakultního senátu. Působil také v Radě vysokých škol, po dvě období jako její místopředseda.

Ve svých volebních tezích se Tomáš Opatrný zaměřuje na oblast vzdělávací, výzkumnou, oblast internacionalizace, dále pak na principy financování, fungování rektorátu, efektivní vedení, ale také například na etiku vědecké práce, informační technologie či šetrnost k životnímu prostředí. V oblasti výzkumu apeluje na to, aby univerzita usilovala o co nejlepší hodnocení dle kritérií Metodiky 2017+. Dále si uvědomuje potřebu usilovat o získávání projektů – větší důraz je dle něj potřeba klást na projekty mimo státní rozpočet ČR. Chce se více zaměřit také na mezinárodní výzkum či výzkum mezioborový, stranou nenechává ani potřebu popularizace výzkumu nebo prolínání výzkumných a výukových aktivit. V oblasti vzdělávání vnímá jako důležité zvyšování kvality studijních programů, podporu učitelů, elektronizaci studijní administrativy, podporu studentů v oblasti studijní pohody, dále by chtěl využít zkušeností s online výukou a rozvíjet vzdělávací aktivity pro veřejnost. Od rektorátu by dle Tomáše Opatrného mělo být vyžadováno, aby co nejefektivněji poskytoval fakultám služby, u nichž by bylo méně výhodné, aby si je každá fakulta zařizovala sama. Dále v této oblasti vnímá také potřebu zkvalitnění některé univerzitní legislativy či nutnost najít způsob efektivní komunikace s akademickou obcí.

Řadu kandidátu na rektora Univerzity Palackého v Olomouci uzavírá Martin Procházka, jenž absolvoval studium Lékařské fakulty UP a je profesorem v oboru gynekologie a porodnictví. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a FNOL, v současnosti je přednostou Ústavu porodní asistence FZV UP a Ústavu lékařské genetiky LF UP a FNOL. Od roku 2019 je děkanem Fakulty zdravotnických věd UP.

Martin Procházka se ve svých volebních tezích zaměřuje na koncepci řízení univerzity, vědu a výzkum, záležitosti studia a studentů, komunikaci v rámci Univerzity Palackého, internacionalizaci a mezinárodní vztahy a oblast strategického řízení. Dle Martina Procházky je třeba vytvořit konkurenceschopné vnitřní prostředí univerzity a také pokročit při řešení dílčích problémů univerzity. V oblasti vědy a výzkumu je dle jeho slov třeba vytvořit podmínky pro reálné hodnocení jednotlivých oborů, „Publikujme naše výsledky, ale řiďme se zásadou, že jde o nezbytnou, ale nikoliv postačující podmínku úspěchu vědeckých kolektivů,“ uvádí ve svém strategickém záměru. V kapitole internacionalizace a mezinárodní vztahy Univerzity Palackého zdůrazňuje důležitost internacionalizace a budování mezinárodních vztahů univerzity, ale i podpory vztahů s dalšími partnery v oblasti státní správy.

Veškeré podrobnosti k volbám nového rektora naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Fotografie: Univerzita Palackého v Olomouci